Válka na Ukrajině ONLINE: Putin si hraje s ohněm, varuje Trump
Ruský prezident Vladimir Putin si zahrává s ohněm a neuvědomuje si, že kdyby nebylo amerického prezidenta Donalda Trumpa, staly by se už Rusku skutečně zlé věci. Trump to v úterý bez podrobností uvedl v příspěvku na své sociální síti Truth social. Trump původně sliboval ukončit ruskou agresi vůči Ukrajině hned první den po svém návratu do Bílého domu a opakovaně z války vinil především napadenou a stále se bránící Ukrajinu. V posledních dnech po neúspěšné snaze o třicetidenní příměří a stupňujících se ruských útocích proti Ukrajině však přitvrdil svou rétoriku vůči Kremlu. Několikrát naznačil, že zvažuje další sankce proti Rusku, dosud o nich ale nerozhodl.
Důležité události posledních dní:
- Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu zavítá na návštěvu Německa, kde se setká s kancléřem Friedrichem Merzem.
- Podle ukrajinských médií Rusko o víkendu podniklo největší vzdušný útok od zahájení války v únoru 2022.
- Americký prezident Donald Trump vyjádřil nespokojenost s tím, co dělá ruský prezident Vladimir Putin po masivních úderech. Zvažuje sankce.
Mapa války a počet obětí: Válka na Ukrajině v mapách a datech >>>
Moldavsko si předvolalo ruského velvyslance a vyhostilo ruského diplomata
Moldavsko vyhostilo jednoho ruského diplomata a předvolalo si ruského velvyslance v Kišiněvě aby vzneslo formální protest poté, co zadrželo dva úředníky kvůli obvinění z velezrady a spiknutí. Informovala o tom agentura Reuters. Moldavské úřady v úterý zadržely dvě osoby kvůli podezření, že poskytovaly blíže neupřesněné informace jednomu z pracovníků ruského velvyslanectví v Kišiněvě. Moldavský bezpečnostní zdroj Reuters řekl, že šlo o náměstka obranného atašé na ambasádě, podle agentury TASS má právě tento pracovník velvyslanectví na výzvu moldavských úřadů opustit zemi.
Ukrajina v noci varovala před útoky, obrana sestřelila nejméně jeden dron
Ukrajinské letectvo v noci na čtvrtek opět varovalo před hrozícími útoky ruských dronů a střel. Exploze se ozvaly z Dnipra či Záporoží. Nejméně jeden bezpilotní letoun sestřelila protivzdušná obrana nad Dněpropetrovskou oblastí, uvedly úřady tohoto regionu. Další podrobnosti zatím ukrajinská armáda nezveřejnila.
Proti debatě zástupců ukrajinské třetí samostatné brigády s krajany v centru Prahy přišlo demonstrovat několik desítek lidí. Na akci dohlíží policie.
Na Ukrajinu dorazily první stíhačky F-16 od západních spojenců, píší agentury
Na Ukrajinu dorazily první stíhací letouny F-16, které zemi bránící se už třetím rokem rozsáhlé ruské vojenské agresi přislíbili spojenci Kyjeva z řad států Severoatlantické aliance. Napsaly to dnes agentury Bloomberg a AP s odvoláním na své zdroje obeznámené se záležitostí. Počet dodaných letounů není jasný, podle Bloombergu je spíše menší. Ukrajina přijetí těchto letadel zatím nepotvrdila.
Ukrajinští činitelé žádají západní spojence o stroje americké výroby F-16 už dlouho, jsou podle nich nutné, aby pomohly zemi bránit před častými ruskými vzdušnými údery. Západ přistoupil k poskytnutí těchto bojových letadel Ukrajině váhavě, učinil tak po předchozích obavách, že vyzbrojení Ukrajiny pokročilými západními zbraněmi by dále eskalovalo válku s Ruskem, podotkla AP.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenkyj považuje opatření proti účasti Ruska a Běloruska na olympiádě za nedostatečná. Řekl to francouzským médiím.
Premiér Ukrajiny: Sankce na Lukoil energetickou bezpečnost Slovenska neohrožují
Sankce, které Kyjev uvalil na ruskou ropnou společnost Lukoil, energetickou bezpečnost Slovenska neohrožují. Na komunikační platformě Telegram to dnes napsal ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Tranzit ruské ropy od Lukoilu ropovodem Družba přes své území Ukrajina zastavila asi před dvěma týdny. Zdůvodnila to právě tím, že si Lukoil v červnu zařadila na svůj sankční seznam.
„Sankce zavedené Národní bezpečnostní radou Ukrajiny energetickou bezpečnost Slovenska a Evropy obecně neohrožují. Jejich zrušení proto není předmětem diskuse. Hrozbou je Rusko a jeho hybridní energetická válka proti Slovákům, jeho vydírání a politická ultimáta,“ napsal Šmyhal.
