Jsi doktorand? Založ firmu. Iniciativa vědců a firem z Česka a z Litvy chce dát lasery průmyslu a vystřelit do světa nové startupy
Šest milionů eur na projekt LASER-PRO vedený českým laserovým centrem HiLASE má kromě jiného iniciovat nové české startupy v oblasti laserových technologií. V Dolních Břežanech odstartoval projekt, který chce díky inspiraci z Vilniusu dostat lasery do průmyslu a vytvořit evropské centrum laserové excelence se zázemím ve středních Čechách a v Litvě. Zároveň přispěje k rozvoji laserových technologií na Ukrajině.
První laser v Československu vyvinuli vědci na ČVUT v roce 1964. V roce 1966 spustili svůj první laser litevští vědci na univerzitě ve Vilniusu. Laserová věda tedy stála v obou zemích v podstatě na stejné startovní čáře, Praha měla dokonce mírný náskok. Dnes jsou ale obě země v naprosto jiné pozici z hlediska toho, jak dokázaly šedesát let rozvoje laserové vědy převést z akademické sféry do průmyslu a postavit na něm byznys. Tím, kdo je pozadu, je Česká republika.
Změnit to má velký evropský projekt, který v pondělí spustilo laserové centrum HiLASE v Dolních Břežanech spolu se sedmnácti partnery z Česka, Litvy a také z Ukrajiny.
„V České republice sice máme vynikající laserové technologie, ale už jsme horší v jejich komercializaci a přenášení do průmyslové praxe. Proto jsme se rozhodli, že se potřebujeme inspirovat. A identifikovali jsme Litvu jako výborný model, kde perfektně funguje spolupráce mezi průmyslem a vědci, kteří se věnují oblasti laserů a laserových technologií,“ vysvětluje Tomáš Mocek, vedoucí laserového centra HiLASE, které spadá pod Fyzikální ústav Akademie věd.
Paprsky z Vilniusu
„Litevský laserový průmysl dosahuje tržeb 254 milionů eur, z toho 89 procent tvoří export, působí v něm více než šedesát společností,“ shrnul úspěchy Vilniusu Gediminas Raciukaitis z FTMC, litevského Centra fyzikálních věd a technologie. To je po HiLASE druhým z hlavních realizátorů projektu LASER-PRO, na který Evropská komise přispěla šesti miliony eur.
Přestože česká laserová věda je na vysoké úrovni a obě dolnobřežanská centra, HiLASE i sousední ELI Beamlines, drží světové rekordy co do výkonu nebo opakovací frekvence svých laserů, v komercializaci technologií Česko za Litvou dalece zaostává. „V České republice v podstatě žádný laserový průmysl není,“ konstatoval Tomáš Mocek.
Šéf HiLASE dále vysvětlil, že v Litvě začali tamní profesoři už v době perestrojky v osmdesátých letech zakládat podniky, které by se dnešní terminologií daly označit jako spin-off firmy. „A teď, po třiceti čtyřiceti letech navzdory tomu, že je Litva malý stát s třemi miliony obyvatel, patří tamní laserové firmy mezi globální lídry,“ popsal dále. Na světových konferencích a výstavách se podle něj opakovaně prezentuje čtyřicet padesát litevských firem. A drtivá většina z nich přitom vyrostla zespodu – takzvaným „americkým způsobem“, kdy studenti už v rámci studia přišli s nějakým svým nápadem a rozhodli se založit startup v oblasti laserů.
Z malých litevských startupů se postupně vyvinuly i společnosti působící na globální úrovni. Příkladem může být Light Conversion, která vznikla v roce 1994 jako spin-off laserového výzkumného centra Vilniuské univerzity a dnes patří mezi desítku předních laserových firem. Zaměstnává přes šest set lidí, má mezinárodní kanceláře v USA, Číně a v Jižní Koreji a po světě instalovala přes osm tisíc laserů.
Jsi doktorand – založ firmu a dělej byznys
Mocek vyzdvihuje, že mladá generace vědců v Litvě se nebojí firmy zakládat navzdory vědomí, že nemalá část z nich během pár let zanikne. „A tenhle přístup je něco, do čeho se nám v konzervativním Česku nechce. A právě to si přejeme prostřednictvím projektu LASER-PRO změnit,“ tvrdí a dodává, že pro studenta, který nastoupí do doktorandského programu, by mělo být přirozené, aby už v té chvíli začal uvažovat o založení spin-off firmy.
Osmnáct firem a institucí v LASER-PRO
Za Česko: HiLASE, SIC, Český optický klastr, CARDAM, STAR Research & Innovation Cluster, AMIRES, ELI ERIC, Junior Achievement Czechia
Za Litvu: FTMC, Lithuanian Innovation Centre, Innovation Agency Lithuania, Lithuanian Laser Association, Akoneer, Junior Achievement Lithuania
Za Ukrajinu: Lviv Polytechnic National University, Scientific Park of Lviv Polytechnic, NoviNano Lab, Junior Achievement Ukraine
„To je běžný přístup v americkém Křemíkovém údolí zejména v oblasti IT. Silicon Valley má skvělé univerzity, ale jen menšina absolventů tam končí v čistě akademickém sektoru. Buď si založí vlastní firmu, nebo se připojí do stávajících společností, nebo kombinují obojí,“ líčí vedoucí centra HiLASE. Odkazy na Křemíkové údolí se v souvislosti s Dolními Břežany používají často. Už když tamní vědecká centra vznikala, prohlásil tehdejší starosta Dolních Břežan, předčasně zesnulý Věslav Michalik, že když má Kalifornie Silicon Valley, mohou mít Břežany Laser Hill.
