Jason Kilar: Sekerník spouští revoluci v Hollywoodu | E15.cz

Jason Kilar: Vyhlášený sekerník spouští revoluci v Hollywoodu. Může uspět?

Nový šéf studií Warner Bros. Jason Kilar
Nový šéf studií Warner Bros. Jason Kilar
• 
ZDROJ: profimedia.cz

Stanislav Šulc

Share on Facebook Messenger
Vstoupit do diskuze
1

Jason Kilar se nedávno stal největším záporákem Hollywoodu. Šéf studia Warner Bros. dal zelenou kontroverznímu kroku, kdy studio bude své velkofilmy vysílat zároveň do domácností i kin. Jak na tuto novinku zareagují ostatní studia? A kde se vůbec Jason Kilar vzal?

To jméno vám nejspíš nic neřekne. Jason Kilar. První slabika se rýmuje se „sky“, píší většinou zahraniční média, aby jeho jméno nepřipomínalo slovo „killer“, tedy zabiják. A přesto se Jason Kilar v posledních týdnech stal největším záporákem audiovizuálního průmyslu, především Hollywoodu. Ani ne padesátiletý muž s poměrně barvitým životním příběhem se na jaře stal šéfem jednoho z největších a nejvlivnějších filmových studií – Warner Bros. V době pandemie to mohlo působit jako poměrně nečekaný tah. Ale muže, který spoluzaložil videotéku Hulu a má zkušenosti z Walt Disney Corporation i z Amazonu, provází pověst sekerníka, kterého problematický sektor potřeboval.

Kilar očekáváním dostál. A to hned dvakrát. Krátce po převzetí otěží nemilosrdně vyhodil tisícovku zaměstnanců, čímž si v mocných profesních organizacích nenadělal mnoho přátel. To ale byla pouze předehra před bombou, kterou „zabiják“ Kilar zveřejnil na počátku prosince. Při představení programových priorit na rok 2021 totiž prohlásil, že všech 17 velkých filmových premiér bude vedle kin zároveň uvedeno na warnerovské streamovací platformě HBO Max. „Tento krok samozřejmě souvisí s pandemií a zavřenými kiny,“ uvedl Kilar v prohlášení pro veřejnost. „Konzultovali jsme jej se stovkami profíků z celého odvětví, zodpověděli jsme většinu jejich otázek a rozprášili jejich pochybnosti,“ dodal v rozhovor pro magazín Variety.

Ovšem přinejmenším provozovatelé kin z této novinky radost nemají, protože se oprávněně obávají o tržby. A ozvali se také filmaři, kteří s Warnery dlouhodobě spolupracují, mezi nimi především režisérské superstars Christopher Nolan a Denis Villeneuve. Jde totiž o revoluční novinku, která je srovnatelná s příchodem televize v poválečné době či s popularizací formátu VHS. Ale ani televize, ani véháesky nedosáhly toho, na co se nyní chystá HBO Max: de facto zrušit „právo první noci“, které na velkofilmy dosud měla kina. Jak novinka obstojí, jak na ni zareaguje celý průmysl a jak zapadá do kariéry Jasona Kilara, z něhož se jejím uvedením stal největší záporák Hollywoodu? 

První obraz: filmový nadšenec

Záporák, nebo milovník filmů a inovátor? Právě o to, jak máme Kilara vnímat, se nyní ve veřejném prostoru bojuje. Zatímco část branže se snaží vykreslit Kilara jako figurku v rukou mogulů telekomunikační společnosti AT&T, která studio vlastní, sám Kilar a jeho PR tým se snaží o trochu jiný obraz. Líčí Kilara jako milovníka filmů, který ještě na škole posílal vlastní komiksy do centrály Walta Disneyho, kde nakonec krátce po studiích skutečně zakotvil jako analytik. Vytvářejí obraz filmového nadšence, kterému se splnil klukovský sen a postupně se stal šéfem hollywoodského studia. Oba ty obrazy jsou důležité pro pochopení současné situace.

Kilar se narodil v roce 1971 a vyrůstal v Pittsburghu. Svou rodinnou anamnézu vždy označoval za důležitou. „Otec byl inženýrem ve Westinghouse a celá jeho rodina se věnovala technologiím a vědě. Máma? Ta byla úplný opak. Úplný šílenec, která celou rodinu neustále týrala svými vtipy. Dokonce do místního plátku psala humoristický sloupek o naší rodině,“ popsal svou rodinu Kilar pro stránky Harvard Business School, kterou vystudoval. Snažil se tak vystihnout dvě stránky své osobnosti a přístupu k podnikání, který je technický a vědecký, ale neopomíná emocionální rozměr.

