Válka na Ukrajině ONLINE: Kyjev a Moskva si vyměnily 390 lidí na každé straně, o víkendu mají pokračovat

Stát odebral 13 firmám kapacitu pro plyn v zásobnících, kterou nevyužívaly

Stát odebral 13 firmám kapacitu pro skladování plynu v zásobnících, kterou nevyužívaly. O kapacitu přišla mimo jiné Moravia Gas Storage, kterou spoluvlastní ruský Gazprom. Firmy přišly o kapacitu v celkovém objemu 261 milionů metrů krychlových plynu. ČTK o tom dnes informoval David Hluštík z ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Roční spotřeba plynu v ČR činí asi 9,4 miliardy metrů krychlových plynu, z Ruska pochází zhruba 98 procent.

Stát využil nový princip "use it or lose it", tedy "využívej to, nebo o to přijdeš". Zavedla ho novela energetického zákona, kterou v červnu podepsal prezident Miloš Zeman. Obchodníci s plynem, kteří nevyužijí svou rezervovanou kapacitu v zásobnících plynu v požadovaném minimálním množství, mohou o část této kapacity přijít.

Podle zákona mají nyní provozovatelé zásobníků za povinnost pořádat aukce s nulovou nebo zápornou vyvolávací cenou, v jejichž rámci bude odebraná kapacita nabízena případným zájemcům. Znamená to, že obchodníci by skladovali plyn zadarmo, nebo by za skladování dostávali zaplaceno. Podle informací ministerstva se první aukce pořádané společností Moravia Gas Storage nikdo nezúčastnil.

Očití svědci hlásí výbuchy a dým z vojenského letiště u Simferopolu na Krymu 

Z ruské letecké základny u Simferopolu v centrální části anektovaného ukrajinského poloostrova Krymu po explozích stoupá dým, uvedl na svém webu ruský list Kommersant s odvoláním na očité svědky. Úřady podle zdrojů deníku prověřují, zda nešlo o útok malého bezpilotního letounu. Oficiální představitelé se zatím nevyjádřili, dodal deník.

Ještě dříve ruské ministerstvo obrany označilo za výsledek sabotáže výbuchy ve vojenském skladu u města Džankoj na severu Krymu, kde byly poškozeny i civilní objekty, včetně elektrického vedení a dalšího zařízení, železnice a řady obytných budov.

Severem Krymu otřásly výbuchy, podle úřadů šlo o sabotáž 

Ruské ministerstvo obrany označilo výbuchy ve vojenském skladu na severu anektovaného ukrajinského poloostrova Krym za výsledek sabotáže. Poškozeny byly i civilní objekty, včetně elektrického vedení a dalšího zařízení, železnice a řady obytných budov. „Nikdo nebyl vážně zraněn. Přijímají se nezbytná opatření k odstranění důsledků diverze,“ dodalo ruské ministerstvo podle agentury TASS.

Šéf proruské správy Krymu dříve uvedl, že výbuchy si vyžádaly dva zraněné mezi civilisty, ale jejich životy nejsou v ohrožení.

Minulý týden výbuch otřásl ruskou leteckou základnou Saky na Krymu. Podle Moskvy tam explodovala letecká munice. Kyjev odmítl, že by na základnu zaútočil. Podle satelitních snímků, které zveřejnila společnost Planet Labs, výbuch poškodil letadla i letištní

Ruské ministerstvo obrany podle TASS označilo výbuchy ve skladu munice na severu anektovaného Krymu za výsledek sabotáže. Utrpěly i civilní objekty.

SÚJB: Při úniku radiace ze Záporoží by byla opatření nutná asi stovky kilometrů daleko

I za velmi dramatických okolností lze předpokládat, že v případě uvolnění radioaktivních látek ze Záporožské jaderné elektrárny by bylo nezbytné přijímat ochranná opatření pro obyvatelstvo maximálně do vzdálenosti několika stovek kilometrů. Na svém webu to uvedl Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB). České hranice jsou od ukrajinské elektrárny, kterou na začátku března obsadily ruské invazní síly, vzdálené přes 1000 kilometrů, doplnil SÚJB.

Celý článek najdete zde >>>

Ukrajina počítá s postupným zvyšováním vývozu obilí, řekl náměstek

Ukrajina bude schopna v září vyvézt ze svých přístavů tři miliony tun obilí a předpokládá, že v dalším období dokáže export zvýšit na čtyři miliony tun každý měsíc. Řekl to dnes náměstek ministra infrastruktury Jurij Vaskov. Kvůli únorové invazi ruských vojsk na Ukrajinu a zablokovaným přístavům teď Ukrajina ve srovnání s loňskem vyváží méně než polovinu obilí.

