Manažerka Rohlíku rozpoltila uživatele LinkedInu na dva tábory | E15.cz

Síť sebestředných. Odchod manažerky z Rohlíku rozpoltil uživatele LinkedInu na dva tábory

Někteří odborníci na marketing poukazují, že za „toxické“ prostředí LinkedInu si mohou sami uživatelé.
Někteří odborníci na marketing poukazují, že za „toxické“ prostředí LinkedInu si mohou sami uživatelé.
• 
ZDROJ: ProfiMedia

Kristina Veinbender

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
1

Zatímco se na zbytek sociálních sítí neustále snášejí výtky specialistů na tyto sítě či odborníků na mentální zdraví, LinkedInu, profesní sítí s 830 miliony registrovaných uživatelů, se dosud kritika vyhýbala obloukem. Nedávný případ plačícího šéfa ovšem rozpoutal debatu, zda algoritmy sítě nevedou uživatele k sebestřednosti až patetickému exhibicionismu. Český LinkedIn zažil obdobně dramatickou diskuzi kolem příspěvku marketingové manažerky Rohlíku o odchodu z firmy.

Manažerka Kristýna Rakovská oznámila koncem července svůj odchod na profilu LinkedInu. „V Rohlíku jsem okolo Vánoc pracovala i dvanáct hodin denně a stále to nestačilo, abych stihla všechno, co jsem potřebovala či bylo potřeba. Vánoční kampaň jsme dělaly ve dvou s pomocí agentury, která točila spot, a daly ji dohromady za sedmnáct dní. Dříve prostě nebyl čas. A někdo si řekne: ‚Wow, jste hustý!‘ Ne, nejsme… bylo to peklo a nikdy to nechci zažít znovu. Tohle hypování overworkingu nenávidím,“ popsala svou zkušenost ve firmě v příspěvku pod titulkem „Skončit v nejlepším?“

Showinismus, nebo upřímnost?

Příspěvek získal téměř dva tisíce reakcí včetně komentáře šéfa Rohlíku Tomáše Čupra. „Otevřený zaměstnanec, jakkoli je třeba s pravdou na štíru, je cool. Odvedla jsi kus práce, moc děkuji. Ale tenhle jednostranný showinismus není ok,“ vzkázal bývalé zaměstnankyni.

Většina komentujících se tak rozdělila do dvou táborů – zatímco jedni ocenili otevřenost manažerky a odsoudili kulturu přepracovanosti, druzí ji kritizovali za „showinismus“, tedy sebestřednost a bezohlednost vůči bývalému zaměstnavateli.

„Souhlasím s Tomášem Čuprem, výstupní pohovor by měl v rámci dobrých vzájemných vztahů, profesionality a slušnosti zůstat ve firmě. Pokud si z toho někdo udělá PR, není to správně, a hlavně to není profesionální,“ vzkázal manažerce v komentářích spoluzakladatel skupiny H2 Global Group David Maršálek.

„Tak konečně post, kde odcházející nepíše o bývalém zaměstnavateli v superlativech, ale otevřeně napíše, co ho k rozhodnutí vedlo. Většina tu jen píše o tom, jak krásný to bylo a jaká to byla jízda. Pak totiž nepochopím, proč tu jízdu opouštěli,“ podpořila manažerku ministerská radová na ministerstvu zemědělství Ani Hakobjan.

Podobný střet odlišných přístupů nastal i v případě plačícího CEO. Šéf amerického technologického startupu na svém profilu uveřejnil selfie, kde pláče proto, že dal výpověď několika zaměstnancům. Ve výsledku sklidil těžkou kritiku za to, že se místo pomoci zaměstnancům soustředil hlavně na sebe a své pocity. Uživatelé se ovšem shodli, že jak přehnaná upřímnost, tak exhibicionismus patří ke vzorcům chování nejvíce podporovaným algoritmy sítě.

Za dlouhými příběhy vzletů a pádů jsou algoritmy

LinkedIn v současné podobě vnikl v roce 2018, kdy se síť rozhodla změnit dosavadní algoritmy, jimiž se řídí popularita příspěvků. Do té doby o tom rozhodoval počet komentářů, lajků a sdílení. Čím více jich bylo, tím více se příspěvek šířil sítí až do třetí úrovně spojení. To však vedlo k tomu, že vznikalo stále více příspěvků s prvoplánovou snahou získat hlavně co nejvíce lajků a komentářů.

„Zaznamenali jsme řadu příspěvků zveřejněných výhradně s cílem zvýšit dosah na platformě, které výslovně žádají nebo vybízejí komunitu k zapojení do obsahu prostřednictvím lajků nebo reakcí. Tento typ obsahu nebudeme podporovat a vyzýváme všechny členy komunity, aby se zaměřili na poskytování hodnotného – důvěryhodného a autentického – obsahu,“ shrnula šéfka produktového managementu firmy Linda Leungová.