Česko získá darem od Německa dalších 15 tanků Leopard 2A4 za pomoc Ukrajině
Česko získá darem od Německa dalších 14 tanků Leopard 2A4 a jeden vyprošťovací tank Büffel 3 na podvozku Leopard 2A4. Ministerstvo obrany podepsalo dokument o převodu, sdělil úřad v tiskové zprávě. Tanky jsou druhou kompenzací za české dodávky vojenského materiálu Ukrajině. První by měl do Česka dorazit na konci letošního roku, další do začátku roku 2026.
Německo Česku v letech 2022 a 2023 za podporu Ukrajiny darovalo také 14 tanků Leopard 2A4 a jedno vyprošťovací vozidlo. Cena prvního daru byla podle dřívějších informací 3,85 miliardy korun.
Ministerstvo také zahájilo předběžné tržní konzultace ohledně nákupu dalších tanků Leopard 2A4. Cena by se podle dřívějšího vyjádření ministerstva měla pohybovat v řádu nižších stovek milionů eur. Celkem by tak Česko mělo 42 tanků Leopard 2A4 a tři vyprošťovací vozidla.
Letos v červnu také vláda rozhodla o přistoupení k dohodě o společném pořízení tanků Leopard 2A8 s dalšími evropskými zeměmi v čele s Německem. Za až 77 tanků v šesti modifikacích by mělo Česko zaplatit 52,1 miliard korun. Česko s Německem nyní jedná mimo jiné o průmyslové spolupráci.
Rusko v noci podniklo největší dronový útok na Kyjev za letošek, uvedly úřady
Rusko v noci dnešek podniklo nejrozsáhlejší dronový útok na Kyjev za letošní rok, uvedl časně ráno šéf správy Kyjevské oblasti Serhij Popko podle serveru Ukrajinska Pravda. Protivzdušná obrana zničila přes 30 bezpilotních letounů. Zatím nejsou hlášeny žádné škody, tyto informace ale ukrajinské úřady upřesňují.
„Šlo již o sedmý útok nepřátelských bezpilotních letounů na Kyjev za červenec. Pokud jde o počet dronů, byl to pro hlavní město nejrozsáhlejší útok v roce 2024,“ uvedl Popko. Protiletecký poplach v Kyjevě trval sedm hodin.
Rusko kvůli sankcím umožní v mezinárodním obchodě platby v kryptoměnách
Rusko umožní v mezinárodním obchodě platby v kryptoměnách, dnes to schválili poslanci parlamentu, informuje agentura Reuters. Země se tak snaží obejít sankce, které na ni západní státy uvalily za vojenskou invazi na Ukrajinu. Krok začátkem tohoto měsíce doporučila ruská centrální banka. V rámci Ruska jsou platby kryptoměnami jinak zakázány, a to se nezmění ani teď.
Očekává se, že zákon vstoupí v platnost v září. Guvernérka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová uvedla, že první transakce s kryptoměnami se uskuteční do konce roku.
"Přijímáme historické rozhodnutí ve finanční sféře," řekl zákonodárcům šéf dolní komory parlamentu Anatolij Aksakov.
Rusko oznámilo dobytí další obce na východě Ukrajiny
Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo dobytí další obce na východě Ukrajiny, tentokrát v úseku fronty u hornického města Toreck. V předchozích dnech hlásila Moskva postup zejména ve směru na dopravní uzel Pokrovsk. Úspěchy v této oblasti ležící zhruba 40 kilometrů jihozápadně od Torecku dnes podle agentury Unian potvrdil projekt DeepState, který je považovaný za blízký ukrajinské armádě.
Jednotky Centrálního vojenského okruhu podle agentury Interfax získaly kontrolu nad obcí Pivdenne v Doněcké oblasti, která se nachází asi šest kilometrů od Torecku.
Ukrajina se k tvrzení ruských úřadů nevyjádřila. Ukrajinský generální štáb v posledních hlášeních o situaci na frontě uvedl, že ve směru na Toreck pokračují ruské útoky, přímo Pivdenne ale nezmínil.
Italské úřady zabavily majetek ruskému podnikateli, vyšetřován byl na Ukrajině
Italská finanční správa v pondělí zabavila ruskému podnikateli nemovitosti a další majetek v hodnotě přibližně 41 milionů eur (1,04 miliardy Kč). Muž byl na Ukrajině vyšetřován kvůli korupci, podvodům a praní špinavých peněz. O zabavení zámku v Toskánsku požádala ukrajinská protikorupční prokuratura. O zátahu dnes podle agentury Reuters informovala prokuratura ve Florencii.