Za jeden z klíčových momentů svého života Kilar označuje zhlédnutí snímku Hvězdné války a později návštěvu zábavního parku Disney World, kde si uvědomil totální oddanost spotřebiteli. Právě na ni se v současnosti odvolává při revoluční změně v distribuci hollywoodských filmů. Disney se pro něj stal svého druhu obsesí a k dobru dává historku, jak se na škole pokoušel zaujmout vedení Disneyho svými komiksy, které jim posílal. Nakonec však jeho cesty do showbyznysu vedly trochu jinudy – oklikou přes Amazon.

Nejschopnější lídr století

Po absolutoriu na University of North Carolina v Chapel Hill nastoupil v roce 1995 na Harvard Business School. Ve Kilarově profilu škola uvádí zajímavý kontext. „Ten rok byl prvním, kdy studenti dostali e-mailové adresy a přístup k internetu.“ A právě internet se stal předmětem zájmu mladého studenta. Ten ještě více podnítil Jeffrey Rayport, který Kilara učil ve druháku. Na jednu přednášku o možnostech e-commerce (tehdy se tento termín samozřejmě nepoužíval) Rayport pozval tehdy neznámého vlastníka dva roky fungujícího start-upu sídlícího v Seattlu. Byl jím Jeff Bezos a musel poslouchat, jak jeho byznys postupně jeden student za druhým cupují.

„Pak tento muž vstal, opravdu nahlas se zasmál a prohlásil, že veškeré pochybnosti studentů chápe.“ Kilara v té době učarovaly právě start-upy, konkrétně možnost založit si vlastní internetovou filmu. Byl to právě Rayport, který nasměroval jeho pozornost na existující start-upy. Zprostředkoval schůzku s Bezosem a později i návštěvu Amazonu. Kilar dostal okamžitě nabídku, kterou přijal a stal se jedním z manažerů dnes největšího e-shopu světa. Na starosti přitom měl zkoumat možnosti prodeje hudby a videa přes internet.

Kilar Jeffa Bezose označil za nejvlivnějšího a nejvíc inspirativního lídra za posledních sto let. Co mu na šéfovi Amazonu učarovalo? „Preferuje dlouhodobou strategii, což je u veřejně obchodovaných firem nevídané. Přemýšlí v horizontu dekád, a nikoli od kvartálu ke kvartálu. A také uplatňuje stále stejný model: vyjde od potřeb konzumenta a poté přejde k produktu nebo službě. Většina společností přemýšlí opačně,“ prohlásil Kilar.

V Amazonu Kilar získal manažerské zkušenosti a upevnil vztah mezi třemi body svého zájmu: konzument – internet – video. Když jej oslovili šéfové studií Fox a NBC Peter Chernin a Jeff Zucker, aby se podílel na projektu videotéky s prémiovým obsahem, neměl moc o čem přemýšlet.

„Hulu se začalo rodit v reakci na to, že Google koupil za 1,6 miliardy dolarů YouTube pouhých 18 měsíců od spuštění služby. Byl to katalyzační moment pro možnosti videa na internetu,“ prozradil Kilar, který se o dva roky později stal prvním CEO nové streamovací služby Hulu a zůstal jím šest let, během kterých se Hulu podařilo být jedinou reálnou konkurencí Netflixu.

Mikrovidea

Připomeňme si krátký příběh služby Quibi. Tu založil bývalý manažer Walta Disneyho a Dreamworks Animations Jeffrey Katzenberg a sázela na původní krátká videa. Šlo o placenou službu, kde lidé podobně jako na Netflixu sledují videa s tím rozdílem, že jde o původní tvorbu a délka každého dílu nebude delší než 12 minut. Takový Netflix do podzemky. Quibi byla spuštěna v dubnu 2020 a po šesti měsících Katzenberg oznámil, že služba skončí k 1. prosinci. Krach za několik miliard dolarů.

Ale zpět k Jasonu Kilarovi. Ten si totiž podobným příběhem prošel také, jen s lepším koncem (alespoň pro něj). V roce 2013 odstoupil z pozice šéfa Hulu a pustil se do vlastního projektu. Nazval jej Vessel a šlo o službu nabízející krátká videa podobně jako YouTube. Uživatel mohl videa sledovat zdarma, nebo za nízký měsíční paušál získat takzvaný „předběžný přístup“ a sledovat videa o tři dny dříve než ostatní. Kilarovi a jeho týmu se podařilo přetáhnout řadu hvězd YouTube na novou platformu. Přesto porazit Googlem vlastněný portál se Vesselu nepodařilo. To však nezabránilo Verizonu v tom, aby novou službu koupil. Telekomunikačnímu gigantu přitom nešlo o samotnou službu, kterou ostatně pár dní po uzavření dealu ukončil. Cílem bylo koupit skvělý tým pro vlastní videoslužbu go90.

Kilar však po prodeji odešel a několik let seděl v dozorčích radách několika firem, aby se najednou v roce 2020 stal šéfem jednoho z největších studií Hollywoodu.

