Válka na Ukrajině ONLINE: Rusko a Ukrajina si vyměnily další zajatce, domů se vrací po 307 vojácích
Rusko a Ukrajina si dnes podle dohody vzájemně vyměnily 307 zajatých vojáků. S odvoláním na ruské ministerstvo obrany a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského to napsaly tiskové agentury. Na výměně celkem 1000 zajatců se minulý pátek v Turecku dohodla ukrajinská a ruská delegace. První zajatci zamíříli domů v pátek, zbývajíc by se do vlasti mohli vrátit v neděli.
Důležité události posledních dní:
- Americký prezident Donald Trump v sobotu na své síti Truth Social uvedl, že bude v pondělí telefonicky hovořit se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o zastavení rusko-ukrajinské války.
- Nejméně osm lidí přišlo o život a pět dalších utrpělo zranění při ruském útoku na autobus s civilisty v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny.
Mapa války a počet obětí: Válka na Ukrajině v mapách a datech >>>
Průzkum OSN: Velká většina Ukrajinců věří v budoucí návrat domů
Více než 75 procent ukrajinských uprchlíků doufá, že se v budoucnu vrátí domů. Pouze pětina z nich to však plánuje udělat v blízké době, plyne z rozsáhlého průzkumu, který v dubnu a květnu provedl Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).
Jak šetření v téměř všech evropských zemích, včetně Česka, ukázalo, 14 procent uprchlíků má v plánu vrátit se na Ukrajinu v příštích třech měsících, navzdory tomu, že ruská invaze pokračuje a v zemi pokračují boje. Vrátit se brzy do svých domovů chce i 15 procent vnitřně vysídlených osob. Jde zejména o uprchlíky z Mykolajivské či Kyjevské oblasti.
Celkem 62 procent uprchlíků vyjádřilo přání vrátit se v budoucnu na Ukrajinu. Stejnou touhu má i 67 procent vnitřně vysídlených osob. Ukrajinci, kteří se ocitli v zemích sousedících s Ukrajinou, přitom doufají v návrat mnohem více než ti, kteří žijí v dalších evropských zemí (71 procent ku 57 procentům).
Z průzkumu UNHCR také vyplynulo, že 18 procent ukrajinských uprchlíků je nerozhodnutých, pokud jde o jejich budoucí návrat. Šest procent pak uvedlo, že nemá v plánu návrat nebo nevidí naději, že by se mohli vrátit do svých domovů.
Cena ruské ropy se tento týden poprvé dostala nad povolený strop 60 USD za barel
Ruská ropa Urals tento týden poprvé překročila strop 60 dolarů za barel, který loni zavedly západní státy v odvetě za invazi ruských vojsk na Ukrajinu. Podle analytiků je to první skutečný test, zda bude Západ schopen vynutit si dodržování jednoho z hlavních sankčních opatření proti Moskvě. Zvláště v situaci, kdy levnější ruskou ropu nakupuje ve velkém například Indie, kterou Spojené státy považují za svého spojence.
Několik obchodníků s ropou podle americké televize CNBC cenový růst na promptním trhu v případě ruské ropy teď přičítá růstu cen suroviny jinde ve světě. Cena termínových kontraktů na severomořskou ropu Brent s dodáním v září se totiž ve středu na komoditní burze ICE dostala nad 80 dolarů za barel. Do konce týdne mírně klesla, je ale pouze nepatrně pod 80 dolary. Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a Mezinárodní agentura pro energii (IEA) přitom ve druhé polovině roku očekávají prudký růst poptávky.
Cena ruské ropy se nad strop 60 dolarů za barel dostala ve středu. Podle záznamů organizace Argus vystoupila cena jednoho barelu ropy Urals k nakládce v terminálu Primorsk na 60,18 USD, cena barelu ropy k nakládce v Novorossijsku se pak dostala až na 60,78 USD. Společnost S&P Global Platts mezitím v úterý ocenila ropu nakládanou v Primorsku na 60,32 USD za barel a ve středu ropu pro nakládku v Novorossijsku na 60,26 USD za barel.
Ukrajinští partyzáni v okupované části Chersonské oblasti oznámili, že vyhodili do povětří dvě ruská nákladní auta. Při útoku údajně zemřelo šest okupantů, napsala agentura Ukrinform.
Ukrajinci se u Kupjansku brání postupu ruských jednotek, uvedlo ukrajinské ministerstvo obrany. U Bachmutu podle něj ukrajinští vojáci postupují.
Noční ruské ostřelování Charkovské oblasti má jednu oběť, další člověk utrpěl zranění, napsala Ukrajinska pravda. Sedm osob je raněných kvůli bombardování Záporožské oblasti.
Kreml se zřejmě smíří s ambicemi wagnerovců v Africe
V uplynulých dnech se začala rýsovat nová pozice Wagnerovy skupiny, píše britské ministerstvo obrany s odkazem na informace rozvědky. Žoldnéři odevzdali přes dva tisíce kusů vybavení včetně tanků a minimálně část jich zamířila do táborů v Bělorusku.
Současně začaly být znovu aktivní některé přidružené účty na sociálních sítích, které nyní poukazují především na aktivity wagnerovců v Africe, všímá si Londýn. Zpravodajci z toho vyvozují, že Kreml se zřejmě smíří s ambicemi žoldnéřů na tomto kontinentu.
Ministři financí a šéfové centrálních bank zemí G7 se shodli na podpoře Ukrajiny
S další podporou Ukrajiny nebudeme váhat, dohodli se ministři financí a guvernéři centrálních bank skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7. Uvedla to dnes agentura Kjódó. Zástupci G7 se setkali v indickém Gándhínagaru na okraj summitu G20.