Vaskov řekl, že Ukrajina obdržela žádosti, aby k ukrajinským břehům v následujících dvou týdnech mohlo připlout 30 lodí, které by odvezly obilí na světový trh.

Ukrajina může v září vyvézt z přístavů tři miliony tun obilí, řekl náměstek ministra infrastruktury. Kvůli válce je teď vývoz meziročně na polovině.

Z Ukrajiny vyplulo pět lodí s obilím, další čtyři směřují pro náklad

Z Ukrajiny vyplulo dalších pět lodí s nákladem kukuřice a pšenice. Ohlásilo to dnes turecké ministerstvo obrany. Mezi plavidly, která dnes vyplula, je i nákladní loď Brave Commander, která převáží pšenici pro humanitární programy, uvedla agentura Reuters.

Další čtyři lodě připluly do Istanbulu a po inspekci plánované na dnešek budou smět pokračovat v plavbě pro náklad na Ukrajinu.

The Guardian: Ukrajinu čeká dlouhá válka, odkloní se od ní Evropa?

Americký prezident Joe Biden letos v březnu ve Varšavě jasně předložil strategické cíle Západu na Ukrajině - odrazit ruskou invazi, obnovit národní svrchovanost a nastolit vítězství globální demokracie nad "silami temnoty". Jeho slova později podpořila Británie a další evropští lídři, píše list The Guardian. Méně jasné ale bylo, jestli západní politici opravdu očekávají, že těchto cílů dosáhnou - vzhledem k tomu, že se NATO nepříliš hrdinsky odmítlo přímo do konfliktu zapojit. Vyvstává proto nepříjemná, dokonce až znepokojivá otázka: měli by se Ukrajinci připravit na to, že jim v zimě vrazí nůž do zad?

Po téměř šesti měsících války se čím dál tím širší propast mezi řečmi a skutečností stává potenciálně smrtelnou. Rozhořčení veřejnosti ohledně invaze ustupuje obavám hraničícím s panikou z jejího výrazného dopadu na ceny energií a potravin a životní náklady.

Severem Krymu otřásly výbuchy, zasáhly muniční sklad a trafostanici

Severem okupovaného ukrajinského poloostrova Krym dnes ráno otřásly výbuchy, informovaly ruské tiskové agentury. Podle agentury TASS vybuchl bývalý statek, který armáda používala jako muniční sklad. Agentury RIA Novosti s odvoláním na místní úřady informovala o explozi, která způsobila požár transformační stanice ve městě Džankoj. Příčiny výbuchů ani další podrobnosti zatím nejsou známé.

Rusko pokládá misi MAAE do Záporožské elektrárny přes Kyjev za příliš riskantní

Inspekční cesta delegace Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) do Záporožské jaderné elektrárny nesmí vést přes Kyjev, neboť by členy mise vystavila nebezpečí při přechodu frontové linie. Podle agentury TASS to dnes uvedl přední ruský diplomat Igor Višněveckij. Od elektrárny je v posledních dnech hlášeno ostřelování, z něhož se vzájemně obviňují Ukrajina i Rusko. MAAE varovala před možnou katastrofou.

Mluvčí OSN Stéphane Dujarric v pondělí uvedl, že OSN má logistické a bezpečnostní kapacity k podpoře případné mise MAAE do Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny z Kyjeva.

Od Záporožské jaderné elektrárny je hlášeno ostřelování, obviňují se obě strany

Z oblasti Záporožské jaderné elektrárny znovu přicházejí zprávy o ostřelování. Informovala o tom dnes ruská služba stanice BBC. Představitelé proruské správy městě Enerhodar, kde se největší evropská atomová elektrárna nachází, informovali o sérii výbuchů ve městě i v okolí zařízení, které okupují ruská vojska. Z útoku viní ukrajinskou armádu. Naopak šéf ukrajinské správy nedalekého Nikopolu tvrdí, že Enerhodar ostřelují Rusové.

"Ukrajinské ozbrojené síly vedou masivní palbu z dělostřeleckých systémů. V Enerhodaru byly zaznamenány výbuchy v blízkosti Záporožské jaderné elektrárny, u obytných částí města a v průmyslové zóně," uvedla podle BBC tisková služba proruské správy. Zároveň tvrdí, že palba přišla z opačné strany řeky Dněpr, kde se nachází Nikopol.

Šéf nikopolské správy Jevhen Jevtušenko z ostřelování obviňuje Rusy. "Přátelé, na protějším břehu pokračuje inscenace ruských vojsk pod názvem 'Ukrajinské ozbrojené síly ostřelují město Enerhodar z města Nikopol. Ve skutečnosti ostřelování provádějí ruští vojáci," napsal Jevtušenko na sociální platformě telegram.

