Válka na Ukrajině ONLINE: Rusko a Ukrajina si vyměnily další zajatce, domů se vrací po 307 vojácích
Rusko a Ukrajina si dnes podle dohody vzájemně vyměnily 307 zajatých vojáků. S odvoláním na ruské ministerstvo obrany a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského to napsaly tiskové agentury. Na výměně celkem 1000 zajatců se minulý pátek v Turecku dohodla ukrajinská a ruská delegace. První zajatci zamíříli domů v pátek, zbývajíc by se do vlasti mohli vrátit v neděli.
Důležité události posledních dní:
- Americký prezident Donald Trump v sobotu na své síti Truth Social uvedl, že bude v pondělí telefonicky hovořit se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o zastavení rusko-ukrajinské války.
- Nejméně osm lidí přišlo o život a pět dalších utrpělo zranění při ruském útoku na autobus s civilisty v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny.
Mapa války a počet obětí: Válka na Ukrajině v mapách a datech >>>
Rusko má podle Putina právo použít kazetovou munici
Rusko má dostatek kazetové munice a Moskva má právo ji použít, jestliže bude taková munice použita proti ruským silám na Ukrajině. Řekl to dnes ruský prezident Vladimir Putin. Kazetová munice je zakázaná ve více než 120 zemích, v USA, Rusku nebo na Ukrajině však ne. Ukrajina ji získala od Spojených států.
„Doposud jsme to neudělali, nepoužili jsme ji, neměli jsme tu potřebu,“ tvrdí podle agentury Interfax Putin v rozhovoru s ruskou státní televizí. „Samozřejmě, že pokud bude použita proti nám, vyhrazujeme si právo provést reciproční kroky,“ dodal.
Kazetová munice v určité fázi svého letu exploduje a rozpadne se na menší nálože, které se rozptýlí v širším okolí. Nevybuchlé nálože mohou představovat nebezpečí pro civilisty i dlouho po skončení konfliktu. Spojené státy nicméně tvrdí, že podíl nevybuchlých menších náloží v jimi poskytnutých granátech bude menší než 2,5 procenta.
Na 120 zemí světa se přidalo k úmluvě, ve které se zavazují nepoužívat, nevyrábět ani dál neprodávat kazetovou munici. Jak Rusko, tak Ukrajina už kazetovou munici během současné války použily, tvrdí organizace Human Rights Watch. Dodávky munice na Ukrajinu přesto Moskva ostře kritizovala.
Ukrajinské letectvo v uplynulém dni devětkrát udeřilo na uskupení ruských vojáků, raketové a dělostřelecké útoky vyřadily pět ruských děl, dva systémy protivzdušné obrany, dva sklady munice a čtyři skupiny okupantů, stojí v hlášení Kyjeva.
Ruští okupanti nadále soustřeďují úsilí na pěti úsecích fronty – u Kupjansku, Lymanu, Bachmutu, Avdijivky a Marjinky. Za uplynulý den v těchto oblastech došlo k nejméně devětatřiceti střetům, reportoval ukrajinský generální štáb.
Vedle Charkova se ruské síly v noci na dnešek soustředily i na Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny, v některých oblastech tam nefunguje elektřina. Podle listu Ukrajinska pravda Rusové nejspíš použili rakety S-300. Ty byly původně zkonstruovány k protivzdušné obraně, ale od loňské invaze je Rusové nasadili i proti pozemním cílům, byť v takovém případě nejsou příliš přesné.
Čistky v ruské armádě pokračují
Z funkce velitele 106. výsadkové divize odvolán generál Vladimir Seliverstov, uvedl s odvoláním na ruské zdroje Institut pro studium války (ISW). Podle jeho analytiků může jít o další projev čistek vzpurných jedinců ve velení ruské armády, což naznačuje rostoucí problémy ve vojenské hierarchii. Už v týdnu o svém odvolání mluvil generál Ivan Popov.
Rusko zneškodnilo devět ukrajinských dronů v okolí Sevastopolu
Nad přístavním městem Sevastopolem na Rusy okupovaném Krymu bylo dnes brzy ráno sestřeleno sedm ukrajinských dronů, napsala agentura Reuters s odvoláním na tamní proruské úřady.
„Byl zmařen pokus kyjevského režimu provést teroristický útok prostřednictvím sedmi bezpilotních letounů a dvou podvodních bezpilotních letounů na objekty na území Krymského poloostrova u města Sevastopol,“ napsalo ruské ministerstvo na Telegramu.
