Válka na Ukrajině ONLINE: Ukrajinské drony podle ruských úřadů poškodily nemocnici v Kurské oblasti

Na ruské základně v okupované obci Kyrylivka v Záporožské oblasti na pobřeží Azovského moře se v pátek ozvaly výbuchy. Informoval o tom starosta okupovaného města Melitopol Ivan Fedorov, podle nějž v Kyrylivce došlo ke „zlikvidování další várky nepřátelské síly“.

Ukrajinská armáda postupuje kupředu, odmítl Zelenskyj kritiku západních představitelů

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl kritiky některých západních představitelů týkající se údajně malého pokroku ukrajinské protiofenzivy a uvedl, že ukrajinské síly postupují vpřed. Ukrajina se během téměř tříměsíční protiofenzivy dokázala znovu zmocnit více než desítky vesnic, nepřevzala však zpátky kontrolu nad žádným významným střediskem, uvedla agentura Reuters.

„Ukrajinská armáda postupuje kupředu. Navzdory všemu a bez ohledu na to, co kdo říká, postupujeme. A to je to nejdůležitější,“ napsal Zelenskyj na sociální síti Telegram.

Nejmenovaní američtí představitelé tento týden vyjádřili zklamání nad malým pokrokem operace a hovořili také o špatné ukrajinské strategii, což vyvolalo hněv Kyjeva.

Podle agentury Reuters existují obavy, že by podpora Západu Ukrajině mohla začít slábnout, jak bude chladnější a deštivější počasí zpomalovat ukrajinský postup na bojišti. Západ dává Ukrajině na pomoc s protiofenzivou miliardy dolarů, podle Kyjeva je ale pomoc potřeba dále vystupňovat.

Výraznější úspěch ohlásila ukrajinská armáda v posledních dnech na záporožské frontě na jihu Ukrajiny, kde se jí podle náměstkyně ministra obrany Hanny Maljarové podařilo prorazit první ruskou obrannou linii.

Bílý dům v pátek ocenil „znatelný postup ukrajinské armády“ v této oblasti. Maljarová však varovala, že ukrajinští vojáci budou po průlomu čelit ještě silněji opevněným ruským pozicím. Komplikací jsou také hustá minová pole.

Rusko a Bělorusko nakonec na banket k Nobelovým cenám pozvánky nedostanou

Nobelova nadace dnes oznámila, že přehodnotila svůj záměr pozvat na banket, který následuje po slavnostním předávání Nobelových cen ve švédské metropoli Stockholmu, velvyslance Ruska a Běloruska. Zdůvodnila to rozhořčenými reakcemi, které plánované pozvání pro diplomaty z těchto zemí vyvolalo.

„Rozhodli jsme se zopakovat výjimečné opatření z loňského roku a nepozvat ambasadory Ruska, Běloruska a Íránu na ceremoniál ve Stockholmu,“ napsala nadace v prohlášení. Zástupcům Moskvy a Minsku byla minulý rok účast na slavnostní akci odepřena kvůli ruské agresi vůči Ukrajině a běloruské podpoře Moskvy.

Tento týden Nobelova nadace uvedla, že letos chce pozvat velvyslance všech zemí, které mají ve Švédsku a Norsku diplomatické zastoupení. Zdůvodnila to svým přesvědčením, že je potřeba vést dialog i se stranami, které mají rozdílné názory.

„Svět je stále více rozdělen a dialog mezi těmi, kdo mají rozdílné názory, je omezován,“ uvedl v prohlášení tento týden výkonný ředitel Nobelovy nadace Vidar Helgesen. „Abychom se postavili této tendenci, rozšiřujeme nyní pozvání na oslavu Nobelových cen,“ dodal Helgesen. Podle něj měla rozšířená pozvánka přispět „k pochopení tohoto prestižního ocenění a významu svobodné vědy a kultury a svobodné a mírové společnosti“.

Švédský premiér Ulf Kristersson následně prohlásil, že pokud by o tom rozhodoval on, Rusku by účast neumožnil. Někteří švédští vládní i opoziční politici dali najevo, že v případě účasti ruského velvyslance na slavnostní akci nepřijdou.

