Žebříček deseti klíčových míst, na nichž stojí světová ekonomika
Světová ekonomika stojí a padá s několika málo úzkými body na mapě. Úžiny, průplavy a námořní cesty, které denně křižují stovky lodí, rozhodují o tom, zda budou mít továrny dostatek čipů, Evropa ropu a Asie obilí. Každá krize, nehoda nebo konflikt v těchto místech okamžitě otřese globálními trhy a připomíná, jak křehká je současná globalizace. Na základě dat OSN a bezpečnostních studií think-tanků (CSIS, Chatham House) jsme vybrali deset nejstrategičtějších míst planety, bez nichž by se mezinárodní obchod zastavil.
10. Severní mořská cesta
Poloha: Severní ledový oceán, podél ruského pobřeží
Kontrola: Rusko
Klimatická změna a ústup arktického ledu otevírají novou dopravní tepnu mezi Evropou a Asií. Severní mořská cesta by mohla zkrátit tradiční trasy až o 40 procent, což znamená obrovské úspory času i paliva. Rusko si tuto možnost uvědomuje a masivně investuje do infrastruktury – buduje ledoborce, vojenské základny i přístavy. Pro Západ je to varovný signál: Moskva by mohla získat monopol na budoucí arktickou cestu a využít ji jako geopolitický nástroj. Ačkoliv je dnes provoz omezený, v dlouhodobém horizontu jde o jedno z nejstrategičtějších míst planety.
9. Mys Dobré naděje
Poloha: Jihoafrická republika
Kontrola: Jihoafrická republika
Kapský mys bývá vnímán spíše jako historická trasa z dob před otevřením Suezského průplavu. Dnes ale funguje jako pojistka světového obchodu – když se Suez ucpe nebo stane nepoužitelným, lodní doprava mezi Asií a Evropou se okamžitě přesune sem. Přístavy Kapské Město a Durban patří k nejdůležitějším v Africe, a i když tato trasa znamená tisíce kilometrů navíc, dokáže udržet globální obchod v chodu. Incident s lodí Ever Given v roce 2021 ukázal, že Kapský mys není jen okrajový bod na mapě, ale skutečná záchranná brzda světové ekonomiky.
8. Tchajwanská úžina
Poloha: Mezi Čínou a Tchaj-wanem
Kontrola: De facto Tchaj-wan, sporné nároky Číny, USA zajišťují bezpečnost
Jedna z nejrušnějších námořních cest na světě – více než 40 procent globální kontejnerové dopravy proplouvá právě zde. Tchajwanská úžina je navíc epicentrem polovodičového průmyslu. Tchaj-wan vyrábí přes 60 procent světových čipů a bez nich se neobejdou telefony, auta ani zbraně. Každé vojenské napětí mezi Čínou a Spojenými státy tak okamžitě zvyšuje nervozitu na trzích, protože jakákoliv blokáda úžiny by mohla ochromit nejen dopravu, ale i celý technologický sektor. Úžina se tak stala symbolem propojení obchodu a geopolitiky.
7. Gibraltarský průliv
Poloha: Mezi Španělskem a Marokem
Kontrola: Velká Británie (území Gibraltar), strategicky také NATO
Úžina široká jen 13 km je hlavní bránou mezi Atlantikem a Středozemím a denně jí projede kolem 300 lodí. Gibraltar je nezbytný pro evropský obchod, protože veškeré zboží proudící z Asie přes Suez musí projít právě tudy. Kontrolu nad ním má Velká Británie, která zde udržuje strategickou vojenskou základnu od roku 1713, což dlouhodobě vyvolává spory se Španělskem. NATO jej považuje za klíčový uzel pro bezpečnost Středomoří i severního Atlantiku.
6. Bospor a Dardanely
Poloha: Turecko, propojují Černé moře se Středozemním
Kontrola: Turecko (na základě Montreuxské úmluvy z roku 1936)
Tyto dvě úžiny propojují Černé moře se Středozemním a dělají z Turecka jednoho z klíčových hráčů světové politiky. Pro Rusko i Ukrajinu jsou to jediné námořní brány pro vývoz ropy, plynu a obilí. Montreuxská úmluva z roku 1936 dává Turecku právo kontrolovat pohyb válečných lodí, což se znovu ukázalo během války na Ukrajině, kdy Ankara omezila přístup ruské flotily. Bospor a Dardanely tak nejsou jen důležité pro obchod, ale i pro vojenskou rovnováhu mezi NATO a Moskvou – kdo ovládá tyto úžiny, ovládá celé Černé moře.
