Umělá inteligence může zchladit přehřátý trh práce, vznikne ale taky řada nových pozic

Některé pozice mohou kvůli umělé inteligenci zaniknout.

Některé pozice mohou kvůli umělé inteligenci zaniknout. Zdroj: Midjourney

Patnáct procent Čechů se obává, že kvůli umělé inteligenci (AI) přijde o práci, vyplývá z průzkumu agentury NMS Research. Podle průzkumu agentury Median pro Radiožurnál je to dokonce 31 procent. Oslovení experti se sice shodují, že některé pozice zaniknout mohou, umělá inteligence ale práci hlavně výrazně zefektivní. „Byť způsobem, který bude mít za důsledek radikální změnu trhu práce a nedostatek volných pracovních míst v některých oborech,“ podotýká technologický ředitel Genu, nástupnické firmy Avastu, Michal Pěchouček. Přizpůsobení se novým trendům tak bude pro většinu pozic zcela klíčové, není ale důvod se AI obávat.

Dlouho se mluvilo o robotizaci a digitalizaci zejména ve spojitosti s manuálními profesemi. „Většina z těchto pozic však nemusí nutně zaniknout, jen se pozmění jejich pracovní náplň,“ říká šéf českého Randstadu Martin Jánský. Například ostrahy jsou nahrazovány chytrými kamerami v kombinaci s analýzou obrazu na základě umělé inteligence, přesto je ale stále potřeba lidský dohled a operátoři výroby se prostě vyškolí v ovládání robotických ramen.

V posledních měsících nástup jazykových a dalších modelů ale mění pohled i na kvalifikované pozice. „Umělá inteligence začíná „fušovat do řemesla“ také těm vysoce kvalifikovaným pozicím, u kterých jsme si to dříve neuměli představit – novináři, specialisté online marketingu, ale i programátoři a do budoucna třeba i grafici,“ říká expertka Deloitte pro trendy v oblasti HR Andrea Černá.

To potvrzuje i manažerka KPMG specializující se na low-code a digitalizaci Veronika Zichová. „Dlouho se věřilo, že budou nejdříve nahrazeny všechny manuální profese, jako dělníci, řemeslníci, montéři, ale i řidiči a podobně. Jejich nahrazení je ale stále ještě daleko, naopak poptávka po nich stoupá, jelikož jsou potřeba k obsluze strojů, které jim zatím jen pomáhají, ale nenahrazují je,“ popisuje s tím, že například řemeslná práce naopak získává na ceně.

O práci by mohli přijít hlavně ti, kteří dnes sedí u počítače a věnují se opakujícím se činnostem. „Věřím, že zrychlující se rozvoj umělé inteligence výrazně sníží počet pozic, jejichž hlavní náplní je dnes práce u počítače, jako je psaní mailů a vyplňování výkazů nebo prezentací,“ vysvětluje Pěchouček. Ve výsledku tak poklesne počet úředníků nebo manažerů.

Ohrožená může být podle Pěchoučka v budoucnu i profese, ve které lidé dlouho chyběli – programování. Pokud se tedy rychle nepřizpůsobí novému světu umělé inteligence. „Zatímco nyní je pro vytvoření aplikace nutné umět programovat, v budoucnu už vše AI zvládne podle zadání. Programátoři se tak budou muset přeorientovat a naučit se pracovat s jazykovými modely, na kterých AI stojí,“ říká Pěchouček. Jak totiž popisuje Zichová, takový Chat GPT dnes dokáže velmi dobře programovat na základě textového zadání i přepsat kód z jednoho jazyka do druhého.

AI dohání i kreativitu

Analytici z Deloitte ve své studii označili v současné době za nejohroženější odvětví z pohledu AI administrativu, finanční služby, transport, stavební průmysl či pohostinství. Umělá inteligence přitom zasáhne prakticky všechny profese, jen asi čtyř procent se prý nedotkne vůbec. „Zbytek bude buď podpořen či zcela nahrazen chytrými roboty, kteří práci zvládnou samostatně vykonávat. Na druhou stranu v kontextu technologií a automatizace vznikne řada nových pracovních pozic, které ty původní do jisté míry nahradí,“ vysvětluje Černá.

Nejde navíc už jen o rutinní pozice u počítače, jak upozorňuje šéf českého Randstadu Martin Jánský, i kreativní obsah mohou tyto modely začít brzy vytvářet samy, zvládají generování textů, ale i grafiky. „Do první linie se tak dostávají i tvůrčí profese, jako jsou copywriteři, pracovníci v PR, reklamě, grafici a umělci,“ říká Jánský. Jazykové modely navíc dokážou již vcelku obstojně sepsat i jazykově správné články. „S příchodem Chat GPT 4 se navíc výrazně omezila i chybovost ve faktech,“ dodává Zichová.

Zatím ale však nedochází k tomu, že by umělá inteligence zaměstnance nahrazovala kompletně. „Spíš lidskou práci zefektivňuje, nahrazuje lidskou činnost jen v některých oblastech, jako jsou opakované, rutinní úkoly,“ popisuje marketingová ředitelka Grafton Recruitment Jitka Součková. Právníci tak například nebudou muset sami psát některé základní smlouvy a dohody a novináři se budou moci podle Pěchoučka více věnovat ověřování zdrojů a investigativě, protože samotný text pak za ně sepíše AI. Podobně by mohla ulehčit práci třeba daňovým poradcům nebo úředníkům při komunikaci s klienty.