USA poprvé pošlou Ukrajině protitankové náboje z ochuzeného uranu, píše Reuters

Spojené státy se chystají poprvé dodat Ukrajině náboje obsahující ochuzený uran, které jsou vysoce účinné při ničení moderních tanků a obrněné techniky. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na dokument, který měla k dispozici k nahlédnutí, a na dva nejmenované americké činitele.

Náboje, které mají pomoci Ukrajině bránit se ruské agresi, budou součástí nového balíku vojenské pomoci, který Washington představí příští týden, píše Reuters. Munice může být odpalována z amerických tanků Abrams, které by měly být údajně dodány na Ukrajinu v nadcházejících týdnech.

Jeden z amerických představitelů, citovaných agenturou, řekl, že balík vojenské pomoci bude mít hodnotu 240 až 375 milionů dolarů, 5,4 až 8,4 miliardy korun. Finanční výše a obsah dodávky ještě nebyly finalizovány, dodal činitel. Bílý dům na žádost o komentář bezprostředně nereagoval.

Ochuzený uran je vedlejší produkt při výrobě obohaceného uranu. Vyznačuje se vysokou hustotou a pevností a díky těmto vlastnostem se používá při výrobě tankových pancířů i munice - především protitankových střel. Ochuzený uran není vysoce radioaktivní, i když je považován za toxický a karcinogenní.

Británie už na jaře oznámila, že spolu s tanky Challenger 2 poskytne Ukrajině i protitankové náboje z ochuzeného uranu. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu v reakci na krok Londýna tehdy varoval, že k jadernému střetnutí mezi Ruskem a Západem zbývá stále méně kroků.

Očekává se, že také americká dodávka nábojů s ochuzeným uranem vyvolá kritické reakce. Vláda prezidenta Joea Bidena již dříve rozhodla také o dodávkách kazetové munice na Ukrajinu, navzdory nebezpečí, které může představovat pro civilisty, připomněla agentura Reuters.

Ukrajinský oligarcha Kolomojskyj byl obviněn z podvodu

Kontroverzní ukrajinský miliardář Ihor Kolomojskyj, kterému do loňského listopadu zčásti patřily ropné firmy Ukrnafta a Ukrtatnafta, byl obviněn z podvodu a praní špinavých peněz. Informoval o tom list Kyiv Independent. Deník Ukrainska pravda uvedl, že podnikateli byl během dněšní domovní prohlídky předán dokument, podle kterého je oficiálně podezřelý z několika trestných činů.

„Ihor Kolomojskyj legalizoval více než půl miliardy hřiven (300 milionů korun) jejich převodem do zahraničí s využitím bankovních institucí pod jeho kontrolou,“ sdělila ukrajinská tajná služba SBU. Ukrajinská prokuratura uvedla, že bude žádat uvalení vazby na Kolomojského s kaucí ve výši odhadovaných škod.

USB provedla prohlídku v domě Kolomojského v Dnipru již letos v únoru. Média tehdy psala, že se vyšetřování týká podvodů spojených s firmami Ukrnafta a Ukrtatnafta, které patří k největším těžařům a zpracovatelům ropy v zemi. Ukrajina loni vyvlastnila část miliardářových podniků, včetně ropných společností zapletených do údajných machinací. Řízení vyvlastněných firem přešlo na ministerstvo obrany.

SBU v únoru uvedla, že ve zmíněných společnostech odhalila rozsáhlé zpronevěry - manažeři z obou firem podle SBU vytunelovali asi 40 miliard hřiven (asi 24,3 miliardy Kč). Poukázala také na rozsáhlé daňové úniky či neplacení cla.

Podle listu Kyiv Independent je miliardář Kolomojskyj vyšetřován také v Británii, ve Spojených státech a v Izraeli. Na Ukrajině se již dříve dostal do konfliktu s vládou kvůli zestátnění své banky PrivatBank. Ústav, největší na Ukrajině, byl podle Kyjeva zestátněním zachráněn před bankrotem, což Kolomojskyj popřel. V roce 2015 přišel Kolomojskyj po konfliktu s kyjevskou vládou o post dněpropetrovského gubernátora.