„Žádné objekty ani ve městě, ani na vodní hladině nebyly poškozeny,“ dodal Moskvou dosazený gubernátor Sevastopolu Michail Razvožajev. Útok podle něj směřoval proti přístavu a dvěma čtvrtím města.
Ukrajina se k útoku na Krym, který Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo v roce 2014, nevyjádřila. Jak podotýká Reuters, Kyjev prakticky nikdy nekomentuje útoky na cíle uvnitř Ruska nebo v Ruskem ovládaných částech Ukrajiny.
Centrum východoukrajinského Charkova se v brzkých ranních hodinách stalo terčem ruského bombardování, napsal na Telegramu tamní starosta Ihor Terechov. Je podle něj vysoce pravděpodobné, že okupanti útočili raketami ze systému S-300. Zatím nejsou zprávy o obětech.
Moskva tvrdí, že zmařila ukrajinský plán na zavraždění dvou ruských novinářek
Ukrajinci plánovali zabít ruskou propagandistickou moderátorku Margaritu Simoňjanovou a novinářku Xeniji Sobčakovou, tvrdí ruská tajná služba FSB. Rusům se podle ní údajně podařilo plán zmařit a zadržet pachatele. Ukrajina obvinění nekomentovala, v minulosti odmítla všechna nařčení z atentátů na prominentní Rusy. Sobčaková mimo jiné v roce 2018 kandidovala na ruskou prezidentku.
Rychlý konec války závisí na pomoci ze zahraničí, řekl Zelenskyj
Ve svém pravidelném videoprojevu řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, že rychlý konec války závisí přímo na podpoře ze zahraničí. Připomněl, že v minulých dvou týdnech navštívil desítky zemí včetně České republiky. „A budeme pokračovat v našem úsilí, abychom zajistili mír pro naši zemi a pro náš lid,“ dodal.
Ukrajinská armáda při protiofenzivě změnila taktiku, píše The New York Times
Po velkých ztrátách vojenské techniky se ukrajinská armáda rozhodla změnit taktiku protiofenzivy, píše americký list The New York Times. Podle listu bylo v prvních dvou týdnech zničeno nebo poškozena až pětina cenné techniky. Nyní se Ukrajina více soustředí na dělostřelectvo a rakety dlouhého doletu. Snížila tak míru ztráty vojenské techniky, ovšem za cenu zpomalení ofenzivy.
Putin odmítá prodloužení obilné dohody
Platnost černomořské obilné dohody má skončit už v pondělí 17. července. Pro její prodloužení není ze strany Ruska žádný důvod, řekl ruský prezident Vladimir Putin v hovoru s jihoafrickým prezidentem Cyrilem Ramaphosou, jak informovala agentura TASS. Dohoda umožňuje vývoz ukrajinských produktů z přístavů v Černém moři, kterou Rusko a Ukrajina podepsaly loni v červenci. Platnost dohody byla od té doby opakovaně prodloužena.
Evropa čeká na povolení, aby směla začít s výcvikem Ukrajinců na F-16
Více než desítka evropských zemí čeká na formální svolení americké strany, aby mohly začít cvičit ukrajinské piloty na stíhačky F-16, případně i na další bojové letouny. Koalice jedenácti zemí se na tom dohodla na právě proběhlém summitu NATO ve Vilniusu, připomíná Politico. Trénovat by měli piloti v Dánsku a Rumunsku. Prezident Joe Biden dal programu na summitu zelenou, na formální schválení se ovšem ještě čeká. Podle serveru Politico je běžné, že si Američané dávají s rozhodnutím na čas, když jde o strategické vojenské technologie, mezi které stíhačky bezpochyby patří. Nejde jen o výcvik pilotů, Ukrajinci získají manuály a technické dokumenty, výcivk čeká i pozemní personál a techniky.
Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol navštívil na Ukrajině také Buču a Irpiň
Jihokorejský prezident Jun Sok-jol navštívil Ukrajinu
Po summitu NATO ve Vilniusu navštívil prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol překvapivě i Ukrajinu, kde se má setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, píší jihokorejská média. Jun Sok-jol čelí tlaku patnerů, aby začal zásobovat Ukrajinu zbraněmi. Jižní Korea se zatím omezuje na humanitární pomoc a finanční pomoc, z obav před ruským vlivem na Severní Koreu.
