Antimonopolní úřad mění svou strategii, jejímž prostřednictvím bojuje proti obchodním kartelům. Souvisí to i s tlakem Evropy na to, aby lépe fungoval unijní vnitřní trh. Ve zkratce řečeno: Úřad předsedy Petra Mlsny bude cílit daleko více na velké ryby a naopak menší prohřešky bude řešit bez sankcí nebo klidně i mimo správní řízení. Výsledkem má být méně případů na stolech kontrolorů, ale větší suma vybraných pokut.
Případ z letošního léta je přesně tím, který může změnu ilustrovat. Po téměř čtyřech letech od udělení pokuty a třinácti letech od prohřešku řešil Nejvyšší správní soud pokutu 859 tisíc korun pro poradenskou společnost Erste Grantika Advisory. Měla se podílet na koordinaci účasti a nabídek do výběrového řízení, které vyhlásilo město Přerov. Tehdejší předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚHOZ) Petr Rafaj pokuty ostatním firmám snížil na minimální možné částky v řádu desítek tisíc korun, Erste Grantika Advisory toho nedosáhla a brání se.
Menší případy zůstanou bez sankce
V porovnání například s dříve prošetřovanými praktikami mobilních operátorů nebo s podezřeními na potravinářské kartely, může výše popsané téma zamířit mimo prioritu úřadu. „Hodláme se zaměřit především na řešení zakázaných dohod velkých soutěžitelů a ukládat za ně, především za ‚hard core‘ kartely, citelně vyšší sankce. Na druhé straně bude tento přístup znamenat větší prioritizaci a řešení menších případů bez sankce, buď zcela mimo správní řízení, nebo prostřednictvím závazků,“ potvrzuje změnu mluvčí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Martin Švanda.
Není to jediná změna. Úřad plánuje více motivovat firmy k účasti na takzvaném leniency programu pojmenovaném podle anglického výrazu pro shovívavost. Program předpokládá aktivní spolupráci viníka na odhalování prohřešků. Za to může firma vyváznout bez pokuty, nebo může dosáhnout výrazného snížení sankce. Firmy se mohou vyhnout trestu, který by jim zakazoval účast ve veřejných zakázkách. „Při spolupráci jsme připraveni být štědří,“ řekl místopředseda ÚOHS Kamil Nejezchleb. V žádném případě ale nová praxe neznamená, že by začal ÚOHS „přivírat oči“, zdůrazňuje.
O potvrzení změny strategie může vypovídat to, že na začátku příštího roku zahájí ÚOHS takzvané sektorové šetření, které se bude zabývat odpadovým hospodářstvím. V minulosti takto zkoumal například trh mobilních operátorů, obor železniční dopravy nebo distribuci léků.
Právě k těmto krokům tlačí své antimonopolní úřady Evropa. K takzvané prioritizaci vybízí evropská směrnice o posílení postavení orgánů pro hospodářskou soutěž, která zakotvuje možnost odmítnout stížnost pro porušení hospodářské soutěže a případem se nezabývat čistě z důvodu, že nejde o prioritu úřadu. Takovou možnost obsahuje i český zákon o ochraně hospodářské soutěže.
Poslední v žebříčku
Český ÚOHS by si v důsledku novou taktikou mohl polepšit i v mezinárodním srovnání. To totiž nevychází příliš dobře. Podle hodnocení časopisu Global Competition Review je český Antimonopolní úřad nejhorší mezi 32 sledovanými úřady, které se dobrovolně k hodnocení přihlásily. Celkem na světě působí více než sto soutěžních úřadů. „Bohužel, objektivně se zlepšující statistiky i relativně pozitivní slovní hodnocení ze strany českých advokátů nejsou magazínem podle našeho názoru dostatečně promítnuty do celkového hodnocení,“ komentuje Martin Švanda.
Pěkné statistiky, malý reálný vliv
Nová taktika by odpovídala i trendu, po kterém volají odborníci. „Problémem antimonopolního úřadu je, že se zaměřuje spíše na jednoduché případy kartelových dohod ve veřejných zakázkách a zakázaných vertikálních dohod v podobě určování cen pro další prodej. Ve statistikách toto zaměření dobře vypadá, rostou celkové objemy uložených pokut, chybí ale významnější pozitivní dopad na fungování českého tržního prostředí jako celku,“ vysvětluje právník organizace Frank Bold Věnek Bonuš.
Úřad se podívá na ceny potravin
Politický tlak v tomhle smyslu směřuje na citlivé téma cen potravin. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) před pár dny konstatoval, že je namístě, aby ke kontrolám ÚOHS přistupoval aktivněji. „Myslím, že tady máme stále velké rezervy. Není třeba čekat na konkrétní podněty. Pokud se ukazuje, že může být podezření na skrytou kartelovou dohodu, je potřeba, aby kontrolní orgány konaly,“ řekl.
Během první poloviny roku 2022 začaly ceny potravin v České republice růst rychleji oproti průměru zemí EU. Na specifický problém poukazuje i fakt, že ceny dovážených potravin rostly významně pomaleji, než ceny domácích potravin. Zvýšení cen potravin přitom nemohlo být vyvoláno jen vyššími náklady. Podle interního průzkumu Zemědělského svazu v kritickém roce 2022 narostly zisky zemědělců o 142 procent, na 22 miliard. Nárůst zisku zaznamenala i většina potravinářských firem.
Navíc od ledna se očekává další růst jejich cen i přes to, že klesne sazba DPH na potraviny z 15 na 12 procent.
