Šéf Pirátů Ivan Bartoš v rozhovoru pro E15 přiblížil daňové změny, které by chtěl spolu se Starosty prosadit v případě, že se mu na podzim podaří uspět ve volbách do Poslanecké sněmovny. Jednou z oblastí možných příjmů je podle něj možné vyšší zdanění komerčních nemovitostí. „Dám jednoduchý příklad: přijde sem zahraniční firma, postaví tu halu a celkové zdanění té nemovitosti je dnes na úrovni sociálního pojištění jednoho zaměstnance, který dělá třeba právě v Amazonu,“ stěžoval si v rozhovoru Bartoš. Změnu sice dopodrobna nepředstavil, na realitním trhu ale vyvolal mnohé otázky. Zeptali jsme se odborníků na nemovitosti, jak Bartošův návrh vnímají.
Eduard Forejt, Business Development Director v developerské společnosti Passerinvest Group:
„V realitě enormně deficitních státních rozpočtů mě vůbec nepřekvapuje trend hledání vyšších příjmů státu formou zvýšených daní. I proto návrhy zvýšení daně komerčních nemovitostí vlastně chápu, přesto považuji za mnohem důležitější a odpovědnější hledat podporu rozvoje soukromého sektoru, který je fakticky jediným zdrojem tvorby bohatství všech občanů naší země. Ostatně konstrukce nájemních smluv zvýšenou daň přenese na nájemce a potažmo se projeví ve zvýšení cen produktů, tedy cen pro občany.“
Michal Soták, partner a vedoucí investičního týmu realitní poradenské společnosti Cushman & Wakefield:
Vyšší zdanění nemovitostí by představovalo problém především pro velké výrobní firmy – ty si destinaci pro umístění svého provozu vybírají po pečlivém vyhodnocení všech parametrů a víme o mnoha významných společnostech, které si právě kvůli příznivým podmínkám i v daňové oblasti zvolily Českou republiku. Vyšší zdanění by se promítlo do celkových nákladů nájmu, což může ve finále vést až k poklesu nominálního nájemného či k promítnutí nájemcem dále do ceny pro finální zákazníky. Na yieldy vyšší zdanění nemovitostí dopad nemá, jak vidíme například na Slovensku, kde je tato daň výrazně vyšší než u nás.
Andrew Peirson, generální ředitel poradenské společnosti JLL pro Českou republiku:
Zvýšení daní u nemovitostních transakcí v důsledku ovlivní kupní cenu. Investoři se často zabývají zefektivněním svých daňových povinností, a pokud se daně zvýší, sníží se cena, kterou budou investoři ochotni zaplatit. To povede ke snížení investiční aktivity, protože by se mohla zvětšit propast mezi očekáváním kupujících a prodávajících. Investoři se pravděpodobně zaměří na konkurenční země, jako jsou Polsko a Maďarsko, které nabízejí při investování do nemovitostí nižší daně.
Andy Thompson, ředitel investičního oddělení realitně poradenské společnosti Colliers:
„Tak jako každé zvýšení daně by to i v tomto případě mělo svá negativa. Především to vnáší na trh určitou nejistotu. Bez ohledu na změnu výše částky je to signál, že zdejší vláda je připravena změnit svůj přístup k nákladům na podnikání, což je pro investory a nájemce nepříjemná novinka. Také investoři do nemovitostí, kteří zde nemovitosti vlastní, nebo si přejí zde nějaké koupit, a obyvatelé, kteří zde zahájili podnikání, nebo si jej přejí zde založit, by museli zvážit další náklady na podnikání. Pokud se daň zvýší významně, vyvine to určitý tlak na snižování nájemného. Nájemci by museli platit více, pokud jde o celkové náklady, což způsobí, že budou mít méně zdrojů na zaplacení nájemného. A může to mít podobný dopad i na výnosy, tedy hodnotu nemovitostí.
Vyšší daň však může být i prospěšná. Může to být užitečná daň, například pokud jde o pomoc při řízení rozvoje. V závislosti na dani se může stát, že vlastníci nemovitostí, které jsou částečně nebo úplně neobsazené, by byli povinni tuto daň zaplatit, protože by ji nemohli přenést na nájemce, pokud by byl prostor prázdný. To by povzbudilo vlastníky k rychlému nalezení nájemců nebo k obchodování s aktivem. V obou případech je pravděpodobné, že prospěch z developmentu bude mít bezprostřední prostředí, ve které se nachází.”
Josef Stanko, analytik pro průzkum trhu v Česku společnosti Colliers:
„Rozhodnutí o výši této daně není nutně nějak významným odstrašujícím prostředkem pro obyvatele nebo vlastníky. Co však v tomto tématu vnímáme jako mnohem větší problém, je to, že peníze vybrané státem jsou nerovnoměrně přerozděleny zpět vesnicím. Například není v zájmu malých měst nechat si na svém území postavit nový logistický park, protože region není motivován žádnými rozumnými příjmy z tohoto rozvoje. Pokud by příjem více přímo souvisel s místem, kde se nemovitost fyzicky nachází, mnoho problémů by bylo vyřešeno. Důležitější otázkou, kterou je zde třeba řešit, je tedy změna systému, a nikoli pouze zvýšení daně.”
Tewfik Sabongui, generální ředitel Colliers pro Českou republiku:
Ve srovnání to například funguje v Německu, kde malá města touží přilákat investice, protože finanční odměny se dostávají zpět do rukou konkrétní obce. V českém případě místní obyvatelé získají pouze zvýšený provoz, zahraniční zaměstnavatele, hluk, znečištění, ale žádné finanční odměny, aby tento stav kompenzovali, vylepšili svá domovská města a investovali je zpět ve prospěch celé komunity. Systém v ČR v tomto ohledu nefunguje správně.”
