Aktualizováno: Česko chystá zásadní změnu pro startupy. Investorům nabídne daňovou úlevu až pět milionů
- Připravovaný startupový zákon míří do meziresortního připomínkového řízení.
- Nová legislativa bude startupy jasně definovat, přinese také daňové úlevy pro investory.
- Pokud vše půjde podle aktuálního plánu, začne platit v polovině příštího roku.
Dlouho připravovaný startupový zákon dostává jasnou podobu. Poté, co loni prošly legislativním procesem výhodnější podmínky pro zaměstnanecké akcie, jde o další krok, který má pomoci tuzemským startupům. Chystaná novinka aktuálně míří do meziresortního připomínkového řízení. Poté ji dostane vláda a následně parlament.
„Naším cílem je, abychom motivovali zakládat startupy v Česku a abychom je tu udrželi a oni měli chuť zaměstnávat. Současně je důležité, aby byla chuť investorů vkládat do těchto firem peníze,“ řekl na čtvrteční tiskové konferenci ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Zároveň připomněl, že Česko bude jednou z prvních zemí, která bude startupový zákon mít. Vzorem pro jeho přípravě byli zejména Španělsko, Velká Británie či Nizozemsko.
Návrh zákona připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ve spolupráci s dalšími resorty i startupovým ekosystémem. „Chceme, aby se zde startupům dařilo a potřebujeme konkurenceschopné podmínky,“ uvádí předseda České startupové asociace Jiří Vicherek.
Zákon nebude být nijak dlouhý. V první řadě bude určovat samotnou definici startupu, tedy na jaké firmy se bude nová legislativa vztahovat. Prvním kritériem má být stáří firmy, přičemž aktuálně se předpokládá, že startup by nesměl být starší osmi let. Společnosti z oblastí, jako je například deep-tech, tedy velmi složité technologie, by pak měly mít lhůtu prodlouženou na deset let. Firma by zároveň mohla mít roční obrat maximálně 250 milionů korun. Podmínkou bude také skutečná ekonomická vazba na Česko.
Druhým kritériem definice má být inovativnost a škálovatelnost. Bude se posuzovat skutečná přidaná hodnota, tržní odlišení a realizovatelnost řešení. „Startup musí mít také potenciál rychlého růstu a mezinárodní expanze,“ uvádí zmocněnec pro startupy na MPO Martin Jiránek. Zda daná firma tyto podmínky splňuje, bude posuzovat orgán, který firmám zároveň bude vydávat certifikáty. Touto autoritou bude agentura CzechBusiness.
„Certifikaci jsme postavili na transparentní metodě inspirované španělským zákonem,“ dodává Jiránek. V praxi to má vypadat tak, že si firma podá žádost o certifikaci, úřad ji posoudí a rozhodne, zda kritéria splňuje. Její získání přinese startupu i jeho investorům do budoucna určité výhody.
Úleva pro investory
První z podpůrných opatření návrh zákona obsahuje už nyní. Jedná se o daňové pobídky pro investory do startupů, které projdou certifikací. Navrhovaná úprava jim má umožnit odečíst si od základu daně investici až do výše pěti milionů korun. Cílem tohoto opatření má být navýšení soukromého kapitálu, který směřuje do mladých inovativních firem. Certifikovaným startupům to zase může přinést více peněz na vlastní rozvoj. „Odpočet samozřejmě nebudou moci uplatnit osoby nějak spojené se startupem, například zakladatelé či stávající podílníci,“ dodává ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
Nyní se předpokládá, že zákon celým legislativním procesem projde tak, aby mohl být účinný od 1. července příštího roku. To představuje půlroční zdržení oproti předešlému plánu, který směřoval k účinnosti od začátku roku 2027. „Některé otázky, které měly několik možných řešení, jsme potřebovali probrat podrobněji, a to stálo čas. I když bych samozřejmě ocenil dřívější termín, vnímám, že u nového zákona je důležitější kvalita než rychlost,“ okomentoval Jiránek.
Startupisté by tak nyní rádi prosadili u zákona retroaktivitu. „Snažíme se prosadit, aby výhody platily retroaktivně, typicky ty pobídky pro investory. Takže přestože by zákon nabyl účinnosti až v polovině roku, investice do certifikovaného startupu například z března by se v následujícím daňovém přiznání dala odečíst,“ popisuje Vicherek. S touto myšlenkou souhlasí i Jiránek: „Diskutujeme o tomto řešení s Ministerstvem financí. Pokud to legislativně půjde, zavedeme to.“ Debatě je otevřená i ministryně Schillerová.
Do budoucna zároveň mohou do zákona přibýt i další ustanovení, která přinesou více výhod pro startupový sektor. „Řešíme samozřejmě i další příležitosti, ale v tuto chvíli je to takto kompaktní, abychom legislativu dostali ven co nejdříve,“ doplňuje Vicherek a vysvětluje, že pro všechny další úpravy je zásadní právě definování pojmu startup.
Za dobrý první krok považuje startupový zákon také zakladatel právně-technologické společnosti Eldison Štefan Šurina. „Česko poprvé dostává zákonnou definici startupu a konkrétní důvod, proč má domácí kapitál investovat do rizika,“ komentuje.
Klíčová část zatím nebude nutná
Zástupci startupů měli také velký zájem, aby návrh zákona obsahoval mechanismus takzvaného flexiworkera, tedy volnější podmínky spolupráce firem s OSVČ. „Zde byla naše největší iniciativa, jelikož startupy jsou dynamické a náš rigidní pracovněprávní systém je brzdí,“ vysvětluje Vicherek.
Nakonec však flexiworker ve startupovém zákoně nebude. Důvodem je, že se aktuálně řeší novela zákoníku práce, která má do české legislativy transponovat směrnice Evropské unie o transparentním odměňování a platformové práci. V rámci novelizace dojde také právě k upřesnění definice závislé práce. „Zatímco my jsme prosazovali upřesnění toho neoptimálního stavu alespoň pro startupy, Ministerstvo práce a sociálních věcí chce situaci nakonec řešit komplexněji. Dává tedy nyní smysl počkat na finální znění jejich řešení, které projde parlamentem. V praxi pak uvidíme, jak to bude fungovat a zda to startupům opravdu pomůže, nebo jestli bude potřeba jednat o další úpravě,“ dodává Vicherek.