5. Bab el-Mandeb
Poloha: Mezi Jemenem a Džibutskem/Eritreou
Kontrola: Mezinárodní vojenská přítomnost (Saúdská Arábie, USA, Francie), oficiálně sporná oblast
Úžina, která spojuje Rudé moře s Adenským zálivem, a tedy i Suezský průplav s Indickým oceánem. Tudy proudí ropa, kontejnery i obilí. Ale jde o extrémně nebezpečnou oblast – válka v Jemenu a útoky povstalců Hútíů ukázaly, jak snadné je narušit klíčovou tepnu světového obchodu. Lodě musely být doprovázeny válečnými plavidly a část rejdařů se odhodlala trasu úplně obejít. Bab el-Mandeb je typickým příkladem místa, kde se střetává globální ekonomika s regionálními konflikty a kde jediný útok může vyvolat skokový růst cen ropy i dopravy.
4. Panamský průplav
Poloha: Panama
Kontrola: Panama (od roku 1999), silný geopolitický vliv USA a vzrůstající vliv Číny
Okolo pěti až šesti procent světového obchodu prochází tímto úzkým kanálem – od obilí a ropy až po elektroniku. Spojené státy si díky němu dlouho udržovaly strategickou výhodu v regionu, i když dnes je průplav pod správou Panamy. V posledních letech ho však ohrožuje klimatická změna – sucho a nedostatek vody omezují kapacitu a lodě musejí čekat na průjezd i několik týdnů. Zároveň se stal geopolitickým ohniskem: čínské investice do přístavů vyvolaly ostrou reakci Washingtonu, a Donald Trump dokonce varoval, že by USA měly průplav znovu pevněji kontrolovat.
3. Malacký průliv
Poloha: Mezi Malajsií, Indonésií a Singapurem
Kontrola: Mezinárodní vody – dohled Malajsie, Indonésie a Singapuru, vojenská přítomnost USA a Číny
Úzký průliv mezi Malajsií, Indonésií a Singapurem je doslova tepna Asie. Přes Malacký průliv proplouvá zhruba třetina celosvětového obchodu včetně většiny ropy směřující z Perského zálivu do Číny a Japonska. Průliv je už dnes náchylný k přetížení a kolizím a očekává se, že do konce tohoto desetiletí jeho kapacita nebude stačit rostoucí lodní dopravě. Spojené státy, Čína i regionální mocnosti posilují svou vojenskou přítomnost, aby měly jistotu, že tento klíčový koridor zůstane otevřený. Pokud by se Malacký průliv zastavil, Asie by během několika dní čelila energetické i obchodní krizi.
2. Hormuzský průliv
Poloha: Mezi Íránem na severu a Ománem a Spojenými arabskými emiráty na jihu
Kontrola: Írán a Omán (pobřeží), USA a spojenci zajišťují bezpečnostní přítomnost
Každý den tudy proudí přibližně 20 až 30 procent světové ropy a pětina zkapalněného zemního plynu (LNG). To z Hormuzského průlivu dělá nejdůležitější energetický koridor planety. Problém je, že nemá reálnou alternativu: pokud by došlo k blokádě, světové ceny energií by okamžitě vyletěly vzhůru. Írán tuto skutečnost dobře ví a často hrozí, že průliv uzavře. Spojené státy proto udržují v oblasti silnou námořní přítomnost. Hormuz je tak symbolem toho, jak energetická bezpečnost závisí na jednom úzkém bodu na mapě.
1. Suezský průplav
Poloha: Egypt, spojuje Středozemní moře s Rudým mořem
Kontrola: Egypt (spravuje Suez Canal Authority), strategicky hlídán i mezinárodně
I když Hormuz dominuje v energetice a Malacký průliv v asijském obchodu, celkově je nejdůležitějším strategickým bodem planety stále Suezský průplav. Propojuje Evropu s Asií a tvoří páteř dodavatelských řetězců mezi těmito dvěma kontinenty. Incident s lodí Ever Given ukázal, že i několikadenní zablokování Suezského průplavu stačí k ochromení klíčových dodavatelských řetězců a k citelnému zpomalení světové ekonomiky. Zatímco jiné úžiny mají určité alternativy, byť drahé nebo neefektivní, Suez je prakticky nenahraditelný. Proto jej odborníci považují za klíčovou tepnu globalizace – bez něj by světový obchod vypadal úplně jinak.
