Nastává vesmírný věk. Do kosmu se přesunou turistika i průmysl

Dobývání vesmíru láká čím dál více zájemců.

Dobývání vesmíru láká čím dál více zájemců. Zdroj: Profimedia.cz

O vesmírných ambicích států a nadnárodních korporací bylo v posledních letech hodně slyšet. Zejména zásluhou Elona Muska, Jeffa Bezose a Richarda Bransona se obnovil zájem médií a veřejnosti o dobývání kosmu. Proto vyvstává otázka, do jaké míry lidstvo vesmírný prostor do budoucna využije.

O tom, že už brzy budou výlety do vesmíru dostupná kratochvíle, po loňském roce asi nikdo nepochybuje. Miliardářské závody o cesty na oběžnou dráhu Země eskalovaly v polovině roku, kdy v krátkém sledu odstartovaly s civilisty na palubě rakety společností Blue Origin, Virgin Galactic a SpaceX. Jejich úspěchy někteří připodobňují k milníkům, jakými byly první let bratří Wrightů nebo přelet Atlantiku Charlese Lindbergha. 

U vesmírné turistiky ovšem potenciál oběžné dráhy nekončí. V následujících deseti letech na ní bude naopak velmi rušno, přibudou nové vesmírné stanice, desítky tisíc satelitů a do budoucna se může na orbitě Země objevit například i továrna na umělé orgány a další technologie využívající unikátní podmínky vesmíru. 

V nejbližší době se bude pokrok týkat hlavně družic. Vypuštění dvou tisíc satelitů Starlink Elona Muska je teprve začátek. V současné době se na oběžné dráze pohybuje kolem pěti tisíc satelitů, podle některých odhadů by jich v roce 2030 mohlo být až třicet tisíc. Opět jsou u toho velké korporace jako zmíněná SpaceX nebo společnost Kuiper Systems, součást impéria Jeffa Bezose. 

Na oběžné dráze Země přitom není nekonečně prostoru, takže časem lze očekávat kolize, ať už s vesmírným odpadem, nebo přímo se satelity. V nedávných měsících se už podobné incidenty málem odehrály a s rostoucím počtem předmětů bude pravděpodobnost srážek vzrůstat.

Ačkoliv bude „kolonizace“ vesmíru probíhat z velké části v režii soukromých společností, státy by měly dohlížet na dodržování pravidel, jelikož významně dotují vývoj raket a bez státních zakázek by tak rychlý vývoj nebyl možný. O to více by státy měly být na pozoru, když Elon Musk, jeden z největších vesmírných kovbojů, dlouhodobě naznačuje, že zákony ve vesmíru dodržovat nehodlá. 

„Myslím, že hlavní motivací pro výzkum vesmíru je vždy lepší život pro lidstvo. Znám se s řadou soukromých investorů a hodně z nich investuje do vesmírných programů právě z tohoto důvodu. Proto si nemyslím, že takzvaná privatizace vesmíru musí být nutně negativní věcí. Na druhé straně je třeba soukromé iniciativy regulovat a zavést pro ně jasná pravidla,“ řekl bývalý ředitel výzkumného střediska NASA Ames Pete Worden v rozhovoru pro deník E15. I dobré úmysly mohou vést k negativním důsledkům.

V dalších měsících a zejména letech se tak rozhodne, jak bude invaze do kosmu probíhat a jaká pravidla pro ni budou platit. Nechat vše na samoregulaci trhu by se nemuselo vyplatit. 

Výběr z internetu 🌍

Oprava Facebooku. Z velkých technologických společností je Facebook nejvíce vidět a kvůli tomu se na něj také valí nejvíce kritiky. V posledních letech se mluví o tom, že by měl změnit své fungování, nebo alespoň způsob dohledu ze strany regulátorů. Jak by tyto změny měly vypadat, popsalo jedenáct osobností od politiků až k bývalým zaměstnancům Facebooku. Kromě klasické změny zákonů někteří z nich vyzývají, aby byl zakladatel společnosti Mark Zuckerberg hnán k trestní odpovědnosti.

Netflix v Rusku. Státní ruský regulátor opět přitvrzuje vůči další západní technologické společnosti. Poté, co uložil Googlu a Facebooku rekordní pokutu ve výši téměř tří miliard korun, se zaměřil na streamovací službu Netflix. Od března bude muset uživatelům nabízet obsah produkovaný ruskými federálními stanicemi: má více než sto tisíc diváků, takže spadá do kategorie audiovizuálních služeb. 

Čínská „cancel culture“. Pro západní novináře je mnohdy složité zachytit dynamiku čínské společnosti. Webu Protocol se to ovšem dlouhodobě daří. V posledním textu popisuje vzrůstající nacionalistické tendence, které dopadly například na společnosti, jako jsou Lenovo nebo Didi, které začínají být čím dál viditelnější také v online prostoru. Protocol tyto praktiky označuje za „čínskou cancel culture“, jelikož kvůli tlaku nacionalistů byli z veřejného prostoru vytlačeni někteří influenceři a celebrity kvůli „závadnému“ chování. 

Sdílené deštníky. V dnešní době lze sdílet řadu věcí. Například deštníky, které jsou nově k dispozici v kioscích po celém New Yorku. Brazilský startup Rentbrella založený v roce 2018 umožňuje bezplatnou půjčku deštníku na 24 hodin. Celkově půjčuje přes 40 tisíc deštníků.