Británie je evropským centrem startupů, Česko zaostává | E15.cz

Británie je evropským centrem start-upů, Česko zaostává

Patrik Borýsek

Patrik Borýsek

Vstoupit do diskuze
0

Nejvíce investic na rozvoj začínajících podniků přibylo letos v Londýně, naopak Berlín, který je považován za dynamické centrum startupové komunity a kultury, se lehce propadl. Upozorňuje na to studie venture kapitálové společnosti Atomico. Ta publikovala také seznam nových jednorožců, start-upů s hodnotou přes miliardu dolarů, kterých na kontinentu v roce 2020 přibylo hned 18. 

Studie o stavu evropských technologických start-upů za rok 2020 uvádí, že ve Spojeném království se uskutečnily startupové transakce v hodnotě 12,5 miliardy dolarů (270 miliard korun). Kumulativně od roku 2016 to bylo přes 40 miliard dolarů (880 miliard korun). Na druhém místě figuruje Neměcko, kde se letos udály investiční transakce za 5,4 miliardy dolarů (přes 118 miliard korun), od roku 2016 pak lehce přes 20 miliard dolarů (440 miliard korun). Následují Francie, Švédsko, Nizozemsko a Švýcarsko. 

Česko spíše zaostává

Do špičky sledovaných zemí a měst podle objemu transakcí se Česko nedostalo, v dalších statistikách studie od společnosti Atomico už nicméně figuruje. Nevycházíme z toho ale nijak lichotivě. „Při srovnání objemu investic na hlavu jsme dokázali předstihnout pouze Albánii. Evropský průměr je 172 dolarů na hlavu, u nás 5,2 dolaru. A to nemluvím o lídrech. Třeba v Estonsku se investuje 493 dolarů na hlavu. Takto si můžeme opravdu nechat jenom zdát o tom, že budeme něčím jiným než jen montovnou,“ podotýká zakladatel a šéf investiční společnosti DEPO Ventures Petr Šíma. „Stejné je to v počtu start-upů na jeden milion obyvatel. Estonsko jich má nejvíc, 865. Průměr je 190. A v Česku je to jen 89, což je méně, než má Maďarsko, ale zase více než Slovensko i Polsko,“ dodává Šíma.

Berlín si pohoršil

Evropským startupovým centrem zůstal Londýn, jen za letošní rok se tam udály investice za bezmála deset miliard dolarů (220 miliard korun), od roku 2016 kumulativně pak 34 miliard dolarů (zhruba 770 miliard korun).

Druhá v pořadí je francouzská metropole Paříž, kde objem investic za letošní rok činil 3,4 miliardy dolarů (77 miliard korun), od roku 2016 pak celkem 11,7 miliardy dolarů (260 miliard korun). Ze třetí pozice překvapivě vypadl Berlín.

Ten je často vnímán jako evropské startupové centrum. Tím bezpochyby je, ovšem ne tak přesvědčivě, jak se může na první pohled zdát. Letos jej přeskočil Stockholm, a to zejména díky velkým investičním kolům start-upů Klarna fintech, 650 milionů dolarů) a Northvolt (výrobce baterií, 600 milionů dolarů). 

Dominuje fintech

Co se odvětví týče, nejvíce investic teklo do fintech aplikací a řešení, tedy propojení financí a technologií. Jednak díky již zmiňovanému start-upu Klarna, také však díky investicím do digitální banky Revolut (500 milionů dolarů) a do on-line platebního systému Checkout.com (150 milionů dolarů). Druhý největší příliv financí zaznamenala oblast průmyslového softwaru, tu následovaly i díky pandemii COVID-19 investice spojené se zdravotnictvím.

Za rok 2020 dosáhlo 18 dalších start-upů pozice takzvaného jednorožce, tedy firmy s hodnotou přes miliardu dolarů. Celkem je jich v Evropě 208. Patří sem například britský výrobce elektromobilů Arrival, estonská taxislužba Bolt či nástroj pro řízení vztahů se zákazníky Pipedrive, rovněž z Estonska. 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.