Co je příčinou nové studené války? Na jakém poli se odehrává? To se dozvíte v novém vydání Technoverse Newsletteru.
Odběr Technoverse Newsletteru, který do e-mailových schránek chodí každé úterý dopoledne, si můžete nastavit zde. Součástí vydání je také jeden odemčený článek z prémiového obsahu.
„Změna prostřednictvím obchodu,“ tak zněla roky mantra západních států, jejíž pomocí odůvodňovaly vřelé vztahy s autoritářskými režimy, zejména s Čínou. Není to tak dávno, kdy se čínský prezident Si Ťin-pching projížděl zlatým kočárem centrem Londýna. Tomu je však konec, většina západních lídrů si nejpozději 24. února letošního roku uvědomila, že jakákoli závislost na zemi, jejíž imperiální choutky jsou už pár let rozpoznatelné, není dlouhodobě udržitelná strategie.
Jedním z klíčových oborů, kde se to musí projevit, pokud Západ myslí proklamace o strategické autonomii alespoň částečně vážně, jsou technologie. Technologická studená válka je tak za dveřmi; kdo si to uvědomí jako první, ten na tom prodělá nejméně. Protože změna globálního nastavení, kde není rozhodujícím imperativem cena, ale kde je nutné více vnímat i geopolitické hledisko, bude zkrátka pro všechny zúčastněné drahá.
Vypiplané globální řetězce měly své opodstatnění zejména z hlediska ceny, výhodnost celosvětového propojení lze ukázat třeba na příkladu solárních panelů, jejichž cena klesla oproti roku 2010 o 89 procent. Když spolupráce vykazuje tak velkou míru ekonomického prospěchu, je rozhodování o razantní změně o to složitější.
Administrativa amerického prezidenta Joa Bidena však věci urychlila, když v polovině října představila razantní opatření, které míří na dodávky pokročilých čipů do Číny. Tedy do země, která spotřebuje tři čtvrtiny všech na světě vyrobených čipů, sama jich ovšem vyprodukuje jen kolem 15 procent.
Aby se stala Čína v případě polovodičů soběstačnou, musela by do tohoto odvětví investovat přes jeden bilion dolarů, odhadla loni konzultační společnost Boston Consulting Group. Ale i pro firmy, které dosud dodávaly pokročilé čipy do Číny, jsou restrikce problémem; podle analytika Dylana Patela budou omezení znamenat komplikace pro export, který dosahuje stovek milionů dolarů.
Proto je pochopitelné, že odklon Evropy od Číny je zatím spíše pozvolný, ve hře je příliš mnoho peněz, které dosud byly jediným ukazatelem, podle něhož se západní politici rozhodovali.
Ačkoliv většina členských zemí Evropské unie si je vědoma rizika, které spočívá v závislosti na Číně, tak stále někteří, ale o to vlivnější politici jsou připraveni udělat stejnou chybu jako v případě vztahu s Ruskem. Nejlepším příkladem je německý kancléř Olaf Scholz, který i přes varování svých evropských kolegů podporuje možnost, že by část přístavu v Hamburku koupila čínská firma. A to navzdory tomu, že před transakcí varují i spolkové tajné služby či ministerstva.
Čína se přitom už ani nesnaží tvářit, že by nešlo o zemi, kde se moc koncentruje jen do rukou několika málo straníků v čele s vládcem, který až nápadně připomíná diktátora. Na posledním sjezdu tamní vládnoucí komunistické strany upevnil své velení dosavadní prezident Si Ťin-pching, právě pod jehož taktovkou Čína dává čím dál více najevo své mocenské ambice. Nelze tak očekávat, že by se v blízké době věci změnily k lepšímu, spíše naopak.
„Pod vedením Si Ťin-pchinga se vztahy mezi Evropou a Čínou zhoršily. Se Si Ťin-pchingem se Čína změnila, nikoli Evropa. A Evropané se nyní přizpůsobují nové realitě,“ řekla serveru Politico Janka Oertelová, šéfka asijské sekce organizace European Council on Foreign Relations.
A mění se i samotná průhlednost Číny. Jak na grafu ilustroval list Financial Times, od nástupu současného prezidenta několikanásobně klesl počet zveřejňovaných ekonomických ukazatelů.
Čína se značně uzavírá a ze Západu je tak stále hůře pochopitelné, jaká situace reálně v asijské zemi panuje. Zejména po období dlouhých covidových uzávěr, které představovaly pro tamní ekonomiku značné komplikace. „Jakékoli předpovědi z Číny jsou hodně zkreslené, není vůbec jasné, jestli se zakládají na pravdě, nebo jestli jen chtějí, aby to tak bylo,“ tvrdí dlouhodobě Jerry Javornický, zakladatel společnosti Spaceknow, která tvoří ekonomické analýzy na základě satelitních snímků.
Pro Evropu tak bude čím dál složitější odhadnout, co Čína plánuje, a to paradoxně ve chvíli, kdy se asijská mocnost se svými ambicemi čím dál více odhaluje. Nicméně evropští politici se snad poučili z letošních událostí na Ukrajině. V posledních 30 letech se zdálo, že mezinárodní prostředí už není ta nelítostná džungle, kde rozhoduje právo silnějšího. To ovšem neodpovídá realitě, ta džungle tam stále je. A probouzí se k životu.
Výběr z internetu 🌍
Lidi nesledujeme, odmítá TikTok. Americký magazín Forbes minulý týden přišel se zásadní zprávou: čínská sociální síť TikTok plánovala sbírat informace o konkrétních amerických občanech, a to nejméně ve dvou případech. Forbes tato tvrzení zakládá na interních dokumentech čínské společnosti ByteDance, tedy mateřské společnosti TikToku. Týkat se to má zejména přesných lokačních dat. TikTok nicméně nařčení odmítá.
Tesla nesplnila očekávání. Americká automobilka Tesla, kterou řídí miliardář Elon Musk, ve druhém čtvrtletí zvýšila tržby o 50 procent na 21 miliard dolarů, navýšila také počet prodaných aut o 40 procent na 343 tisíc. Nicméně i přes solidní tempo růstu nesplnila očekávání Wall Street. V tomto roce se hodnota akcií lídra trhu s elektromobily propadla už o více než 45 procent.
Pád Snapu. Společnost Snap, která je známá zejména díky sociální síti Snapchat, zažívá těžké časy. Poté co minulý týden oznámila čtvrtletní výsledky, které nesplnily očekávání analytiků, se hodnota jejích akcií propadla o 30 procent – celkově se tržní hodnota společnosti od začátku roku snížila o 83 procent. Společnosti dělá vrásky zejména nová politika Applu ohledně ochrany soukromí, která omezuje možnosti cílení online reklamy.
SPAM filter s názorem. Republikánská strana ve Spojených státech žaluje Google, jelikož podle názorů jejích představitelů americká společnost diskriminuje jejich e-maily, když je často vyhodnocuje jako nevyžádnou poštu. Příkladem jsou e-maily, které se věnují fundraisingu nebo mobilizačním výzvám. Google obvinění odmítá.
