Válka na Ukrajině ONLINE: Ukrajina se v pondělí zúčastní jednání s Ruskem v Istanbulu, oznámil Zelenskyj

Bukurešť si předvolala ruského chargé d'affaires kvůli nálezů úlomků dronu

Rumunské ministerstvo zahraničí si v sobotu předvolalo ruského chargé d'affaires kvůli nálezu úlomků dronu podobného těm, které používá ruská armáda, na rumunském území. Rumunský činitel odsoudil systematické, neopodstatněné a brutální útoky ruských sil proti ukrajinskému obyvatelstvu a civilní infrastruktuře, včetně cílů na Dunaji, poblíž hranic s Rumunskem, uvedla dnes rumunská agentura Agerpres.

Ukrajina má na protiofenzívu ještě 30 až 45 dní, říká americký generál

Ukrajinská armáda má na svoji protiofenzívu 30 až 45 dní, než se počasí začne zhoršovat a začne bránit dalším operacím, řekl stanici BBC předseda sboru náčelníků štábů amerických ozbrojených sil Mark Milley. Ukrajinci podle něj postupují pomaleji, než se očekávalo, ale "těžké boje pokračují".

Milley uvedl, že je podle něj příliš brzy na to říct, zda protiofenzíva Kyjeva selhala. "Ukrajina skrze ruské obranné linie postupuje velice vytrvale ... říkal jsem už na začátku této války, že to bude dlouhý, pomalý a těžký konflikt s mnoha ztrátami a tak to přesně je," řekl Milley.

Lídři na summitu G20 uctili památku Gándhího, účastnil se i Lavrov

Na summitu skupiny velkých ekonomik G20 v Dillí dnes lídři států a vlád společně uctili památku indického politika a bojovníka za nezávislost Mahátmy Gándhího. Na začátek druhého a zároveň posledního dne setkání navštívili památník, kde byl Gándhí v roce 1948 po svém zavraždění zpopelněn.

Lídři G20 dostali od indického premiéra Naréndry Módího na krk šály z domácí ručně tkané látky, která byla jedním z Gándhího symbolů boje za nezávislost Indie na Británii. Představitelé pak drželi u památníku minutu ticha, uvedla agentura DPA

Rusko tvrdí, že u Krymu sestřelilo osm ukrajinských dronů a zničilo tři čluny

Rusko tvrdí, že jeho síly nad Černým mořem nedaleko Krymského poloostrova dnes sestřelily osm ukrajinských dronů a zničily tři motorové čluny. Podle agentury Reuters to uvedlo ruské ministerstvo obrany. Rusko poloostrov Krym v rozporu s mezinárodním právem anektovalo v roce 2014.

Vojenské motorové čluny, které byly vyrobeny v USA a ve kterých pluli příslušníci ukrajinských ozbrojených sil, byly zničeny severovýchodně od Hadího ostrova, uvedlo ruské ministerstvo obrany v prohlášení na komunikační síti Telegram.

Rusko podle Ukrajiny zaútočilo v Kyjevské oblasti 32 drony, 25 bylo sestřeleno

Rusko v noci na dnešek vyslalo 32 výbušných dronů Šáhed-136/131, z nichž většina zaútočila v Kyjevské oblasti. Ukrajinským silám se podařilo 25 z nich sestřelit, uvedla agentura AFP s odvoláním na ukrajinskou armádu. Kyjevský starosta Vitalij Kličko sdělil, že podle předběžných informací byl zraněn jeden člověk. Části trosek dopadly do městské zástavby, na západě Kyjeva vypukl jeden požár, píše server Ukrajinska pravda.

Podle Klička části dronů dopadly ve třech okresech, způsobily požár v blízkosti parku a zasáhly silnice. Podle předběžných informací byl zraněn jeden člověk, uvedl starosta Kyjeva. Trosky poškodily také auta a elektrické vedení trolejbusů. Zničen byl jeden byt ve výškové budově, uvedl náčelník kyjevské vojenské správy Serhij Popko na Telegramu.

Vojáci NATO společně cvičí v Černém moři a oblasti delty Dunaje

Ukraine, #USA and Romania will conduct joint military exercises Sea Breeze 23.3 in the Black Sea and the Danube Delta, the Romanian Navy.

They will take place on September 11-15. Military personnel from #Bulgaria, #France, Great Britain and #Turkey will also join.#Ukrainepic.twitter.com/ba0dWxRUd1

— Raja Furqan Ahmed (@furqanraja1122) September 9, 2023

Summit G20 se nečekaně rychle shodl na deklaraci o Ukrajině, Kyjevu se nelíbí

Summit největších světových ekonomik ze skupiny G20 dnes navzdory názorovým neshodám vydal společnou závěrečnou deklaraci, včetně pasáže o válce na Ukrajině. Západní země to považují za úspěch, očekávaly se neshody s Ruskem, které válku na Ukrajině vyvolalo. Podle Kyjeva je ale deklarace slabá a není to nic, na co by lídři měli být pyšní. Státníci se v Dillí také shodli, že do bloku G20 nově přizvou Africkou unii (AU). Velkým tématem bylo i klima, o jehož dopadech hovořil mimo jiné brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva. Šéfka Evropské komise von der Leyenová vyzvala účastníky summitu G20, aby se připojili k návrhu na zavedení globálního systému emisních povolenek. Na programu byla i potravinová bezpečnost, vývoz obilí z ukrajinských přístavů nebo protiruské sankce.

