Šéf dánského studia BIG Bjarke Ingels představil v Praze podrobnou architektonickou studii nové Vltavské filharmonie, která by měla do osmi let vyrůst v Holešovicích nad současnou stanicí metra. Kromě celkem čtyř velkých sálů v ní budou také dvě restaurace, hudební knihovna, zkušebny nebo školní sál.
Hlavní sál nového monumentu Holešovic i celé Prahy bude mít kapacitu 1800 posluchačů (pro srovnání, do Smetanovy síně Obecního domu se jich vejde jen 1259), menší kolem pěti set a multifunkční sál s využitím pro koncerty nejen vážné hudby pojme asi 700 lidí. Ty tři ještě doplní zkušební sál pro orchestr a pátý, takzvaný školní sál, o kapacitě několika desítek míst.
„Přestože došlo k určitým změnám oproti původnímu zadání, v průběhu diskuzí byl potvrzen koncept, který klade důraz na vzdělávací část projektu,“ řekl náměstek pražského primátora pro oblast územního rozvoje Petr Hlaváček. Hlavní změny se dotkly zejména akustiky všech sálů a zkušeben.
Vltavská filharmonie
O podobě nového pražského koncertního sálu, který vyroste poblíž stanice metra Vltavská v Holešovicích, rozhodla jedenáctičlenná porota složená z nezávislých odborníků a politických představitelů během třídenního zasedání na Staroměstské radnici.
Do soutěže se zapojilo celkem devatenáct studií, která Praha vybrala na základě odevzdaných portfolií nebo je k vypracování návrhů loni v srpnu přímo vyzvala. Budova nabídne tři koncertní sály, ten největší se špičkovou akustikou pro 1800 posluchačů doplní sál komorní a multifunkční pro dalších 1200 lidí. V budově najdou zázemí i oba v Praze sídlící symfonické orchestry, Česká filharmonie a Symfonický orchestr hlavního města Prahy.
Filharmonie by se měla stát také centrem hudebního vzdělávání. Do jejích prostor se přesune hudební knihovna Městské knihovny v Praze, vzniknou edukační prostory, zkušebny a studia. Nebude chybět restaurace, kavárna nebo vyhlídková terasa nabízející pohledy na centrum Prahy. Základní kámen nového koncertního sálu by měl být položen v roce 2027, hotová budova se pak otevře návštěvníkům v roce 2032.
Budova ale nemá sloužit jen jako místo koncertů a vzdělávací centrum, jehož součástí bude knihovna, zkušebny, studovny a kanceláře, ale díky střechám pro pěší také jako spojení s vltavským nábřežím a novým veřejným prostranstvím, kde se budou moci scházet Pražané i návštěvníci metropole. Architekti přidali do nového návrhu eskalátory, díky kterým mohou návštěvníci pohodlně vyjet na střechu a po terasách sejít postupně zase dolů.
„Vltavská filharmonie bude místem, kde se mají stírat hranice mezi tím, co je park, přístupová cesta, co je náměstí a samotná budova,“ řekl při představení podrobné architektonické studie šéf dánského studia BIG Bjarke Ingels a zdůraznil právě širokou využitelnost pochozích střech. „Praha má mnoho krásných vyhlídek. Je to město, které můžete celkem snadno vnímat trojdimenzionálně. Chtěli jsme na to navázat. Střechy filharmonie umožní nové výhledy na Pražský hrad, Vltavu i směrem do Holešovic a Bubnů, kde vznikne nová čtvrť,“ doplnil Ingels.
Přímo v budově filharmonie by se měly otevřít dvě nové restaurace: jedna větší s výhledem na Vltavu a centrum města a jedna komornější se zaměřením na fine dining s výhledem do Holešovic. Chybět nebude ani kavárna. Další prostory pro bary a bistra vzniknou na nové náplavce pod filharmonií.
Se stavbou filharmonie souvisí také proměna celého okolí. Architekti vyslyšeli připomínky veřejnosti a na náměstí před budovou přidali více zeleně, stromů a zlepšili přístup k vodě.
Veliká diskuze se vede kolem dopravy. V místě se protínají její všemožné druhy včetně vlakové nebo říční. Při příležitosti stavby nové budovy by mělo dojít ke kultivaci a propojení všech dopravních spojení. Hned za budoucí filharmonií už teď vzniká nové železniční nádraží Praha-Bubny, a to na připravované trase z Masarykova nádraží na ruzyňské letiště a dále do Kladna.
S budováním filharmonie bude spojeno srovnání terénu v oblasti dnešní magistrály, takže tramvaje už nebudou zajíždět dolů k dnešnímu vestibulu metra, ať už ve směru od Těšnova, či ze Strossmayerova náměstí. Tramvajová trať bude srovnána s okolním terénem a skrze nový průjezd pod železniční tratí za filharmonií bude pokračovat do Holešovic. Silniční doprava mezi Argentinskou a nábřežím Kapitána Jaroše by měla být podle plánu vedena v tunelu pod filharmonií.
Česká filharmonie, která by měla novou budovu spolu se Symfonickým orchestrem hlavního města Prahy obývat, v současnosti sídlí v Rudolfinu. Více než 140 let stará Dvořákova síň v novorenesanční budově však už neodpovídá nejmodernějším akustickým standardům, a navíc je příliš malá. Pojme jen 1148 posluchačů a její pódium omezuje počet hráčů orchestru, a tak na některá velká hudební díla musejí čeští posluchači za hranice země.
Poslední koncertní sál určený pro vážnou hudbu, zmíněná Smetanova síň, se pro Pražany otevřel v roce 1912, kdy byl dostavěn Obecní dům. Tady ale zase podle hudebníků chybí odpovídající zázemí. „Do obou budov chodíme všichni rádi, ale tyto stavby z přelomu 19. a 20. století už nesplňují požadavky pro moderní koncerty,“ podotkl náměstek primátora a architekt Petr Hlaváček.
Stavba Vltavské filharmonie se zejména kvůli úpravám okolí prodraží z původně odhadovaných 9,4 miliardy korun na téměř na 13 miliard. Třetinu nákladů by měli zaplatit soukromí investoři. Hlaváček uvedl, že město už s některými z nich jedná. Filharmonie by se měla otevřít v roce 2032.
