Jednou z nejznámějších tváří budoucí pražské koalice Pirátů, Prahy sobě a Spojených sil pro Prahu (TOP 09, STAN, KDU-ČSL) bude zřejmě Hana Marvanová. Právnička a zkušená politička by se měla stát radní pro legislativu a podporu bydlení, což byly dosud spíše méně známé gesce na pražském magistrátu. Ačkoli koaliční smlouva ještě nebyla podepsána, má Marvanová ze Spojených sil pro Prahu jasnou představu, co by chtěla především v oblasti bydlení dokázat. Navrhuje například, aby Praha skrz fond ručila určitým skupinám obyvatel za hypotéky.
Do připravovaného programového prohlášení se vám podařilo prosadit městské ručení za hypotéky. Pro koho by to bylo?
Máme v návrhu programu, že bychom to spustili jako pilotní projekt pro lidi v profesích, které Praha nutně potřebuje. Jsou to například hasiči, policisté, učitelé, zdravotní sestry a tak dále. Tam bychom rádi tento projekt vyzkoušeli. Uvidíme, jaký bude o to zájem a jak to může pomoci. Je to jedna z možností.
Ráda bych připomněla, že ručení za hypotéky bylo využíváno dokonce za první republiky. Jiná města v České republice, včetně Brna, využívají nějaké finanční nástroje k podpoře bydlení. Třeba poskytují půjčky nebo jinak pomáhají lidem, aby mohli rekonstruovat nebo si pořídit bydlení. Takže Praha by měla toto také dělat ve vztahu k profesím, které nezbytně potřebuje a kde ty platy nejsou takové, aby si pracovníci mohli pořídit vlastní bydlení. Měl by se zároveň podporovat pronájem obecních bytů tam, kde o to budou mít tyto profese zájem.
Město by tedy ručilo svým majetkem?
Ručilo by nějakým fondem pro podporu dostupného bydlení. Buď by se zřídil nový, nebo se využil stávají fond. Ručil by těmi prostředky, které by do toho fondu vložil. Máme předběžnou kalkulaci, že by se tam mohlo vložit třeba pět set milionů, ty peníze by tam byly a sloužily by pouze na to ručení. Ale o tom je ještě brzy mluvit. Záleželo by na tom, kolik lidí by o to mělo zájem. V tom fondu by pak musely být prostředky, které umožňují, aby ten fond ručil.
Co se stane, když daný člověk dostane hypotéku, ale půjde pracovat do jiného odvětví?
Mělo by to být vázáno tím, že ten člověk chce pracovat pro město. Ty podmínky se teprve budou upřesňovat. V té koaliční smlouvě je dohoda o tom, že by se na tom mělo pracovat. Ta konkrétní podoba se bude rozpracovávat až po ustavující schůzi zastupitelstva a až bude zvolena rada.
A když lidé nebudou moci splácet, je tam nějaká představa, jak by se to řešilo?
Pokud by se ten dotyčný ocitl v situaci, kdy nebude schopen splácet, tak možností je, že město koupí jeho byt a nechá ho tam bydlet jako nájemníka. Ti lidé by se nemuseli ocitnout na dlažbě. Je to varianta i proto, že Praha nemá dostatek městských bytů, aby mohla těmto profesím byty pronajímat. Většina bytů je obsazená, navíc jich je málo nebo nejsou zrekonstruované. Toto je tak nástroj, který může pomoci hned.
Je pravda, že se koaliční vyjednávání na tomto požadavku v jednu chvíli zaseklo?
To ne. My jsme k tomu měli jednání s odborníky a potom jsme se dohodli na tom, že by se to udělalo pro tyto profese. Tak, aby se to vyzkoušelo a dál by se vidělo. Teď nastoupily ty přísnější regule ČNB, tak se teprve ukáže hloubka toho problému a myslím, že je správné na to reagovat. Uvidíme také, jak se bude vyvíjet situace na trhu s bydlením. To budeme pak vyhodnocovat.
Je to i možnost, jak Praha může přilákat lidi do těchto profesí. Například mladí lidé by tak mohli pro Prahu pracovat a zároveň by tím mohli řešit svou bytovou situaci. Tito lidé si často pořizují bydlení za Prahou, což ztěžuje dopravní situaci ve městě. Bydlení uvnitř Prahy je tedy také výhodnější z hlediska omezení komplikací v dopravě.
