Toto je nové vydání Technoverse Newsletteru, ve kterém se každý týden věnujeme aktuálním technologickým trendům z Česka i ze světa. Chcete, aby vám každé úterý chodil do e-mailové schránky? Zde se můžete přihlásit k odběru.
Jihomoravská metropole proslula v minulosti jako centrum textilního a strojírenského průmyslu. Ty doby jsou však dávno pryč. V novém tisíciletí šíří věhlas Brna po světě technologické firmy, které jeden obor povznesly do skutečné světové špičky: kyberbezpečnost.
AVG, Flowmon, ThreatMark, vývojové centrum Esetu, Národní úřad kybernetické a informační bezpečnosti a nyní Safetica. To je stručný výčet kyberbezpečnostních firem a projektů, jež pocházejí z Brna a podílejí se na zabezpečení počítačů nejen v Česku. Moravská metropole se tak zaměřuje na obor, který už je a také bude vysoce aktuální v následujících dekádách.
Na úspěšnou tradici navazuje společnost Safetica, která patří do portfolia firem miliardáře Ondřeje Tomka. Když se řekne kyberbezpečnost, většinu lidí zřejmě napadne ochrana proti vnějším rizikům zejména na internetu. Tomu se však brněnská společnost nevěnuje, problematiku ochrany proti všemožným virům přenechává „těžkým vahám“, jako jsou český Avast nebo slovenský Eset.
Safetica se zaměřuje na mnohem prozaičtější problém: lidský faktor. V současné době jsou data firem mnohdy to nejcennější, čím jednotlivé společnosti disponují a na čem de facto jejich podnikání stojí a padá. Safetica se proto snaží firmy chránit před námi, lidmi.
„Zájem o ochranu proti úniku firemních dat se zvyšuje dlouhodobě, nicméně pandemie tento trend výrazně zrychlila,“ říká pro deník E15 šéf společnosti Richard Brulík. Jako důvody, proč se firmy na Safeticu obracejí, uvádí přesun práce z kanceláří do domovů a s tím spojená rizika.
„S tím souvisí také stoupající podíly úniků dat způsobených insidery, tedy typicky zaměstnanci a dodavateli. Podle reportu Insider Data Breach Survey 2021 od společnosti Egress v roce 2020 zažilo 94 procent organizací únik dat způsobený zaměstnancem. A podle jiné zprávy od Ponemon Institute pravděpodobnost úniku dat způsobeného zaměstnancem vzrostla během pandemie o neuvěřitelných 85 procent,“ vysvětluje Brulík.
I proto se může brněnská společnost rozvíjet. V současné době pracuje na cloudovém řešení, díky čemuž může poskytovat služby rychleji a efektivněji. „Čím dál tím více služeb využívaných firmami se přesouvá do cloudu, a dává tak smysl do něj přesunout také program, který má zabraňovat rizikům úniku dat,“ vysvětluje Brulík.
Cloudové řešení navíc reaguje na nedostatek IT odborníků, což není specifický problém Česka, ale obecně většiny vyspělých trhů. „Cloud je tak vhodný zejména pro firmy, které nemají interní IT a nechtějí stavět vlastní serverovou infrastrukturu,“ doplňuje Brulík.
Safetica plánuje založení pobočky ve Spojených státech. „USA jsou jedním z klíčových trhů, na kterých chceme být co nejblíže firmám, jež využívají náš B2B software na obranu proti únikům dat,“ popisuje Brulík způsob, proč se další brněnská kyberbezpečnostní firma vydává do světa, a to přímo do kolébky inovací.
Výběr z internetu
Bitcoinu ráj. Prezident středoamerického Salvadoru už před půl rokem zavedl kryptoměnu bitcoin jako oficiální platidlo. Těžko ale soudit, do jaké míry si je Salvadorci oblíbili. Úřady tvrdí, že se do státní kryptopeněženky zaregistrovalo téměř celé obyvatelstvo. K internetu ale nemá přístup více než polovina země, takže statistika bude, mírně řečeno, nepřesná. Revoluční krok tak byl zřejmě jen PR akcí prezidenta Nayiba Bukeleho, která se mu, nutno uznat, skutečně vydařila.
Clubhouse, Telegram a Rossgram. Na kterou sociální síť se uchýlit, když úřady zakážou ty nejnavštěvovanější? Přece na tu, která nikoho nezajímá, třeba Clubhouse. Právě ten zatím uchází pozornosti ruských cenzorů. Je tak jednou z mála platforem, na kterých mohou Rusové komunikovat se světem. Důležitý je i Telegram, u kterého ovšem není jasné, proč se jím úřady ještě nezabývají. Nicméně Rusové nemusejí smutnit, už vzniká náhrada za Instagram, která zřejmě bude lokální kopií, pouze se bude jmenovat Rossgram.
Není neon, nejsou čipy. Čipový průmysl v posledních letech schytává ránu za ranou. Kvůli válce na Ukrajině hrozí nedostatek inertního plynu neon, který se používá při výrobě čipů. Ještě v roce 2016 na dvě ukrajinské firmy Ignas a Cryoin připadalo až 70 procent světových dodávek neonu. První firma ovšem leží v obléhaném Mariupolu a druhá v Oděse, z čehož plyne hrozba akutního nedostatku tohoto plynu. Téměř to připomíná období před osmi lety, kdy cena neonu během krymské krize dočasně vzrostla o šest set procent.
E-commerce summit. Přední osobnosti světa e-commerce z Čech i ze světa představí nejnovější trendy na březnovém E15 International E-commerce Summitu. Největší česká akce věnovaná e-commerce letos proběhne v Martinickém paláci na Pražském hradě 23. a 24. března. Na dvoudenní události plné přednášek, panelů a rozhovorů se hosté mohou těšit na více než padesát mluvčích. Zkušenostmi z praxe přispějí například Dušan Zábrodský (Rockaway Capital), Martin Kasa (Pilulka.cz), Daniel Hejl (Productboard), Ondřej Fryc (Reflex Capital) nebo Ondřej Bartoš (Credo Ventures).
