V Bletchley Parku poblíž Londýna je k vidění plejáda britských úspěchů v informačních technologiích včetně strojů, které spojencům umožnily dešifrovat nacistickou komunikaci, a tak přispět k vítězství ve druhé světové válce. Také po válce byla Británie díky firmám jako Sinclair považována za IT velmoc. Dnes však čelí potížím klíčového průmyslu s čipy.
Problematické zprávy přicházejí ze společnosti ARM Holdings sídlící v Cambridge. Ohlásila propuštění tisícovky zaměstnanců zejména v Británii a ve Spojených státech, což představuje zhruba patnáct procent zaměstnanců.
Firmu ARM založenou v roce 1990 vlastní od roku 2016 japonský konglomerát SoftBank, který rozhoduje o jejím budoucím směřování. Japonci za firmu zaplatili 32 miliard dolarů, kolem 716 miliard korun, a chtěli ji za 40 miliard dolarů prodat americké Nvidii. To ale neprošlo přes regulátory v několika zemích z obavy, že by vznikl čipový monopol.
SoftBank nyní hledá cesty, jak investované peníze získat zpět. Pravděpodobný je vstup ARM na burzu. Zájem projevilo také konsorcium firem kolem jihokorejské společnosti SK hynix vyrábějící paměťové čipy. Zdroje deníku E15 uvádějí, že se SoftBank snaží zvýšit atraktivitu ARM prostřednictvím propouštění a snižování nákladů.
ARM je v čipovém byznysu klíčová společnost. Navrhuje čipy, které dnes pohánějí většinu chytrých telefonů, senzorů, průmyslových počítačů a podobně. Stále více se prosazuje také v serverech nebo osobních počítačích. Firmy si design od ARM licencují a nechávají na jeho základě vyrábět fyzické čipy.
Z Británie ale mizí i samotná výroba. Vláda v těchto dnech nečekaně nechala projít prodej největší čipové továrny na svém území do rukou investora z Číny. Stoprocentním vlastníkem Newport Wafer Fab (NWF) se stala původem nizozemská firma Nexperia ovládaná čínským podnikem Wingtech.
NWF produkuje měsíčně 32 tisíc křemíkových destiček čili waferů, ze kterých se vyrábějí čipy. Má sice jen starou technologii využívající struktury 180 nanometrů a zaváděnou do praxe od roku 1999, ale i ta je důležitá pro automobilový průmysl, zdravotnictví, telekomunikace a pro další obory.
Britský premiér Boris Johnson proto loni pověřil úřady, aby transakci prozkoumaly. Ty teď došly k závěru, že převzetí NWF Číňany nepředstavuje bezpečnostní riziko.
Zástupci britského čipového byznysu, s nimiž deník E15 mluvil v Londýně, ale rozhodnutí kritizují. Čína, která čelí americkému embargu, se snaží vybudovat vlastní čipové kapacity. Používá k tomu státní subvence v řádu desítek miliard dolarů. Británie na to podle kritiků nereaguje, a naopak Čínu podporuje.
„Vláda nemá jasnou strategii ochrany zbytků toho, co býval náš polovodičový průmysl,“ sdělil poslanec a předseda zahraničního výboru Tom Tugendhat.
Zarážející je podle kritiků cena odkupu. Číňané za NWF zaplatí 63 milionů liber, zhruba 1,8 miliardy korun, což je řádově méně, než kolik se platí za podobné podniky. Částečně to lze vysvětlit dluhy NWF. CNBC také upozornila, že Číňané zrušili objednávky americkému zákazníkovi firmy.
Společnost NWF chtělo původně převzít konsorcium britských investorů vedených Ronem Blackem. Ten šéfoval ikonickým čipovým podnikům Imagination Technologies – což byl i dodavatel Applu – a Rambus. Skupina chtěla do NWF investovat 300 milionů liber.
Black nakonec loni v prosinci nastoupil jako výkonný ředitel do brněnské společnosti Codasip, která navrhuje čipy na otevřeném standardu RISC-V. Codasip, která investovala v Číně, Evropě i ve Spojených státech, nedávno otevřela výzkumné a vývojové centrum v Cambridge. „Je tam stále velké množství talentů, které můžeme získat,“ sdělil zakladatel Codasipu Karel Masařík.