Ruské invazní síly obsadily Záporožskou jadernou elektrárnu na začátku března za dramatických okolností, kdy z Ukrajiny přicházely zprávy o tom, že útočící Rusové při prudkých bojích areál jaderného zařízení ostřelují. V jeho nejaderné části tehdy vypukl požár.

Rusko a Ukrajina se v posledních dnech několikrát navzájem obvinily z ostřelování v blízkosti elektrárny. Moskva viní ukrajinské síly z bezohledné střelby na elektrárnu a Kyjev ty ruské z ostřelování zařízení, aby z případných následných výpadků elektřiny mohli Rusové obvinit Ukrajinu, poznamenala agentura Reuters. Ukrajinští představitelé rovněž tvrdí, že ruské síly využívají atomovou elektrárnu jako krytí, zatímco bombardují nedaleká ukrajinská města.

Poslední dění kolem elektrárny znovu vyvolalo obavy z možnosti jaderné katastrofy. Generální tajemník OSN António Guterres před několika dny vyzval k vytvoření demilitarizované zóny kolem elektrárny. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE), která usiluje o přístup do zařízení, varovala před možnou katastrofou. Jaderní experti se obávají, že by boje mohly poškodit bazény s vyhořelým palivem nebo reaktory, píše Reuters.

Kyjev přitom Moskvu viní z vydírání. "Rusové si myslí, že ostřelováním Záporožské JE (jaderné elektrárny) donutí svět, aby plnil jejich podmínky," napsal na twitteru šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. "To se nestane. Místo toho je naše armáda potrestá tvrdým a přesným úderem na bolestivá místa," dodal.

Moskva dnes podle agentury Interfax oznámila, že ruský ministr obrany Sergej Šojgu telefonicky projednával s Guterresem bezpečný chod Záporožské jaderné elektrárny. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová podle Reuters ujišťovala, že Rusko "udělá vše nezbytné", aby umožnilo odborníkům MAAE návštěvu zařízení.

Britský průzkumný letoun narušil ruskou hranici, tvrdí Moskva

Britský průzkumný letoun narušil ruskou hranici v oblasti poloostrova Kola, uvedlo dnes podle agentury TASS ruské ministerstvo obrany. Rusko podle něj v reakci na incident vyslalo do vzduchu stíhačku, která britský letoun vytlačila z ruského vzdušného prostoru.

"Hlídky sil protivzdušné obrany zaznamenaly nad Barentsovým mořem neznámý vzdušný cíl, který se pohyboval směrem k ruské státní hranici," uvedlo ruské ministerstvo. Doplnilo, že síly protivzdušné obrany v reakci na nález vyslaly do vzduchu stíhačku MiG-31BM, která cizí stroj identifikovala jako výzvědný letoun Boeing RC-135 britského letectva a donutila ho ruský prostor opustit.

Britský letoun podle ruského ministerstva obrany narušil ruskou hranici u mysu Svjatoj Nos, který leží na rozhraní Barentsova a Bílého moře.

Saúdský princ v únoru a březnu investoval do ruských energetických podniků

Saúdskoarabská investiční společnost KingdomHolding, kterou kontroluje saúdský princ Valíd bin Talál, v únoru a v březnu v tichosti investovala přes půl miliardy dolarů (více než 12 miliard Kč) do předních ruských energetických firem Gazprom, Rosněfť a Lukoil. Vyplývá to podle agentury Reuters ze zpráv pro regulační úřady. Investice se uskutečnily v době, kdy řada západních zemí na ruské energetické podniky a jejich vedoucí představitele uvalovala sankce v reakci na ruský útok na Ukrajinu, píše Reuters. Podrobnosti najdete tady.

Ruská tajná služba údajně zmařila útok připravovaný Ukrajinou na jihu Ruska

Ruská tajná služba FSB tvrdí, že zmařila útok na ropovod, který se podle ní připravoval na jihu Ruska pod dohledem ukrajinských rozvědek. Uvedla, že při zásahu proti pokusu vyhodit ropovod do povětří "neutralizovala" dva ruské občany, kteří kladli ozbrojený odpor. Informovala o tom agentura Interfax.

"Na místě zločinu bylo zajištěno velmi silné po domácku vyrobené výbušné zařízení," oznámila FSB.

Útok podle tajné služby připravovalo hnutí Restrukt založené neonacistou Maximem Marcinkevičem, známým pod přezdívkou Tesak (Tesák). Na přípravu dohlížely ukrajinské tajné služby. Jeden ze zabitých Rusů podle FSB působil v pluku Azov.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu FSB informovala o zmaření útoků, které údajně připravovali stoupenci neonacistické ideologie, už několikrát, podotkl server Meduza.