Prokuratura ruského podnikatele nejmenovala. Zabavený zámek Torre del Gallo ale podle italských médií patřil ruskému obchodníkovi se surovinami Alexeji Fedoryčevovi, který žije v Monaku. V minulosti vlastnil fotbalové kluby Dynamo Moskva a Rostov. Časopis Forbes ho řadil mezi stovku nejbohatších Rusů.
Ruské námořnictvo zahájilo rozsáhlé cvičení
Ruské námořnictvo zahájilo plánované manévry za účasti Severní, Tichooceánské, Baltské a Kaspické flotily. Oznámilo to dnes ruské ministerstvo obrany, podle kterého se do rozsáhlého cvičení zapojilo na dvacet tisíc lidí a 300 plavidel.
Rusko podle agentury Reuters většina vojenských odborníků považuje za třetí nejsilnější námořnictvo na světě, po námořnictvu Spojených států a Číny. Moskva také disponuje velkou flotilou jaderných ponorek.
„Jednotky a formace ruského námořnictva zahájily plánované manévry v operačních zónách Severní, Tichooceánské a Baltské flotily a také v zóně Kaspické flotily,“ uvedlo ministerstvo v prohlášení. Ke cvičení se nepřipojila jediná zbývající složka námořnictva - Černomořská flotila, která je zapojena do války na Ukrajině.
Cílem cvičení je podle Moskvy prověřit „připravenost posádek lodí, jednotek námořního letectva a pobřežních vojsk ruského námořnictva“, přičemž manévry budou zahrnovat i nácvik použití protiletadlových raket, dělostřelectva či protiponorkových zbraní.
Mezi Polskem a Maďarskem vypukla kvůli postojům k Rusku diplomatická roztržka
Mezi Polskem a Maďarskem vypukla o víkendu diplomatická roztržka, píše agentura AP. Nejprve maďarský premiér Viktor Orbán obvinil Varšavu z pokrytecké politiky ohledně Ruska. Náměstek polského ministra zahraničí Wladyslaw Teofil Bartoszewski v reakci prohlásil, že Orbán by měl vstoupit do unie s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Maďarsko by podle něj mohlo vystoupit ze západních uskupení.
Diplomatický střet podle AP odhaluje napětí v Evropě ohledně toho, jak jednat s Ruskem, které vede válku proti Ukrajině. Polsko je - podobně jako většina evropských zemí - věrným spojencem napadené Ukrajiny. Nacionálně konzervativní maďarský ministerský předseda je naopak všeobecně považován za člověka, který má ze všech lídrů Evropské unie nejvřelejší vztahy s Kremlem. Polská vláda Maďarsko za jeho postoj otevřeně kritizuje.
Spojené státy poskytnou novou vojenskou pomoc Ukrajině za 1,7 miliardy dolarů
Spojené státy poskytnou další vojenskou pomoc Ukrajině v celkové výši zhruba 1,7 miliardy dolarů (40 miliard korun), oznámilo dnes na svém webu americké ministerstvo obrany. Součástí dodávek napadené zemi, která se již třetím rokem brání ozbrojené ruské agresi, bude zejména další munice do systémů protivzdušné obrany a dělostřelecké granáty.
Ministerstvo v prohlášení upřesnilo, že chystaná pomoc zahrnuje vojenské vybavení, zejména munici, v hodnotě 200 milionů dolarů, které bude převzato ze stávajících zásob americké armády. Další zbraňové systémy za 1,5 miliardy dolarů, především pro posílení ukrajinské protivzdušné a protitankové obrany, budou objednány u amerických zbrojovek.
Fico: Slovnaft přestane dodávat Ukrajině naftu, pokud se neobnoví tranzit ropy
Slovenská rafinerie Slovnaft zastaví dodávky nafty na Ukrajinu, pokud se brzy neobnoví tranzit ruské ropy přes Ukrajinu. V projevu zveřejněném na síti Facebook to řekl slovenský premiér Robert Fico. Dodal nicméně, že příslušné obchodní firmy už zvažují jeho návrh na technické řešení pro obnovení tranzitu. Ukrajina nedávno zastavila tranzit ropy od ruské společnosti Lukoil ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska, protože si v červnu tuto firmu zařadila na svůj sankční seznam.
Šéf kanceláře maďarského premiéra Gergely Gulyás minulý týden v pátek vládu v Kyjevě obvinil, že Ukrajina zastavením tranzitu ropy od Lukoilu vydírá Maďarsko a Slovensko, které ve válce mezi Ukrajinou a Ruskem prosazují příměří. Fico dnes uvedl, že problémy s tranzitem ropy nezmění postoj Slovenska k válce na Ukrajině, kterou je podle něj zapotřebí ukončit okamžitým příměřím.