V posledním čtvrtletí a velmi pravděpodobně začátkem roku čeká milovníky zlatého moku zdražování. Jako první ohlásil od října zvýšení cen Plzeňský Prazdroj, následoval Rodinný pivovar Bernard a v listopadu či prosinci se přidá národní podnik Budějovický Budvar. Za půllitr čepovaného piva si lidé připlatí korunu, cenovka u stejného objemu baleného piva stoupne o korunu a padesát haléřů. Další vlna zdražování však bude následovat hned v lednu nebo únoru po zvýšení DPH na čepované pivo, které tlačí vláda v konsolidačním balíčku.
Prazdroj zdražil už od října většinu produktů o téměř šest procent. Budvar zvýší ceny v listopadu či prosinci od pěti do osmi procent. Hlavními důvody jsou rostoucí ceny surovin a obalů a také zvyšování mezd. Zákazníci by měli opatření pocítit s určitým zpožděním.
„Ceny vstupů monitorujeme celý rok, situace je v posledních letech méně stabilní. Navíc přetrvávají inflační tlaky,“ uvedl obchodní ředitel Budvaru Zdenek Havlena. „Celkový inflační dopad v roce 2022 dosáhl přibližně dvaceti procent, přičemž do cen jsme promítli zhruba polovinu,“ dodal.
Bernard zvýší v polovině měsíce cenu piva dodávaného do restaurací a hospod o 5,5 procenta. „Naposledy jsme ceny pro gastro upravovali před rokem. Důvodem změny je růst výrobních nákladů, zejména energií a obalového materiálu,“ uvedl mluvčí pivovaru Radek Tulis. Dodávek piva Bernard do prodejen se toto zdražení týkat nemá.
Stát chce z čepovaného piva pětinu
Ceny budou během podzimu růst rovněž u výrobků menších pivovarů. „Od listopadu budeme muset lehké navýšení asi udělat,“ řekl sládek pražského pivovaru Cobolis Pavel Palouš.
Posledním kvartálem však zdražování piva neskončí. Pokud balíček na snižování schodků státního rozpočtu začne od ledna platit, jak předpokládá kabinet, z čepovaného piva se místo desetiprocentní sazby DPH prosazené za covidových zákazů začne znovu odvádět základní, jedenadvacetiprocentní sazba této daně. Schvalování souboru úsporných kroků nyní dokončují poslanci, v Senátu se odpor neočekává.
Nicméně baleného piva se vládní úprava nedotkne, více než pětinu z prodejní ceny si stát bere už nyní. Hospodské především v malých obcích však čekají těžké časy. Z jednoho vytočeného půllitru piva budou muset hradit dvojnásobně vyšší daň. V případě, že podnikatelé promítnou změnu do cen pro spotřebitele, mohou řadu z nich odradit.
„Pivo patří k nejméně maržovým produktům, takže si nemyslím, že by měli hospodští velký prostor, aby část navýšení DPH vzali na sebe. Proto lze předpokládat, že z valné většiny toto navýšení DPH bude přeneseno na zákazníky restaurací,“ míní Havlena.
Dvanáctka za více než 70 korun
Například pražské restaurace prodávaly v létě půllitr dvanáctistupňového piva v průměru za 64,30 koruny. Loni to bylo 58,80 koruny, meziročně se tedy cena zvýšila o více než devět procent. „Po zvýšení DPH na čepované pivo by cena mohla příští rok překročit 70 korun,“ odhadl Luboš Kastner z Asociace malých a středních podniků s odkazem na data z pokladních systémů společnosti Dotykačka.
Samotné suroviny by se ve zdražování promítat neměly, plyne z vyjádření ekonoma České zemědělské univerzity Tomáše Maiera. „U piva tvoří zemědělské komodity jako ječmen nebo chmel jen velmi malou součást konečné ceny produktů, u velkých pivovarů jen asi procento této ceny,“ uvedl.
Stát postupuje chybně, míní experti
Postup vlády u zdanění alkoholických nápojů včetně piva označuje tento týden zveřejněná analýza společnosti PAQ Research za chybný. „Úsporný balíček zdraží vybrané typy alkoholu, nicméně jejich vliv na veřejné zdraví bude spíše omezený. Tvrdý alkohol je zdrojem jen přibližně čtvrtiny alkoholu zkonzumovaného v Česku a točené pivo je zdrojem jen přibližně čtvrtiny vypitého piva. Většina zdrojů spotřebovaného alkoholu tak zůstane nezatížena zvýšeným zdaněním,“ píší autoři analýzy.
Podle materiálu má české danění alkoholu tři základní nedostatky. Jsou jimi osvobození vína od spotřební daně, nízké danění alkoholu v pivu a chybějící automatická valorizace spotřební daně.
Odborníci doporučují uvalit spotřební daň na pivo a víno na základě obsaženého množství alkoholu, přičemž by byli zvýhodněni malí producenti piva i vína. Takové opatření by mohlo ročně přinést do státního rozpočtu v závislosti na výši daně 12,4 až 17,4 miliardy korun a zároveň by přimělo konzumenty k omezení spotřeby.
