Realitní impérium Radovana Vítka se za poslední roky výrazně zvětšilo. Sám Vítek přitom často hraje na hraně pravidel a není mu cizí nepřátelské převzetí. Pojďme se podívat, jak vybudoval svůj byznys.
profil vyšel v květnovém čísle e15 magazínu
Fotky realitního magnáta Radovana Vítka se za poslední roky staly podobně cenným artiklem, jako bývaly svého času fotky Petra Kellnera. Zatímco Kellner se ale nechával alespoň občas vyfotit pro potřeby výročních zpráv své skupiny PPF, nejaktuálnější Vítkova fotka je z roku 2011. Právě tehdy jeden z nejbohatších Čechů zcela přerušil kontakt s médii a zavedl přísné embargo na svou osobu.
Přesto je ho možné občas spatřit, jak v neformálním oblečení vchází do kancelářské budovy Quadrio na Národní třídě, ve které sídlí jeho CPI Property Group. Skupina, jejíž majetek přesahuje 23,5 miliardy eur (552,3 miliardy korun) a jejíž konsolidovaný provozní zisk (EBITDA) činil ke konci loňského roku 608 milionů eur (přes 14,3 miliardy korun).
Pán ze Surrey
Své osobní sídlo má však Vítek jinde, konkrétně 40 kilometrů od Londýna. Panství ze 17. století v hrabství Surrey se rozkládá na více než milionu metrů čtverečních. Koupil ho před osmi lety v přepočtu za 600 milionů korun od Ringa Starra, hudebníka The Beatles. Z britské metropole pravidelně létá nejen do Prahy, ale také do Švýcarska, kde vlastní lyžařský areál, či do Itálie, kde zahájil před časem velkou realitní expanzi.
Právě v Itálii přitom Vítek vydělal své první peníze. Počátkem devadesátých let tam vyrazil jako nedostudovaný medik a pracoval v baru. Po návratu do Česka se vrhnul na podnikání. Stal se společníkem v jedné z mnoha firem, které dovážely na tuzemský vyhladovělý trh zboží ze Západu. K větším penězům si však přišel po rozpadu Československa, kdy se společníky založil skupinu Istrokapitál a vydělal na obchodech s akciemi z kuponové privatizace.
Invaze do včelího úlu
Vítkovo jméno poprvé zarezonovalo ve veřejném prostoru v roce 1997, kdy ovládl družstvo Včela, které se za socialismu stalo monopolním výrobcem medu a vlastnilo nemovitosti za zhruba čtyři miliardy – právě ty Vítka zajímaly. „Provedli jsme klasické nepřátelské převzetí,“ okomentoval to později. K převzetí naverboval tři tisíce nových členů, kteří mu následně pomohli přehlasovat původních 600 družstevníků. Ti postup označovali za krádež, následný soud však Vítkův postup posvětil.
Vítek rozjel velkou hru s nemovitostmi. Po rozpadu Istrokapitálu založil společnost Czech Property Investments, ve velkém spekuloval s pozemky, nakupoval nároky restituentů vůči státu, pronajímal nemovitosti Včela obchodním řetězcům a v neposlední řadě skupoval nájemní byty od průmyslových firem, což dnes lidé z realitního byznysu označují jako vizionářský počin. Dnes, v době, kdy většina tuzemských developerů teprve začíná stavět nájemní byty, jich Vítkova skupina drží přes 12 tisíc.
První velká krize odstartovala pro Vítka v roce 2004. Policie ho obvinila z organizování luxusní prostituce, kvůli čemuž se na dva měsíce ocitl ve vazbě. Nakonec byl všech obvinění zproštěn. Zhruba ve stejnou dobu započal také jeho pět let trvající rozvod s dnes již bývalou manželkou Evou. Vítek tehdy veškerý svůj majetek převedl na svou matku Miladu Malou, která se na několik let formálně stala šéfkou CPI.
Svou sílu a smysl pro byznys ukázal Vítek především během hospodářské krize. Krátce před ní se mu podařilo získat značné finance. Poloviční podíl v jeho firmě koupili podnikatelé z Londýna – Charles Joory a Henry Charbit. Spekulovalo se, že Vítkovi zaplatili 13 miliard korun. Tyto peníze Vítek využil a během krize, kdy se ceny nemovitostí propadly, ve velkém nakupoval. Jeho britští společníci navíc byli nuceni své podíly dva roky po nákupu prodat za výrazně nižší cenu – Vítek vyhrál na všech úrovních. Mezi lety 2010 a 2011 stál za zhruba 60 procenty celkového objemu transakcí s komerčními nemovitostmi v Česku.