Cíl? Zničit kina?

Vraťme se ke dvěma obrazům Jasona Kilara. Ten „pozitivní“ obraz vizionáře, který viděl možnosti spojení internetu a videí dříve než většina jeho souputníků, máme za sebou. Nyní se podívejme na ten kritičtější, který vychází z jeho poněkud nečekaného dosazení do ožehavého křesla šéfa Warner Bros.

Jak uvedli Edmund Lee a John Koblin v deníku The New York Times, Jason Kilar je pro filmovou branži stále outsiderem. Do funkce jej překvapivě dosadil bývalý šéf Warnerů John Stankey, který se stal CEO v mateřské společnosti AT&T. Navíc s tím, že Kilar bude reportovat přímo jemu. Část Hollywoodu tento krok vnímala (a stále vnímá) jako svého druhu krádež, kdy se hollywoodské studio stává vazalem telekomunikačního molochu. Této verzi odpovídá také obří dluh, který AT&T má (přes 160 miliard dolarů), který vede manažery všech dceřiných společností k úsporám či k extrémnímu tlaku na výkon navzdory podmínkám.

Kilar do služby nastoupil dva měsíce po spuštění videotéky HBO Max, která se měla stát novou výkladní skříní studia. Leč nezabodovala tolik, jak se očekávalo – nové zákazníky se jí dařilo lákat jen minimálně, navíc ze stávajících zákazníků HBO, kteří dostali přístup zdarma, si ji skutečně aktivovala jen část. Proti tomu Netflix v době pandemie roste obří rychlostí, daří se taktéž novým službám Disney Plus či Peacock (vlastněná NBCUniversalem). Warnerům se však nepovedlo HBO Max dostatečně naleštit, nabídnout původní obsah ani další vějičky, což vedlo k nižšímu výkonu. Kvůli pandemii se navíc musela v celém světě zavřít kina.

A do této situace byl šéfem Warnerů jmenován bývalý zakladatel Hulu. Co asi byl jeho úkol? Není úplně nečekané, že se začaly šířit fámy, že na stole je varianta obětovat kina. Leč přesto ještě v polovině srpna 2020 v rozhovoru pro CNBC možnost zcela zrušit exkluzivitu pro kina Jason Kilar popíral. Připustil jen, že by se tato exkluzivita mohla z tradičních tří měsíců (90 dní) zkrátit na tři víkendy (17 dní). „Domnívám se, že u některých projektů jde o jedinečný zážitek, který chceme divákovi stále nabízet,“ lavíroval Kilar kolem přímé otázky, zda může dojít k úplnému opuštění kin. Po třech měsících však vše vzalo za své. Kilar nejprve oznámil, že vánoční premiéra komiksové adaptace Wonder Woman 1984 se uskuteční zároveň v kinech i na HBO Max. Pár týdnů nato pak přišel s již popsanou bombou o duální distribuci domů i do kin zároveň.

Zatím na rok

Reakce na novinky byly různé. Tvůrci i filmoví profesionálové novou distribuci téměř unisono odmítli, novináři se komentářů zdrželi, ale Kilara se raději ptali, zda jde o změnu trvalou či dočasnou. „Ani jediná mozková buňka našeho týmu se nevěnovala tomu, co bude v roce 2022,“ trochu výsměšně odpovídal Kilar. Nicméně jindy odpovídal i tak, že je předčasné se zamýšlet nad rokem 2022 obecně, protože nikdo nemůže vědět, co skutečně nastane s vakcínou a zda se kina skutečně vrátí do běžného, nebo spíše předkoronavirového chodu.

Důležité také bude sledovat, jak se bude filmům Warner Bros. v příštím roce dařit a zda skutečně poroste kmen uživatelů HBO Max. Vzhledem k tomu, že Kilar zároveň oznámil velkolepou mezinárodní expanzi této videoslužby, nakonec by to mohlo jeho týmu klapnout. Ale zásadní může být i reakce jednotlivých tvůrců. Zatím je jejich reakce spíše akademická, až skutečné premiéry očekávaných hitů, jakými mají být Duna nebo Matrix 4, ukážou, jak se budou profesionálové s novou distribuční politikou sžívat.

Pokud si trochu zavěštíme, je velmi pravděpodobné, že exkluzivita pro kina se opět vrátí, ale bude výrazně kratší, než bývala. Zkrácení z 90 dnů na 30 i méně je nejpravděpodobnější variantou.

A jak dopadne Jason Kilar? Ten rozehrál asi největší partii svého života, která mu zajistila doživotní pomníček. Zda to bude pomníček, u nějž se budou scházet veselí lidé s květinami a svíčkami, pět písně o tom, jak zákazník v Hollywoodu konečně zvítězil, nebo zda na ten pomník sem tam někdo přijde plivnout, to teprve uvidíme.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.