Řídící partnerka poradenské společnosti RSM Monika Marečková navíc zdůrazňuje, že práci lidem nevezme umělá inteligence, ale ten, kdo s ní bude umět efektivně pracovat. AI tedy vnímá jako příležitost a impuls pro rozvoj české ekonomiky. „Odhaduji, že bude zlomová spíše pro segment malých a středních firem, které budou flexibilnější v jejím nasazování a zároveň schopné lépe využívat možnosti, které nabízí – už jen kvůli tomu, že přinese expertní kapacity, které by si za normálních okolností nemohly dovolit,“ říká Marečková.

Řada českých firem ale nemusí nástup umělé inteligence zvládnout. „Vzhledem k tomu, že mnohé z nich stále neumí hlídat efektivitu práce a vyhodnocovat přínosy jednotlivých týmů, může to pro ně být docela oříšek. Zvláště za předpokladu, že kapacita AI výpočtů nebude zdarma jako doposud, a naopak její cena bude v některých případech srovnatelná s českou mzdou,“ poznamenává spoluzakladatel personální platformy Sloneek Milan Rataj.

Až za západem

Jaký ale bude výsledný vliv umělé inteligence na český trh práce, lze jen těžko odhadnout, podle Jánského bude záviset na mnoha proměnných. V první řadě bude podle něj záležet na možnostech a ochotě firem a státu investovat do rozvoje a zavádění umělé inteligence.

„S největší pravděpodobností k tomu nakonec dospěje většina podniků, jelikož kromě zefektivnění práce a ušetření zdrojů AI přináší řešení pro přehřátý trh práce, tedy nahradí zaměstnance, kterých je v některých oborech značný a dlouhotrvající nedostatek,“ vysvětluje Jánský.

Rychlejší ale tento vývoj bude podle něj v západních zemích, protože mezinárodní firmy budou v první řadě investovat tam. „Tyto země jsou navíc progresivnější a otevřenější pokroku, konzervativnější Češi přijímají technologické novinky výrazně skeptičtěji,“ popisuje Jánský. Nejrychlejší nástup AI by ale očekával v automobilovém průmyslu a u jeho dodavatelů.

I nedávno zveřejněná studie Goldman Sachs naznačuje, že umělá inteligence ovlivní více pracovně vyspělejší trhy, jako je Hongkong, Japonsko nebo USA, než ten český, který je stále hlavně montovnou. „Vzhledem k povaze převládajících pracovních pozic v České republice můžeme očekávat menší dopad umělé inteligence v porovnání s jinými zeměmi s vyspělejšími průmysly. V České republice stále existuje významný počet spíše manuálních a rutinních prací, které jsou obtížněji automatizovatelné a vyžadují lidskou přítomnost a dovednosti. V této oblasti může být využití umělé inteligence omezené a méně výrazné v porovnání s jinými zeměmi,“ potvrzuje i Zichová.

Marečková ale dopad umělé inteligence na český trh práce považuje za zásadní, protože výrazně sníží hendikep v podobě zaměření na manuální činnost. Vyváží chybějící kvalifikovanou sílu v české ekonomice a později může kompenzovat nedostatečné znalosti lidí přesouvajících se například z výroby do jiných segmentů a dá vyniknout jiným přednostem.

Vliv na český trh práce bude také záležet na výsledné podobě místní legislativy. „Ta může stanovit určitá pravidla pro využívání umělé inteligence, případně některé AI nástroje zakazovat a sankcionovat, jako se to začíná dít v zahraničí,“ připomíná Jánský. Změnu bychom ale v některých odvětvích mohli pocítit už v nejbližších letech.

Marečková předpokládá, že navíc i velké korporace začnou využívání umělé inteligence nějakým způsobem regulovat. „Menší subjekty budou mít tedy více prostoru pro experimenty. Touto optikou tedy AI zasáhne velice rychle segment, který poskytuje práci více než šedesáti procentům Čechů a podílí se na tvorbě čtyřiceti procent HDP,“ tvrdí. Dopad by ale neměl být ničivý, naopak umožní profesionálnější přístup k práci. „Zároveň dojde ke skokovému zvýšení stávající kapacity expertů, což přetížený pracovní trh v Česku rozhodně uvítá,“ dodává.

Rychlá adaptace bude klíčová

Rychlá adaptace ale bude v budoucnu klíčová prakticky pro všechny. „Stačí se podívat na Microsoft a jejich extrémně rychlou a agilní reakci na změny spojené s generativní umělou inteligencí. Je tomu sotva pár měsíců a brzy nebude žádný jejich produkt nebo služba, která by nějakým způsobem nefungovala na AI,“ popisuje Zichová.

Přesně to tak podle ní musí udělat i lidé – reagovat na změny dříve, než se stanou pro pracovní trh neatraktivními. „Člověk, který budě umět využívat AI ke svému prospěchu, zvládne být mnohonásobně efektivnější,“ vysvětluje Zichová.

Přizpůsobit se podle Marečkové budou muset i odborníci, zabývající se analytikou velkých dat nebo rešerší, ačkoliv se paradoxně může jednat i o seniorní experty, protože svou cenu staví na schopnosti pracovat s velkým množstvím znalostí.

Český trh práce by tak díky umělé inteligence mohl zamířit více směrem kreativních a analytických schopností než pouhé pracovní síly jako je tomu teď.  „Stále budeme jako lidé nenahraditelní v kompetencích, jako jsou ty sociální, emocionální či vyšší kognitivní, na jejichž rozvoj bychom se měli v budoucnu pro práci zaměřovat,“ podotýká Černá.

Lidé se tak budou muset mnohem více vzdělávat a školit. „Vznikne celá řada pracovních pozic, o jejichž potřebě ještě ani nevíme. AI obecně přispívá k vyšší efektivitě práce, což může být prospěšné pro českou ekonomiku a zvýšení konkurenceschopnosti podniků na mezinárodním poli. Předpokládá to ale, že zareagujeme na změny pružně a rychle,“ zakončuje Zichová.