A Laser Hill by mohl konečně „po americku“ nakopávat mladé firmy. Projekt LASER-PRO v tom má pomoci i finančně. Největší část z uvedených šesti milionů eur, které dostává 18 partnerů projektu na čtyři roky, jde do HiLASE. Centrum z něj bude část financí rozdělovat na externí projekty. Pravděpodobně letos na podzim HiLASE prostřednictvím Středočeského inovačního centra vyhlásí výzvu, na jejímž základě si budou moci firmy, které nejsou součástí konsorcia projektu, žádat o podporu na rozjetí svých nápadů v oblasti aplikací laserových technologií.
Laser Ester jde na trh
Věta, že v Česku laserový průmysl takřka neexistuje, by měla brzy pozbýt platnosti. I proto že už nyní se objevují první ambiciózní kroky. V lednu uvedla svůj první laser na trh česká firma Crytur, která je jinak významným producentem krystalů a komponentů pro laserové technologie. Laser Ester, který v uplynulých čtyřech letech vyvíjelo právě HiLASE, nyní Crytur nabízí zákazníkům.
„V nedávné době se naše firma rozhodla začít vyrábět složitější zařízení, nejen například pouhou laserovou tyč, ale celý laserový zdroj. Jedním z projektů je laser pro laserovou spektroskopii LIBS, což je velice účinná metoda pro detekci prvků materiálů. Používá se například ve výrobě, když si chcete ověřit kvalitu oceli. Pomocí tohoto laseru si můžete zjistit přesné zastoupení jednotlivých prvků,“ vysvětluje Kryštof Polák ze společnosti Crytur. Zdůrazňuje, že laser vyvinutý společně s HiLASE má oproti konkurenčním zařízením výhodu v tom, že je chlazený vzduchem; většina podobných produktů vyžaduje vodní chlazení.
Crytur je jedním z přidružených partnerů projektu LASER-PRO a iniciativa by měla této společnosti pomoci k posílení postavení na trhu s lasery. V laboratořích HiLASE začnou například společně vyvíjet laser s alexandritovým zesilovacím materiálem pro aplikace v polovodičovém průmyslu.
Revoluční 3D nano tisk
Další českou společností, která by mohla profitovat z aktivit projektu LASER-PRO, je IQS Group, která vyrábí nano a mikro strukturované materiály s nikoliv náhodnou, ale s řízenou vnitřní architekturou. „V tom je první klíčovou otázkou, jak ta struktura má vypadat, a druhou je schopnost ji vyrábět, ideálně vyrábět ve velkém. A k části této technologie využíváme lasery,“ vysvětluje CEO společnosti Tomáš Těthal.
Lasery dále firma využívá pro tvorbu antibakteriálních povrchů, litografii a pro 3D nano tisk. „Tam hodně spolupracujeme s Ústavem přístrojové techniky a chceme přijít s něčím, co je revoluční, a tím je velkokapacitní 3D nano tisk. Zejména pro nové materiály, které jsou extrémně lehké a extrémně pevné, pro bioaplikace, jako jsou lešení pro tkáňové kultury pro implantáty, a pro spoustu dalších aplikací v optice a mikrofluidice,“ vysvětluje Těthal. Laserovou techniku vyvíjenou v HiLASE by firma ráda využila pro nové typy 3D nano tiskáren. „Jejich první generaci začínáme nabízet, máme zájem z Japonska, diskutujeme s firmami a akademickými pracovišti v Česku i v Evropě,“ dodává Těthal.
V neposlední řadě míří LASER-PRO na vývoj pokročilých aplikací pro výrobu a integraci čipů v souladu s evropskou iniciativou Chips Act. I proto je významným přidruženým partnerem projektu americká společnost Onsemi vyrábějící polovodiče v Rožnově pod Radhoštěm.
To, že se podařilo podporu z evropského programu Excellence Hubs zaměřeného na země EU, které jsou z hlediska vědy a výzkumu takzvaně „low performing“, považují zúčastněné strany za velký úspěch. Už proto že z více než dvou stovek podaných žádostí doporučila komise k financování pouhých jedenáct. A jeden jediný, tedy LASER-PRO, je z České republiky.
„Na tomhle projektu je nejzajímavější to, že čistá věda tvoří jenom část zamýšlených projektových aktivit, protože všechny ostatní mají vést k vytvoření funkčního ekosystému a výrazně umožnit to, aby ten projekt byl udržitelný i potom, co to veřejné financování skončí,“ uvedla k LASER-PRO Jana Havlíková, náměstkyně ministra pro vědu, výzkum a inovace.
