Vědci z Yaleovy univerzity oživili buňky z orgánů, které byly hodinu mrtvé. Buňky pak dokázaly svépomocí opravit část škod, které hodinová absence života zanechala. Toto zjištění může pomoci v uchovávání transplantovaných orgánů. V delší časovém horizontu by mohla usnadňovat záchranu lidi po srdeční příhodě.
Vědci prováděli pokusy na prasatech, která byla hodinu po smrti způsobené zástavou srdce. Jejich buňky pak na šest hodin „napíchli“ na sérum OrganEx. To je patentovaná tekutina složená z elektrolytů, vitaminů, aminokyselin, dalších živin a navíc třinácti léků, které omezují buněčný stres a modulují imunitní a nervový systém.
Buňky pak ve svých orgánech začaly vykazovat známky života a hojit se, srdce začalo projevovat elektrickou aktivitu. Obnova nebyla zdaleka kompletní, ovšem ukazuje, že buněčná smrt může být oddálena na mnohem déle, než se dříve myslelo.
„Obnovili jsme některé funkce buněk v mnoha životně důležitých orgánech, které by bez našich zásahů měly být mrtvé. Tyto buňky fungují hodiny poté, co by již neměly žít, což nám říká, že zánik buněk může být zastaven a jejich funkčnost obnovena v mnoha životně důležitých orgánech, a to i hodinu po smrti,“ uvedl neurolog z Nenad Sestan z Yale.
Nové zjištění by mohlo být využito při uchovávání transplantovaných orgánů. V USA je každoročně rok vyřazena zhruba pětina orgánů určených k transplantaci. Většinou kvůli přílišnému staří či poškození, což většinou nastává po příliš dlouhé době bez přívodu krve.
V současnosti se používá mimotělní podpora života označovaná zkratkou EMCO, která ovšem pouze oddaluje smrt a nahrazuje funkci srdce a plic. OrganEx naproti tomu dokáže napodobit i chod ledvin a podpořit obnovu orgánů. Navíc orgány zachráněné pomocí OrganEx měly v experimentu méně otoků a krvácení tkání, což jsou zjevné výhody oproti dosavadní technice.
Využití nové technologie k oživování mrtvých ale zatím sci-fi. Stephem Latham, spoluator projektu a vedoucí Yalského Interdisciplinárního centra pro bioetiku se vyjádřil jasně: „Do aplikace u lidí to má ještě velmi daleko. Musíme mnohem podrobněji zkoumat, do jaké míry je vratné poškození způsobené krevní nedostatečností. Do té doby nebude možné se ani přiblížit k experimentům na člověku.“ Ve vzdálené budoucnosti by ovšem objev mohl pomáhat s obnovou srdečních funkcí u lidí, kteří prodělali srdeční příhodu.
Tým vědců už tento typ experimentu úspěšně provedl v roce 2019 na prasečím mozku, teď se to povedlo i na jiných orgánech. Nyní se kvůli lepšímu porozumění jednotlivým mechanismům chystá zkoumat oživení buněk u dalších zvířat. Vzniká také otázka, zda by tímto způsobem oživené orgány začaly normálně fungovat po transplantaci.
