Evropský parlament jasně schválil směrnici, která má vydavetelům zajistit příjmy od internetových gigantů. Ti zpracovávají zpravodajský a publicistický obsah a zdarma ho na svých platformách šíří, čímž dochází ke ztrátám vydavatelských domů. „Pevně věřím, že se nastaví jasnější vztahy mezi dvěma stranami,“ říká europoslanec Stanislav Polčák, který patřil mezi kritiky současného stavu.
Jak jste spokojený s dnešním hlasováním?
Výsledek je rozumný. Na druhou stranu jsem si v některých hlasováních v případě technických opatření myslel, že by stálo za to rozvést blíže, co to znamená. Bude tam ďábelsky mnoho detailů. Pokud by tam byly náročné a nákladné technologie, které by mohly limitovat malé a střední podniky, pak by to byla krajně nešťastná situace. Nicméně si myslím, že se tomu podaří předejít.
Zaznamenávali jste na plénu nějaké kritické hlasy proti návrhu?
Byl jsem překvapený, že pro hlasovalo přes 450 poslanců, dosáhli jsme tedy na dvě třetiny hlasů. Už léta se ze strany těch, kteří nechtějí platit za obsah, ozývá, že nastává konec internetu. To se ale určitě nestane. Pevně věřím, že se nastaví jasnější vztahy mezi dvěma stranami.
Pokud by se to nepodařilo, kdo konkrétně by na to mohl doplatit?
Hlavně malé internetové firmy. Pokud máte malou platformu, kde umožňujete nahrávání obsahu, tak po vás právní úprava bude chtít, abyste do jisté míry prováděl filtraci nahrávání. Je tak důležité, aby byly tyto technologie všeobecně dostupné. Opatření by neměla být natolik složitá, aby potřebné technologie nelimitovaly rozvoj podnikání v sektoru.
Jakou reakci v současnosti čekáte od velkých hráčů jako je Google nebo Facebook?
Právě velké firmy pro mě byly určitým motorem toho, jak jsem ve věci hlasoval. Od začátku si myslím, že na současné situaci vydělává několik gigantů a ostatní se jen vezou a paběrkují. Bylo potřeba najít spravedlivou rovnováhu vztahů, rozhodně není možné, aby někdo zneužíval práci a hodnoty někoho jiného a na tom získával silný ekonomický prospěch.
Diskutovalo se například o tom, jakou podobu mají mít hypertextové odkazy, došlo také k několika pozměňovacím návrhům. Kvůli tomu, že se jedná pouze o směrnici a ne nařízení, tak nemůže být dokument příliš detailní. Závazný je totiž pouze cíl, vše ostatní je otázkou transpozice do národní legislativy. Strhne se tak boj na úrovni českého zákona.
Jak si myslíte, že se podaří přenesení do českých zákonů?
Zatím stále nevíme, jak bude vypadat dohodnutý kompromisní text, který bude výsledkem jednání s Komisí a Radou, až poté bude mít roli národní parlament. Čeká nás velmi dlouhá cesta. Dnes se nestal žádný dramatický přelom. Jde spíše o evoluci, která nastaví rozumnější vztahy mezi nositeli práv a těmi, kdo jsou uživateli. Jsou před námi minimálně dva roky diskuzí, do kterých se skrze Radu zapojí i česká vláda.
Očekáváte lobbistické tlaky, které by na některé z úrovní chtěly ovlivnit konečnou podobu dokumentu?
Určitě. Konkrétně článek 13, který se zabývá vyhledávání obsahu, je poměrně kusý. Debatovalo se o tom, jak moc náročné mají být vyhledávací systémy a jaká opatření je nutné přijmout. Tedy co všechno bude muset firma udělat, aby splnila požadavky autorského zákona.
Tam se bude vést největší debata, je tam přitom poměrně restriktivní pojetí výjimky. Například, že vydavatelé mají práva i v rámci vyhledávacích služeb. Musím říct, že byly i volnější návrhy, které to neviděly tak dogmaticky. I ty jsem podpořil, protože se nechci dočkat toho, že na základě odvolávání na tuto formulaci budou použity velmi náročné technologické postupy.
Jaký očekáváte reálný dopad na fungování uživatelů?
Pokud je někdo zvyklý, že se dívá na chráněný obsah, který má na platformách, jež autorská práva neřeší, tak se mu obsah bude hledat složitěji. Vyhledávače totiž na porušování autorských práv nebudou moci nereagovat. Naopak pokud platíte malou a spravedlivou odměnu, tak se to u vás vůbec ničeho nedotkne. Jedná se například o sledování Netflixu. Zisk si bude muset rozděli Facebook, Google a ostatní s vydavateli, kteří reálně vytvářejí obsah, zatímco vyhledávače pouze rešeršují. V tom je nespravedlnost. Konkrétně to ale směrnice také neřeší.
Můežeme tedy očekávat úpravu autorského zákona?
Ano, ten to přitom již dnes umožňuje. V červenci rozhodl Městský soud v Praze proti internetovému úložišti řízení, které nositelé práv vyhráli. I v českém právu jsou postupy, jak se výsledku domoci, jedná se však o náročný a zdlouhavý proces.