Někdejší soupeř nynějšího ukrajinského prezidenta ve volbách Petro Porošenko svého času označoval Volodymyra Zelenského za Kolomojského loutku. Zelenskyj ale jakoukoliv závislost na penězích jednoho z nejbohatších Ukrajinců popíral.

O Kolomojském se mluvilo i v souvislosti s plukem Azov, který za nynější války Ukrajiny s Ruskem proslul obranou města Mariupol. Podle časopisu The Algemeiner i dalších médií Kolomojskyj Azov zpočátku financoval.

Ruská armáda se snaží zastavit ukrajinský postup u Oricihiva v Záporožské oblasti a zároveň udržet vlastní ofenzivu u města Kupjansk v Charkovské oblasti, uvádí ve své pravidelné zprávě britské ministerstvo obrany. Ruská armáda se pravděpodobně snaží mařit ukrajinskou protiofenzivu tím, že ji nutí dělit své síly mezi Orichiv a Kupjansk, píše Londýn. Podle něj je to ale pro Moskvu riskantní taktika, protože i Rusko tak musí operovat na více místech najednou.

Rusko přesouvá jednotky z Luhanské oblasti na jih a nahrazuje je záložníky, uvedl americký institut

Ruská armáda rozmístila v Luhanské oblasti záložní jednotky, aby odtud mohla přesunout své efektivnější oddíly k obraně jižní fronty před postupující ukrajinskou protiofenzivou. Uvedl to americký Institut pro studium války (ISW).

Šéf ukrajinské vojenské rozvědky HUR Kyrylo Budanov podle ISW tento týden řekl, že Rusko nasadilo část nově vytvořené 25. záložní armády v Luhanské oblasti ve směru na Kupjansk, aby umožnilo přesun 41. vševojskové armády do blíže nespecifikované oblasti na jihu Ukrajiny. Přesouvané jednotky pravděpodobně operují jako mnoho dalších ruských oddílů na frontové linii bez rotace na úrovni brigád a pluků, podotýká ISW.

Institut pro studium války již dříve napsal, že nedostatek schopných záložních jednotek bude postupně nutit ruské velení provádět přesuny a přijímat obtížná rozhodnutí ohledně toho, které sektory fronty by měly mít přednost. Podle ISW je 25. záložní armáda personálně poddimenzovaná a chybí jí výcvik.

Ruské velení ale zřejmě považuje úsek fronty v Luhanské oblasti za relativně bezpečný vzhledem k omezeným útokům ukrajinských sil v tomto regionu, píše ISW.

Britské ministerstvo dnes uvedlo, že ukrajinské síly pokračují v ofenzivních akcích u Oricihiva v Záporožské oblasti na jihu Ukrajiny, kde se některým jejich jednotkám již podařilo dostat k prvním ruským obranným liniím. Ruská armáda se snaží ukrajinský postup zastavit a zároveň udržet vlastní ofenzivu u města Kupjansk v Charkovské oblasti na severovýchodě země.

Ruská armáda se pravděpodobné snaží mařit ukrajinskou protiofenzivu tím, že ji nutí dělit své síly mezi Orichiv a Kupjansk, uvádí ve své pravidelné zprávě ministerstvo. Podle něj je to ale pro Moskvu riskantní taktika, protože i Rusko tak musí operovat na více místech najednou.

Chersonská oblast, konkrétné správní centrum Cherson, se stalo terčem ruského útoku i v noci na sobotu. Dva lidé podle oblastní správy utrpěli zranění. 

Ruské úřady zavádějí na Krymu vojenský výcvik pro školáky

Ruské okupační úřady na nelegálně anektovaném Krymu zavádějí pro žáky pátých až devátých tříd kurzy vojenského výcviku, uvedl ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec. Starší žáci budou absolvovat kurzy branné pohotovosti, jejíž součástí bude i část věnovaná kariérním možnostem v armádě. 

Kyjev má také podle Lubince potvrzené informace o tom, že 386 ukrajinských dětí, které okupanti odvekli do Ruska, tam byly dány k adopci.

