ANALÝZA: Válka o TikTok. O co jde ve sporu o síť mladých a neklidných | E15.cz

ANALÝZA: Válka o TikTok. O co jde ve sporu o síť mladých a neklidných

Ondřej Souček

Zdá se, že karta na poli sociálních sítí se obrací. Zatímco před deseti lety se Západ podivoval nad tím, proč musí mít Číňané vlastní náhražku Facebooku, nyní americký prezident Donald Trump zažívá jisté déjà vu. Jen v opačném gardu. Nečekaně vysoká popularita sociální sítě TikTok, první čínské aplikace, které se podařilo prosadit v USA, totiž začíná být bezpečnostním rizikem. Takto o TikToku mluví třeba americký ministr zahraničí Mike Pompeo.

Od roku 2017, kdy TikTok vznikl jako zahraniční verze čínského originálu s názvem Douyin, nabrala tato síť ve světě přes dvě miliardy stažení. Takhle rychle nerostl ani Facebook, kvůli čemuž vyvstávají otázky, zda by TikTok svou popularitou mohl ohrozit i tohoto dlouhodobého hegemonema. Aktuálně jde o třetí nejstahovanější aplikaci vůbec. 

Proč je TikTok ve světě tolik populární? 
„TikToku se podařilo to, co částečně Instagramu s jejich stories. Vytvořit něco, co děti a mládež enormně baví. Od ostatních sociálních sítí se navíc liší zcela jiným algoritmem, nestaví na tom, že ukazuje příspěvky jen od lidí, co sledujete, a je tak daleko zábavnější a umožňuje víc objevovat. Navíc to vypadá, že se algoritmům TikToku daří opravdu vybírat věci, které lidé vidět chtějí. Pro tvůrce nabízí snadnou cestu jak vytvářet videa,“ vypočítává kvality TikToku expert na sociální sítě Daniel Dočekal. Poukazuje přitom na několik faktů. TikTok si oblíbila nižší věková skupina než jiné sociální sítě. A pak taky TikTok nabízí něco, co jiné sítě ne, a v čem je zcela originální. Aplikaci nemusí mít uživatel ani staženou, může ji využívat v módu prohlížeče. Funguje tak jako taková malá, rychlá, instantní televize. 

Předehnat Facebook ale nejspíš nepůjde snadno. Jistou roli v tom nejspíš sehraje americko-čínské pnutí. Americké tažení proti TikToku je třeba vnímat i v kontextu ochranářské politiky, kterou Donald Trump dlouhodobě prosazuje, či další prezentace síly, kterou už svět u Trampa také dobře zná.

Spojené státy by navíc nebyly první zemí, která aplikaci zakázala. Nejprve se k tomuto kroku odhodlala Indie. Druhá nejlidnatější země světa se ale u zákazu TikToku nezastavila, stejný osud potkal dalších 58 čínských aplikací. Důvod byl u všech aplikací stejný – jejich využívání může představovat bezpečnostní riziko, hlásila tamní vláda. Pro kontext je potřeba doplnit, že vztahy mezi Indií a Čínou značně ochladly poté, co se v půlce června oba státy střetly na hranici v západním Himálaji. Tehdy tam zahynulo dvacet indických vojáků. Nejde ale jen o Indii. Politika hraje roli i jinde. TikTok tak například nedávno sám opustil HongKong. Politika a předběžná opatrnost komplikují také plánované umístění centrály TikToku pro Západ do Londýna. 

Hrozbou, o které mluví státníci, je tak jako u všech sociálních sítí sběr informací o uživatelích. Platformy je využívají zejména k personalizaci reklamy, ale vždycky je tu ještě obava o to, že informace mohou být zneužity danou službou i pro jiné účely. „U TikToku je riziko dáno tím, že je provozován a vlastněn Čínou, a pokud bude poptávka proměnit tuto aplikaci v nástroj hromadné i cílené špionáže, tak TikTok bude prostě muset vyhovět a požadavky splnit,“ soudí konzultant v oblasti IT a médií Daniel Dočekal.

Politolog z Masarykovy univerzity Otto Eibl zase připomíná, že každá taková platforma se může pokoušet ovlivňovat i veřejné mínění. To už se ukázalo například v amerických prezidentských volbách, kdy k tomu měl Trump prostřednictvím reklamní agentury Cambridge Analytica využít data z Facebooku.

U objemu sběru dat se TikTok od ostatních nijak neliší. Podle smluvních podmínek sleduje, v jaké zemi se uživatel nachází, zná přístroj, který daný účet používá, a vidí obsah, který uživatel v aplikaci sleduje. Aplikace má navíc dosah i na kompletní obsah osobních zpráv, které si uživatelé mezi sebou posílají, a pokud to uživatel povolí, může TikTok sbírat data i o aktuální poloze, kontaktech či například věku.

Na skutečnost, že jsou tato data cenná, upozornili američtí senátoři už v říjnu. „S více než 110 miliony stažení aplikace jenom v USA je TikTok potenciální špionážní hrozbou, kterou nemůžeme ignorovat,“ napsali v říjnu Chuck Schumer a Tom Cotton v dopise zaslaném řediteli bezpečnostního úřadu National Intelligence Josephu Macguirovi.

K ráznému kroku se však americká administrativa odhodlala až minulý pátek, kdy po měsíci spekulací prezident Trump potvrdil, že plánuje aplikaci TikTok v zemi zakázat. Vývoj náhle nabral rychlý spád. Šlo o vypuštěný balónek, který může doplout ledaskam.

Co se dělo dál? O aplikaci projevil zájem technologický gigant Microsoft, který by rád převzal aktivity TikToku v USA, Kanadě, Austrálii a na Novém Zélandu. Microsoft by tím zajistil, že by všechny soukromé údaje o amerických uživatelích zůstaly ve Spojených státech a Trump by si nenaštval mladé voliče. Win-win situace, tedy pro USA. 

Trump dal Microsoftu a TikToku čas na vyjednávání tohoto manévru jen do 15. září. Ještě větší rozruch ale americký prezident vyvolal poté, co sdělil, že podstatná část kupní ceny by měla mířit do federálního rozpočtu.

„Spojené státy by měly dostat opravdu velký podíl z ceny, protože tento obchod vůbec umožňujeme,“ vysvětlil svůj krok Trump a znovu vyvolal pochyby o tom, jaký je jeho záměr. Taková daň by byla naprosto bezprecedentní a těžko říct, jaká by se pro tento krok dala najít legislativní opora. 

Čínské státní noviny China Daily na to okamžitě reagovaly textem, že Peking nikdy nepřijme podobnou „zlodějinu“. Kruh se tím uzavírá, rychlost výměny názorů zástupců největších ekonomik se opět zrychluje. A na pozadí této války jsme se znovu ujistili, že sociální sítě o nás vědí hodně, že se toho mnozí bojí a že právě tyto služby jsou také dobrým polem pro vymezování si vlivu a svého hřiště. Jisté je, že tento příběh nekončí. 

 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!