Úspěšná hra o Orco, která má dozvuky
Během krize se žralokovi podařilo ovládnout také realitní skupinu Orco Property Group, ze které následující roky postupně vytlačoval menšinové akcionáře. Právě z této doby pramení spory, které se táhnout dodnes a kvůli kterým kyperský soud zmrazil jednomu z nejbohatších Čechů majetek v hodnotě 13 miliard korun.
Spor s Vítkem vedou jeho bývalí partneři Marek Čmejla a Jiří Diviš, někdejší manažeři z Mostecké uhelné. Ti svého bývalého kolegu zažalovali hned v několika zemích, jmenovitě v USA, Švýcarsku a nedávno také v Kypru.
Jádrem sporu bylo podle dřívějších informací Hospodářských novin ovládnutí skupiny Orco Radovanem Vítkem. Podle žaloby poté, co část podílu ve skupině získal Kingstown Capital Management, Vítek vymyslel plán, jak skupinu skrytě ovládnout. Poté měl údajně vytunelovat její nejhodnotnější části, přičemž měl prodával nemovitosti pod cenou třetím subjektům, které podle žaloby skrytě ovládal. V USA žalobci, kterými byly společnost Kingstown a firmy Investhold LTD a Verali Limited vlastněných Čmejlou a Divišem, požadovali po Vítkovi kolem 70 miliard korun, což byl trojnásobek údajné škody. Vedení CPI Property Group však jakákoliv obvinění od začátku odmítalo. Čmejla s Divišem dále v žalobách tvrdili, že Vítkovi poskytli finance pro expanzi jeho skupiny, on je měl následně o peníze i podíl ve firmách řadou kroků postupně připravit.
V USA soudy žalobu zcela zamítli, Kingstown a spol. žalují Vítka také v Lucembursku, kde je spor ve fázi přípravného řízení. Letos na jaře se obrátili také na soud v Kyptu, kde po Vítkovi a jeho skuině CPI Property Group požadují 535 milionů eur, tedy v přepočtu zhruba 13 miliard korun.
Čmejla s Divišem jsou jedněmi z obžalovaných v kauze Mostecké uhelné, kterou se zabývají švýcarské i české soudy. Ve Švýcarsku byli podnikatelé odsouzeni k trestům vězení za podvodné ovládnutí a vytunelování státní firmy. Proti rozsudku se však odvolali.
Raketový růst Vítkova realitního impéria
Svůj byznys Radovan Vítek zastřešil postupně pod dnešní CPI Property Group. Ta v druhé polovině minulé dekády rostla raketovým tempem. Vítek přerostl český trh a začal být atraktivním pro zahraniční investory, od kterých nabral za velmi nízké úroky levné peníze a nakupoval za desítky miliard obří balíky nemovitostí po celé Evropě. Podnikl expanzi do Polska či do zmíněné Itálie. Zahájil přestavbu areálu bývalé zbrojovky v Brně za čtyři miliardy a mimo jiné nakoupil rozsáhlé pozemky pro výstavbu v Praze, konkrétně ve Vysočanech. Vítek také koupil dostihové závodiště v Praze Velké Chuchli, kam umístil sochu žraloka. Právě Žralok je v realitním světě Vítkova přezdívka kvůli jeho dravému přístupu na hraně pravidel. Počátkem druhé dekády započal další nepřátelské převzetí – tentokrát se naboural do obří rakouské realitní skupiny Immofinanz, kterou definitivně ovládnul v minulém roce.
Vlivem velkých nákupů a současné nepříznivé ekonomické situace, kvůli níž padají ceny kancelářských nemovitostí a například i hodnota Immofinanz na rakouské burze, výrazně vzrostlo zadlužení CPI. Skupina dnes proto takzvaně čistí portfolio a prodává desítky nemovitostí. „Rok 2022 byl rokem změn a ohromného růstu a rok 2023 bude rokem optimalizace a integrace,“ uvedl generální ředitel CPI PG a Vítkův nejbližší manažer Martin Němeček.
Přestože Vítek v posledních letech nemovitosti především nakupoval, stále si myslí i na stavbu vlastních projektů. Vedle brněnské Zbrojovky, kterou již buduje, drží obrovskou zásobu pozemků na území pražského nákladového nádraží Bubny-Zátory. Ve chvíli, kdy tam město zruší stavební uzávěru a CPI PG bude smět rozjet výstavbu, stane se Vítek rázem jedním z největších developerů v Česku.
