Skladníci brojí proti algoritmům. Zaměstnanci amerického internetového prodejce Amazon v pěti evropských zemí podali žádost o přístup k informacím, které by měly objasnit, zda společnost používá sbíraná data o jejich výkonnosti k „podpoře nelidských pracovních podmínek a nezdravé produktivity“. Právě z toho odbory Amazon podezřívají.
„Kombinace nezkrotného hladu Amazonu po datech spolu s jeho protiodborovým chováním je hluboce znepokojující. Je to společnost, o které víme, že špehovala zaměstnance. Ti ale mají právo vědět, zda jsou o nich shromažďovány data, jako jsou video a audio nahrávky, informace ze sociálních síti nebo to, jestli jsou členy odborů,“ řekla generální ředitelka odborové organizace UNI Global Union Christy Hoffmanová.
Z interních dokumentů zastřešující odborové organizace UNI, která po světě zastupuje více než dvacet milionů pracovníků, vyplývá, že Amazon při práci neustále monitoruje pracovní výkon zaměstnanců „pomocí různých invazivních technik“. Pracovníci údajně nemají téměř žádné informace o tom, jaké informace Amazon shromažďuje, pro jaké účely a s kým je sdílí.
To však Amazon kategoricky odmítá. „Zaměřujeme se na podporu našich týmů a poskytování služeb zákazníkům, nikoli na sledování zaměstnanců. Naši manažeři mají za úkol zajistit zaměstnancům pracovní prostředí, které potřebují k úspěšnému rozvoji své kariéry,“ vyjádřil postoj Amazonu na dotaz deníku E15 mluvčí společnosti Noah Zyla.
Proti údajným sofistikovaným systémům sběru dat se ohradili zaměstnanci z Německa, Velké Británie, Itálie a z Polska. Odvolávají se na články 13 a 14 GDPR (Obecného nařízení o ochraně osobních údajů – pozn. aut.), které jakéhokoli občana Evropské unie opravňují vědět, jak se nakládá s jeho osobními daty.
„Je to klasický případ informační asymetrie. Na jedné straně máme soukromou společnost shromažďující obrovské množství osobních údajů a na druhé jednotlivce, kteří musejí jít s proudem, protože jsou ekonomicky závislí na své práci. Tuto nerovnováhu se snažíme odstranit prostřednictvím koordinovaných žádostí o přístup k informacím,“ řekl k situaci právník zaměřený na ochranu osobních údajů Stefano Rossetti, jeden z iniciátorů požadavku.
Není to ale první nátlak zaměstnanců na technologický gigant vlastněný miliardářem Jeffem Bezosem. Agentura Bloomberg loni informovala o podobném problému, kdy byli automatizovaným procesem vyhozeni američtí řidiči Amazonu, kteří podle úsudku algoritmu „neodváděli svou práci dostatečně dobře“.
„Ať si Amazon klidně je jednou z největších korporací na světě, ale nemůže o nás sbírat data a krmit jimi algoritmus, a pak na základě toho propouštět lidi, jak se mu zachce. Jako zaměstnanci máme právo na soukromí a také vědět, jak proces skutečně funguje,“ vyjádřil požadavky předák německých odborů Amazonu Andreas Gangl.
České odbory Amazonu do uzávěrky neodpověděly na dotaz deníku E15, proč se k výzvě o zveřejnění informací o metodách sběru dat nepřipojily. Nelze ale předpokládat, že se situace v tuzemsku bude výrazně lišit od stavu v dalších evropských zemích.
Mezi lety 2017 až 2021 v českém distribučním centru Amazonu totiž nastalo devatenáct porušení právních předpisů, jak potvrdil inspektorát práce. Pouze v jednom případu byla uložena pokuta 10 tisíc korun.