Švédsko bude na podzim členem NATO, věří velvyslanec

Český velvyslanec při NATO Jakub Landovský nemá nejmenších pochyb o tom, že se Švédsko v dohledné době, pravděpodobně na podzim, stane členem aliance. Maďarsko a Turecko jsou posledními členy NATO, které dosud žádost Švédska neschválily.

„Politici včetně prezidenta Erdogana musí udržovat své domácí publikum, které je citlivé na jiné věci, v nějakém rozumném stavu. Turecko je někdy těžký spojenec, ale pořád je to spojenec,“ řekl Landovský. Podle něj nakonec převáží strategie, rozum a důležitost vstupu skandinávské země do aliance.

Maďarsku se podle diplomata čím dál častěji stává, že je osamocené a izolované se svými návrhy. „To má samozřejmě v mezinárodním diplomatickém světě svojí cenovku výrazně negativní. Doufám, že společný zájem převáží nad partikulárním,“ poznamenal.

„S Tureckem je to vždycky nějaká složitá transakce, která má mnoho pohybujících se dílů, ale v zásadě je striktně racionální. U Maďarska je to složitější v tom, že vlastně pořádně nevíme, proč se chová způsobem, jakým se chová,“ dodal velvyslanec.

Ruská schopnost vnitřně fungovat je den ode dne slabší, míní Landovský

Český velvyslanec při Severoatlantické alianci (NATO) Jakub Landovský nevidí nic pozitivního na současné ruské situaci po invazi na Ukrajinu. Rusko ve válce prohrává, společnost je apatická, právo chránit svůj majetek neexistuje, nedrží se slovo, řekl v rozhovoru s ČTK. Současnou situaci na bojišti nelze podle něj označovat jako pat nebo ukrajinský neúspěch. Ruský systém degeneruje rychleji, než společná vůle jej porazit, míní velvyslanec.

„Ruská schopnost vnitřně fungovat je den ode dne slabší, nedůvěra se zvětšuje a režim je krvežíznivý. Ta vnitřní paranoia musí být absolutně strašná,“ poznamenal.

Pro Ukrajinu, ani pro západní svět neexistuje alternativa k budoucímu členství země v Severoatlantické alianci (NATO), řekl Landovský. „Důvod je jednoduchý. Rusko NATO zná, Rusko respektuje sílu, NATO je nejsilnější aliancí na světě a Ukrajina se může svobodně rozhodnout o své budoucnosti,“ podotkl. NATO a Ukrajina jsou podle něj bezpečnostním zájmem spojeny nerozdělitelně.

„Patříme do skupiny zemí, která Ukrajinu podporuje bezvýhradně v otázce vstupu do NATO, a snaží se, aby k tomu došlo v nejbližší možné době po skončení války. Zároveň si všichni uvědomujeme, že obnova Ukrajiny a jakési její vychladnutí po válečném režimu, v kterém se nachází, nějaký čas zabere,“ uvedl Landovský.

Šéf kanceláře generálního tajemníka NATO Stian Jenssen v srpnu naznačil možnost, že by se Ukrajina mohla vzdát části svého území výměnou za členství v NATO. Později se za svůj výrok omluvil.

„Spojenci nebyli spokojeni. Prohlášení se dotklo něčeho, co i Česká republika z hlediska své historie musí vnímat jako nepřijatelné, a to je jakýsi handl, kdy se ve své podstatě vzdáte vlastního území z donucení ostatních,“ řekl Landovský. „Šéf kabinetu nikdy, za žádných okolností, nemůže mluvit za spojence. Bylo potřeba jasně vyčistit stůl v tom, že nikdo ze spojenců tuhle otázku mezi ostatní spojence nepřinesl, už vůbec na ní není jakákoliv shoda a aliance o ní vůbec neuvažuje. A to se vyjasnilo i pomocí dementi generálního tajemníka,“ dodal velvyslanec.

