V miliardářském předpokoji aneb Jak se rodí boháči

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Profimedia.cz

Zdeněk Cendra
Lukáš Kořínek
Oliver Dlouhý
Jan Řežáb
Lukáš Stibor
8
Fotogalerie

Václav Muchna, Petr Svoboda, Lukáš Stibor, Vít Horký, Zdeněk Cendra, Oliver Dlouhý, Jan Řežáb a Lukáš Kořínek. Miliardy zatím nevydělali, zato mají světové ambice a jejich technologické firmy a start-upy překotně rostou. Každý z nich si ale prožil i temné období, kdy byl jeho byznys na dně. Bez toho to však nejde, shodují se.

Domluvit si schůzku s některými z nich je takřka nadlidský úkol. Podnikatelé, kteří rozvíjejí svůj byznys po celém světě, mají v kalendáři volného místa, jen co by se za nehet vešlo. „Můžete se setkat na letišti nebo v taxi při cestě tam,“ navrhuje asistentka podnikatele Václava Muchny dějiště rozhovoru. Když zakladateli společnosti Y Soft, která dodává technologické řešení tisku, odpadne jiné setkání, asistentka navrhuje nakonec poněkud útulnější hotel Hilton.

Pracovní vytížení ale není jediným omezením v kalendáři. „Kdybych byl náhodou v navrhovaném termínu v porodnici, tak napíši a domluvíme jiný termín,“ píše v SMS zprávě zakladatel obsahové agentury Bubble Lukáš Kořínek, který čeká první přírůstek do rodiny.

Nebát se jít do světa

Kromě extrémní časové vytíženosti je společným rysem nadějných podnikatelů také snaha opustit lokální český rybníček a vydat se na oceán globálního trhu. „Většina tuzemských podnikatelů, které znám, se soustřeďuje primárně na Česko a po dvou třech letech se rozhodnou vstoupit na Slovensko. Já ale myslím, že bychom se měli naučit myslet více globálně. Jsme skvělí hackeři, dokážeme řešit velmi komplikované problémy, ale z nějakého důvodu nemáme kuráž vyrazit s tím do světa,“ mrzí například Olivera Dlouhého, jenž se svou firmou na prodej letenek Kiwi.com začíná pronikat i na čínský trh.

Výhodou technologických firem je, že působí v prostředí, které je vysoce proměnlivé a přináší nové a nové příležitosti k podnikání. To má ale i stinnou stránku – podnikatelé jsou v permanentním ohrožení, protože neexistují téměř žádné bariéry ke vstupu na trh. „Aby firma uspěla, volí často osvědčenou strategii a hned od začátku se soustřeďuje na co nejvyšší růst tržeb a maximální možný tržní podíl. Vše činí s vědomím, že produkt, služba, řešení jsou pro zákazníka přitažlivé právě teď, v tuto chvíli. Už zítra se ale mohou na trhu objevit konkurenti, o kterých firma včera neměla tušení,“ vysvětluje ředitel oddělení auditu ve společnosti Deloitte Jiří Sauer.

O zisk zpočátku nejde

Sám zisk proto na začátku nebývá hlavním cílem, což potvrzují i sami byznysmeni, i když výsledky hospodaření zveřejňovat nechtějí. Argumenty jsou většinou podobné: nejprve je potřeba využít veškeré finanční prostředky na to, aby se vytvořil lehce škálovatelný produkt, který lze ve stejném provedení prodávat co největšímu počtu klientů při co nejnižších nákladech na prodanou jednotku.

Muchna, Svoboda, Stibor i Horký ale začínali budovat svou firmu na jednotlivých zakázkách a pro každého klienta tvořili nový vlastní produkt. Teprve časem pochopili, že pokud chtějí růst rychleji a být konkurenceschopní na globálním trhu, musejí vytvořit něco svého a přeměnit se na produktovou firmu. Jinými slovy – přinést produkt, který lze bez větších přidaných nákladů prodávat co největšímu počtu zákazníků.

„Když jsme dělali mobilní a webové aplikace pro agentury, byli jsme ti poslední v hierarchii a naše slovo nemělo téměř žádnou váhu. Smetanu pak navíc slízla agentura a my jsme výsledek své práce nemohli ukázat ani na našich stránkách,“ vzpomíná Lukáš Stibor na začátky vývojářské firmy Cleevio, kterou založil se svými společníky. Pak sice jeho firma přešla ke start-upům, ty ale zase často potenciál dodané aplikace nedokázaly využít a jejich projekty tak končily neúspěchem. Tehdy Stibor pochopil, že musí vymyslet i vlastní produkt.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!