Síť v zájmu tvorby a šíření „hodnotného“ obsahu svůj algoritmus v roce 2018 změnila. Nově v podobě měření času stráveného u příspěvku, takzvaného dwelltimu, podpořil vznik dlouhých příběhů o osobním vývoji a úspěchu, jakých je dnes LinkedIn plný.

Algoritmus funguje tak, že si „stopne“, kolik času je třeba k přečtení příspěvku nebo zhlédnutí videa. Pak sleduje, kolik procent z tohoto maximálního času příjemci „konzumaci“ příspěvku věnují. Čím vyšší procento, tím větší dosah.

Síť sebestředných

LinkedIn navíc využívá gamifikační prvky (technika zvyšující zájem pomocí herních prostředků, herních designů, herního myšlení a herních principů v neherní oblasti – pozn. red.), které podporují sebestředné chování uživatelů. „Síť používá jednoduché nástroje motivace, aby uživatele přiměla k maximálnímu, nejlépe stoprocentnímu vyplnění profilu. Tímto se zaměřuje nejen na polaskání ega, ale také na vzbuzování podvědomé obavy, že jedinec nebude tím nejlepším pro trh práce a že do své prezentace nedal maximum. Cíl je prostý: čím komplexnější má síť data, tím cennější je pro své inzerenty, protože ti síť, která je jinak zdarma, platí,“ popisuje podstatu algoritmu šéf designérského studia Court of Moravia a odborník na gamifikaci a aplikaci herního designu v byznysu Petr Pouchlý.

Výzkumy dokonce naznačují, že veřejná povaha profesních profilů uživatelů je motivuje ke snaze být zajímavější, než ve skutečnosti jsou. Například studie výzkumníka ze Stanfordské univerzity Jeffreyho Hancocka zjistila, že ve srovnání s tradičními neveřejnými životopisy jsou životopisy na LinkedInu méně zavádějící, pokud jde o dosavadní pracovní zkušenosti a zaměstnavatele, ale jsou méně pravdivé v oblasti zájmů a koníčků uživatelů.

Někteří odborníci na marketing ovšem poukazují, že za „toxické“ prostředí LinkedInu si mohou sami uživatelé. „LinkedIn je poměrně unikátní ve způsobu, jakým si ovlivňují obsah, který mohou a chtějí vidět. Záleží na uživatelích samotných, s jakými lidmi se propojí a čí obsah uvidí. A pokud se někomu jeví LinkedIn jako síť plná sebestředných a toxických lidí, je to dáno tím, jak se sami uživatelé chovají,“ shrnuje šéfka marketingové agentury Lucky Citron Lucie Zitterbartová.

Dodává, že uživatelé skutečně často glorifikují názory s prvky toxické pozitivity a egocentrismu. „To ovšem nevnímám jako problém platformy LinkedIn. Ostatně tento sociální jev můžeme pozorovat napříč sociálními sítěmi a jinými platformami, které umožňují uživatelskou nebo, chcete-li, čtenářskou diskuzi,“ uzavírá Zitterbartová.

Za vyhoření můžeme my sami

Řada uživatelů upozorňuje, že síť působí na jejich mentální zdraví. „Je dobré si uvědomit, že vody LinkedInu nemusejí být leckdy odrazem reality. Umím si představit, že konzumace přemíry obsahu a sledování velmi úspěšných lidí může vést k pocitu nespokojenosti a snahy více pracovat na vlastním úspěchu, což se může projevit velmi negativním vztahem sama k sobě či vyhořením,“ říká HR manažerka investiční skupiny Pale Fire Capital Petra Nulíčková.

Podobný postoj sdílí byznysový konzultant Martin Hošek. „S obsahem na LinkedInu je to jako s obsahem na Instagramu – tam jsou samí krásní lidé, v podstatě se tam prezentuje „sladký život“, a totéž se v jiné podobě dostává na LinkedIn. Ve výsledku může být nadměrná konzumace obsahu na LinkedInu pro citlivější povahy startovačem sebedestrukce a vyhoření,“ domnívá se.

Žádná z existujících studií ovšem nepotvrzuje přímé spojení mezi vyhořením a návštěvami LinkedInu. „Nesetkal jsem se s tím, že by klienti zmiňovali tuto síť,“ potvrzuje psycholog Dalibor Špok, který se na vyhoření zaměřuje.

Video se připravuje ...
Jak se připravit na pohovor?

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Newslettery