Lídři G7 se na nedávném summitu Severoatlantické aliance shodli, že budou stát v čele mezinárodní skupiny, která Ukrajině bude poskytovat dlouhodobé bezpečnostní záruky před jejím eventuálním vstupem do obranné aliance. Rámec má zahrnovat prvky jako moderní vojenské vybavení, výcvik, sdílení zpravodajských informací a kybernetickou obranu. Ukrajina by se na oplátku zavázala ke zlepšení opatření v oblasti veřejné správy a potírání korupce, mimo jiné prostřednictvím justičních a hospodářských reforem a zvýšení transparentnosti.
Putin míní, že ukrajinská protiofenziva není úspěšná
Ukrajině se nedaří znovu získat okupovaná území, uvedl ruský prezident Vladimir Putin v rozhovoru s ruskou státní televizí, z něhož byly dnes zveřejněny úryvky.
„Všechny pokusy nepřítele prorazit naši obranu nebyly během celé ofenzivy úspěšné,“ míní Putin. „Naše jednotky se chovají hrdinsky, pro nepřítele nečekaně v některých oblastech samy přecházejí do útoku, zaujímají nejvýhodnější pozice,“ dodal.
List The New York Times nedávno napsal, že ukrajinská armáda změnila taktiku vedení protiofenzivy, což jí pomohlo snížit ztráty vojenské techniky. V prvních dvou týdnech ukrajinské protiofenzivy bylo poškozeno nebo zničeno až 20 procent zbraní vyslaných na bojiště, napsal deník s odvoláním na americké i evropské představitele.
Míra ztrát v následujících týdnech klesla asi na deset procent, takže zůstalo k dispozici více vojáků a strojů potřebných pro hlavní ofenzivní nátlak, který podle Kyjeva ještě přijde, uvedl americký list. Vojenští experti už dříve upozorňovali, že prvních 25 kilometrů protiofenzivy bude nejtěžších, protože útočící jednotky obecně potřebují třikrát více síly, ať už jde o zbraně, vojáky či obojí, než síly, které se brání.
K ukrajinské protiofenzivě se tento týden vyjádřil i český prezident Petr Pavel. Jak uvedl na úvod summitu NATO ve Vilniusu, ruské straně hraje do karet to, že měla čas na přípravu obranných linií a má vzdušnou převahu. Ukrajinci jsou podle Pavla mnohem více motivovaní a vybaveni lepší technikou, nemají ovšem dost munice a vzdušných sil, „aby byli opravdu efektivní“. Čas na posun fronty se jim krátí nejen proto, že s příchodem zimy bude postup složitější, ale také kvůli nadcházejícím volbám ve Spojených státech, v Rusku i na Ukrajině, uvedl český prezident.
Ruský gubernátor obvinil Kyjev ze zabití ženy, zemřela při ostřelování Šebekina
Gubernátor ruské Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov nařkl ukrajinské síly z ostřelování města Šebekino poblíž ukrajinské hranice. Ukrajina se k útokům na ruské území nehlásí. Zprávy z místa nebylo možné nezávisle ověřit, uvedla agentura Reuters.
Rakety Grad podle gubernátora zasáhly oblast místního trhu a poškodily jednu budovu a dvě auta. „Bohužel byl zabit jeden člověk - žena, která v době ostřelování jela po chodníku na kole. Utrpěla zranění od šrapnelů, která byla neslučitelná se životem,“ napsal gubernátor na Telegramu.
Belgorodská oblast, podobně jako další ruské regiony sousedící s Ukrajinou, od začátku ruské invaze poměrně často hlásí útoky na svém území. V oblasti, která mimo jiné sousedí s ukrajinskou Charkovskou a Sumskou oblastí, se podle tamního gubernátora situace v poslední době zhoršila. Město Šebekino leží asi pět kilometrů od ukrajinské hranice.
Sedm civilistů utrpělo zranění při ruském ostřelování obce Stepnohirsk v Záporožské oblasti. Podle oblastního šéfa Jurije Malaška Rusové útočili salvovým raketometem BM-21 Grad.
Okupovanými městy Mariupol, Berďansk a Luhansk v neděli ráno otřásly exploze, reportuje deník The Kyiv Independent, který se odvolává na videozáznamy místních obyvatel i ruských propagandistů. V Mariupolu je podle tamního starosty Petra Andrjuščenka „extrémně aktivní“ protivzdušná obrana.
Žoldnéři ruské Wagnerovy skupiny jsou v Bělorusku
Do Běloruska dorazili ze sousedního Ruska bojovníci z ruské Wagnerovy soukromé armády, oznámila ukrajinská pohraniční stráž. Britská stanice BBC k tomu uvedla, že pohraničníci teď posuzují, kolik wagnerovců se může v Bělorusku nacházet a jaké jsou jejich pozice a cíle. Podle některých informací přejel v sobotu ráno hranici s Běloruskem konvoj asi šesti desítek vozidel s wagnerovci.
Ukrajinští pohraničníci podle svého mluvčího Andrije Demčenka „pokračuje v monitorování situace“ na severní hranici země. Další detaily neposkytl.
Minsk i Moskva v uplynulých týdnech naznačovaly, že by se ruští žoldnéři mohli po své krátké vzpouře proti ruskému armádnímu vedení přesunout právě do Běloruska. Na bývalé vojenské základně u města Asipovičy, které leží zhruba devadesát kilometrů od Minsku, za tímto účelem vznikl stanový tábor. Když se do něj ale nedávno přijeli podívat zahraniční novináři, byly stany prázdné.