Černý trh s tabákem v Česku vzkvétá. Pomáhají tomu malé večerky i organizovaný zločin
- Nelegální obchod s tabákovými výrobky v loňském roce představoval téměř desetinu celého trhu.
- Organizovanému zločinu se daří účinně obcházet zákonná opatření, pomáhá i poptávka veřejnosti.
- Nelegální tabák do Česka putuje hlavně z Polska a letecky, prodej se odehrává i v malobchodech.
Nová data ukazují, že se nelegálnímu prodeji tabáku v Česku nadále daří. Zatímco spotřeba jako taková loni oproti předchozímu roku klesla bezmála o pětinu, množství prodaných výrobků na černém trhu pravidelně stoupá. Nelegálních cigaret se podle Českého sdružení pro značkové výrobky (ČSZV) prodalo za jednu miliardu korun. To představovalo devět procent celého tabákového trhu. Oproti období před pěti lety se jedná o dvojnásobný nárůst.
Trh zaplňují zejména nelegální padělky – jejich počet během pěti let stoupl dokonce trojnásobně. Kromě toho lze ale narazit i na legálně vyrobené cigarety, které byly do Česka propašovány bez uhrazení potřebné daně, nebo takzvané illicit whites – tedy zákonně vyprodukované výrobky, které slouží přímo pro prodej na černém trhu. Státní kasu všechny tyto praktiky stály podle Kristýny Richter ze Sekce pro boj s nelegálním trhem ČSZV jen loni šest miliard korun ušlých na daních.
Organizovaný zločin je schopný účinně reagovat na poptávku
Česko pro nelegální obchod s tabákem dlouhodobě představuje zejména tranzitní zemi, přes kterou se kontraband dostává do bohatších západních států – například ve Francii padělky představují hned 20 procent celého trhu. Čísla ale ukazují, že se z ČR nově stává i vděčné odbytiště.
Za zvýšeným množstvím nezákonného tabáku v ČR i v Evropě stojí podle Richter série důvodů. Jednak se zvyšuje zájem ze strany konzumentů – ať už je to dáno neustále se zdražujícími cigaretami zatíženými vysokými spotřebními daněmi, nebo nízkou kupní silou některých skupin obyvatel.
Na zvýšenou poptávku reaguje i nabídka ze strany černého trhu. Výrobny padělků se ze třetích zemí přesouvají přímo do členských států EU, kde pašování podléhá menšímu riziku při absenci hranic. Organizovaný zločin je navíc schopen se učit a nacházet nové způsoby a cesty, kudy výrobky přes hranice přepravovat.
Podle Petra Müllera, ředitele odboru služby dohledu Generálního ředitelství cel, se nezákonné produkty do země dostávají jak letecky v osobních zavazadlech (často z Arménie nebo Řecka), tak hlavně po pozemních dopravních trasách, zejména v severních a západních Čechách a na jižní Moravě. Celníci tak letos například na dálnici D5 u německých hranic v zaparkovaném kamionu zajistili přes 18 tun tabáku, u něhož unikla spotřební daň přesahující 67 milionů korun.
Nastavit daně nestačí, černý trh je třeba efektivně potírat
Zásadní množství kontrabandu se každopádně celní správě daří nacházet při kontrolách samotných prodejců. Podle Michala Vosáhla, vedoucího odboru dohledu celní správy, se jedná hlavně o malé individuální prodejny, ve kterých mohou zájemci o nelegální tabák navázat osobnější kontakty a kde probíhá větší množství ryze hotovostních plateb. Celníkům se v takových obchodech podařilo najít i produkty, u nichž unikla spotřební daň ve výši stovek tisíc korun.
Pavel Málek z Nejvyššího státního zastupitelství tvrdí, že se ale prodej nutně opírá o činnost organizovaných zločinných struktur. „Kontrolované subjekty si určitě nevyrábí ty cigarety samy. Bez určité míry organizovanosti by to nešlo,“ tvrdí Málek.
Potírání nelegálního prodeje a organizovaných struktur ze strany úřadů představuje podle expertů zásadní článek boje proti růstu černého trhu. Klíčová je podle Müllera efektivita nasazení a spolupráce mezi státními orgány, jako jsou celní správa, policie, Státní zemědělská a potravinářská inspekce nebo i zahraniční a evropské instituce. Zlepšení vnitřních procesů se vyplácí například Řecku, které bylo loni jedinou unijní zemí, kde se podíl černého trhu zmenšil.
Vliv má každopádně i daňová politika. Příliš vysoká spotřební daň, která se navíc vymyká oproti sousedním zemím, dokáže zvedat potenciální ziskovost nelegálního prodeje a pašování. Aleš Rod z Centra ekonomických a tržních analýz uvádí, že vyšší zdanění samo o sobě nutně nevede k růstu černého trhu. Je však potřeba sledovat, kolik jsou zákazníci ještě ochotní zaplatit, než se obrátí na levnější nezákonné alternativy.