Expert: Výsledek protiofenzivy Ukrajiny bude záviset i na dodávkách letounů F-16

Výsledek protiofenzivy Ukrajiny bude podle Zdeňka Petráše z Univerzity obrany záviset na dodávkách letounů F-16 a na dalších dodávkách raketových kompletů a dělostřeleckých systémů. Podle Petráše se totiž znovu ukazuje, že hlavním nedostatkem na straně Ukrajiny je neschopnost ovládnout vzdušný prostor nad místem operace, kdy bez podpory letectva i dělostřelectva nelze vést úspěšnou ofenzivu. Používání bojových dronů podle něj nemůže plně nahradit schopnosti stíhacího a bombardovacího letectva. Petráš to uvedl v analýze pro ČTK.

Ukrajinské síly pokračují v protiofenzivních operacích poblíž Bachmutu v Doněcké oblasti a v západní Záporožské oblasti. Podle dostupných informací se Ukrajině podařil významný postup především v sektoru západní Záporožské oblasti. Na druhé straně ruské síly pokračují v útočných operacích východně od Charkova, podél linie Kupjansk - Svatove - Kreminna, kde do konce srpna dokázaly získat několikakilometrové území.

„Pokud jde o stav ukrajinské protiofenzívy, ve srovnání se situací z uplynulých týdnů, kdy postup ukrajinských jednotek byl pomalý a narážel na odpor dobře vystavěných defenzivních linií ruské armády, se ukazuje, že ukrajinské jednotky prolomily první linii této obrany a postoupily k vesnici Robotyně a nyní útočí i na další linii blokující cestu k okupovaným městům Tokmak a Melitopol,“ popsal Petráš.

Cílem dobytí těchto měst je dostat se k pobřeží Azovského moře vzdáleného asi 90 kilometrů a izolovat od sebe ruské jednotky rozmístěné v obranných sektorech na obou křídlech. Tedy jižně od Chersonu, kde mají ruské síly za úkol bránit pozemní přístup na Krym, a sektor východní, v němž ruské jednotky mají především za úkol zajistit vojenskou kontrolu nad oblastí Doněcka a Luhaňska.

„Pokud by se Ukrajině podařilo izolovat od sebe tyto dva sektory, znamenalo by to pro Rusko obrovský problém z hlediska logistického zabezpečení svých jednotek. Oslabení takzvané udržitelnosti jednotek v místě nasazení a jejich ochrany by mohlo vést k tomu, že by Ukrajina mohla v jednom i druhém sektoru začít protivníka vytlačovat a postupně osvobozovat okupované území,“ uvedl Petráš.

Situace v této oblasti podle něj zůstává složitá. V lokalitě je soustředěno značné množství sil a prostředků obou stran, a především koordinace manévru ukrajinských mechanizovaných jednotek na bojišti je podle Petráše velmi komplikovaná. „V této situaci se znovu ukazuje, že hlavním nedostatkem na straně Ukrajiny je neschopnost ovládnout vzdušný prostor nad místem operace. Bez podpory letectva, ale i dělostřelectva nelze vést úspěšnou ofenzivu,“ uvedl Petráš.

Používání bojových dronů je podle něj nutné vnímat pouze jako doplňkový prostředek, který nemůže plnohodnotně nahradit schopnosti stíhacího a bombardovacího letectva. Pokud má být ruská statická obrana prolomena, je podle Petráše potřebné mít patřičný potenciál vzdušných sil a dělostřelectva a raketového vojska. Vývoj ukrajinské protiofenzivy podle něj dokazuje, že manévr pozemními silami, byť s využitím moderních obrněných vozidel a tanků, je málo účinný, pokud není zajištěna vzdušná a dělostřelecká podpora.

„Znamená to tedy, že výsledek protiofenzivy bude skutečně záviset na dodávkách letounů F-16 a na dalších dodávkách raketových kompletů a dělostřeleckých systémů. Otázka logistického zabezpečení operačního nasazení těchto prostředků a výcviku personálu je samozřejmě problematika, která s touto otázkou úzce souvisí,“ uzavřel Petráš.

Dodávky bojových letounů F-16 Ukrajině přislíbily Dánsko, Nizozemsko a Norsko. Spojené státy minulý týden oznámily, že mají v plánu začít s výcvikem ukrajinských pilotů, aby byli schopni stroje americké provenience používat.