Máte nějaký časový horizont, kdy by se to mohlo realizovat?
Já myslím, že během roku nebo tři čtvrtě roku se to dá připravit. Musí pro to být samozřejmě podpora, budeme návrh konzultovat i s opozicí i s městskými částmi. Chceme, aby na těch věcech byla širší shoda. Když pro to bude podpora, tak se to dá zrealizovat i v řádu měsíců nebo do jednoho roku.
Kromě bydlení, se budete věnovat i legislativě. Jaké tam budou vaše priority?
Tam je důležité, aby rozhodnutí týkající se města nebo městských firem byly činěny na základě kvalitních právních dokumentů. Tak, aby pozice Prahy byla zabezpečena, a nedocházelo k uzavírání nekvalitních nebo netransparentních smluv. V minulosti jsem se zabývala tím, že Praha uzavírala nevýhodné smlouvy a nehájila dostatečně svůj veřejný zájem. Potom na to Praha doplácela a znamenalo to obrovské ztráty.
Myslím si, že legislativa byla podceněná oblast. Každý, kdo uzavírá smlouvy - ať už je to soukromník, město nebo stát - musí mít kvalitní právní dokumentaci, aby nedošlo k tomu, že někdo na úkor Prahy vydělává. Typicky třeba kauza opencard. Kdyby na začátku byly kvalitní smlouvy, tak to nemuselo stát takové peníze. Těch příkladů je spoustu.
Před vámi měla na starost legislativu sama paní primátorka Adriana Krnáčová.
Já myslím, že se tomu vůbec nevěnovali, ať už paní primátorka nebo někdo další. Nevím, jak to měli zajištěno. Ale já jsem například dostala k rozboru některé dokumenty, které se týkaly společného podniku pro výstavbu metra D. Opravdu mě překvapilo, jak je možné, že do rady šel materiál, ke kterému ani nebylo připojeno souhlasné stanovisko legislativního odboru. Bez toho, aby právníci garantovali, že je to v pořádku, tak to přece nemůže jít k rozhodnutí.
Budete se chtít podívat na některé smlouvy zpětně?
Určitě se to musí prověřit, ale jen tam, kde to bude možné. Když bude možné napravit nějaké chyby, tak to samozřejmě uděláme. Ale to nechci předjímat. Pokud to nebude možné, tak nemůžeme udělat nějaké škody městu vedením zbytečných soudních sporů. Především chci, aby když Praha o něčem rozhoduje, tak se nedostala do situace, kdy tahá za kratší konec provazu a dostala se do nevýhodného postavení.
Starostové mají spolu s TOP 09 a lidovci zastoupení ve sněmovně, a významné zastoupení i v Senátu, jak takového spojení chcete využívat?
Na té celostátní úrovni se chceme určitě angažovat. Praha nevyužívala dostatečně své zákonodárně iniciativy, mohla by iniciovat některé aspoň dílčí změny zákonů. Například v oblasti povolování staveb bych chtěla, abychom se intenzivně zapojili do přípravy nového stavebního zákona a stavebních předpisů. Ty jsou často překážkou tomu, aby se rychleji stavělo a aby se mohla na trhu rozšířit nabídka bytů. V současnosti to má v gesci ministerstvo pro místní rozvoj a tam bych podporovala úzkou spolupráci. Dále jde také o zákon o hlavním městě, Prahy se ale dotýká celá řada dalších právních předpisů.
Říká se, že legislativní iniciativy Prahy mají málokdy úspěch.
Je to věc vyjednávání. Myslím si, že s tím mám velké zkušenosti. Ráda bych, aby na těchto věcech vznikala široká shoda v Praze i ve sněmovně.
Politolog Petr Jüptner říkal, že tím, že nebudou v radě Jiří Pospíšil a Jan Čižinský, tak jedinou opravdovou politickou protiváhou vůči Zdeňku Hřibovi budete v koalici vy. Cítíte tak svou roli?
Ne, já to neberu tak, že by měly být nějaké protiváhy. Já chci, aby to fungovalo dohromady jako tým. Udělám všechno pro to, aby to fungovalo jako tým. Zatím v tom nevidím problém. Ta komunální politika je o spolupráci.