Jednání předsedal indický premiér Naréndra Módí, mezi hosty byl americký prezident Joe Biden, německý kancléř Olaf Scholz, britský premiér Rishi Sunak, japonský premiér Fumio Kišida nebo francouzský prezident Emmanuel Macron. Chyběli ale chyběli čelní představitelé dvou zemí, jejichž postoj k válce na Ukrajině je zásadně odlišný od Západu. Nepřijel ruský prezident Vladimir Putin, kterého zastoupil ministr zahraničí Sergej Lavrov, a také čínský prezident Si Ťin-pching, místo něhož přijel premiér Li Čchiang.

"Vyzýváme všechny státy, aby dodržovaly zásady mezinárodního práva včetně územní celistvosti a suverenity, mezinárodního humanitárního práva a mnohostranného systému, který zajišťuje mír a stabilitu," píší státníci v prohlášení G20, které má přes 30 stran. "Vítáme všechny relevantní a konstruktivní iniciativy, které podporují komplexní, spravedlivý a trvalý mír na Ukrajině," stojí v prohlášení, které ale v této souvislosti nezmiňuje Rusko jako původce konfliktu. "Použití nebo hrozba použitím jaderných zbraní jsou nepřípustné," uvádí se rovněž v dokumentu.

Zatímco Sunak či Scholz považují jednání a deklaraci za úspěch, Kyjev má výsledek za příliš slabý. Ukrajinské ministerstvo zahraničí uvedlo, že účast Ukrajiny na summitu by jeho účastníkům "jistě pomohla lépe pochopit situaci", napsal na facebooku mluvčí ministerstva Oleh Nikolenko. Zveřejnil také vlastní verzi deklarace, kde červeně přepsal neurčité formulace jako "válka na Ukrajině" na jednoznačně odsuzující "válka Ruska proti Ukrajině".

Lídři zemí G20 se shodli také na bankovní reformě nebo regulaci kryptoměn. V deklaraci rovněž slibují "chránit zranitelné prostřednictvím podpory spravedlivého růstu a posílení makroekonomické a finanční stability" nebo "nulovou toleranci korupce". Chtějí zajistit potravinovou bezpečnost, která je podmíněna dostupností hnojiv nebo investicemi do inovací v zemědělství.

"Uvědomujeme si, že prosperita a blahobyt současných a budoucích generací závisí na našem současném rozvoji a dalších politických volbách a činnostech, a proto jsme se rozhodli usilovat o ekologicky udržitelný a inkluzivní hospodářský růst a rozvoj integrovaným, holistickým a vyváženým způsobem," píší lídři o svém postoji ke změnám klimatu. Podle odborníků oslovených agenturou DPA jsou ovšem klimatické přísliby příliš neurčité a málo ambiciózní.

Von der Leyenová vyzvala účastníky summitu G20, aby se připojili k návrhu na zavedení globálního systému stanovení cen za povolenky na emise uhlíku. Člověk je zodpovědný za změny klimatu a má i prostředky jak je řešit, uvedla na sociální síti X. Brazilský prezident Lula zase v Dillí hovořil o potřebě okamžitě bojovat proti klimatickým změnám a jako příklad uvedl nedávné povodně ve své zemi, které si vyžádaly 46 obětí.

Evropská unie, Spojené státy a další partneři dnes v Dillí představili projekt železniční a lodní dopravy, který má lépe propojit Evropu, Blízký východ a Indii. Podle von der Leyenové půjde o dosud nejpřímější spojení mezi Indií, Perským zálivem a Evropou, které má zrychlit obchod mezi Indií a Evropou o 40 procent. Projekt je považován za odpověď na čínskou iniciativu známou jako nová Hedvábná stezka, napsala agentura DPA. Von der Leyenová hovořila o "historickém" projektu, jehož součástí budou kabely pro přenos dat a elektřiny a který se stane "ekologickým a digitálním mostem mezi kontinenty a civilizacemi" .

Lídři skupiny G20, která sdružuje především jednotlivé státy, mezi sebe dnes pozvali Africkou unii. Jediným regionálním uskupením s členstvím byla dosud Evropská unie a jediným stálým členem z Afriky byla Jihoafrická republika. Po letech diplomatických snah Afričanů tedy bude mít na významném mezinárodním fóru zastoupení i dalších 54 afrických zemí. G20 bez Africké unie zahrnuje 85 procent světového hrubého domácího produktu, 75 procent objemu světového obchodu a dvě třetiny světové populace. Přijetí AU bude formálně dokončené v průběhu příštího roku.

Ačkoliv je summit G20 naplánovaný na celý víkend, lídři vydali společnou deklaraci již dnes, což bylo podle médií velmi nečekané. Hosty teď čeká večeře, kterou pořádá indická prezidentka Draupadí Murmúová. V neděli je na programu uctění památky někdejšího indického vůdce Mahátmy Gándhího nebo sázení stromů. Indie nakonec předá předsednictví skupiny G20 Brazílii, která bude summit hostit příští rok.

Bukurešť: Na rumunském území se dnes našly kusy dronu podobného, jako má Rusko

Na území Rumunska se našly kusy dronu podobného těm, které používaná ruská armáda, uvedl podle agentury Reuters resort obrany v Bukurešti. Prezident Klaus Iohannis o tom informoval šéfa NATO Jense Stoltenberga. Úlomky zřejmě ruského bezpilotního letounu dopadly na rumunské území už po ruském útoku na ukrajinské cíle na Dunaji ze začátku tohoto týdne.

Rumunský prezident Iohannis dnes uvedl, že ho generální tajemník NATO znovu ujistil, že aliance je zcela solidární s Rumunskem, které je členem tohoto bloku. Iohannis dal také najevo, že důrazně odsuzuje ruské dronové útoky na ukrajinské přístavy na Dunaji.

Rusko se na ukrajinskou infrastrukturu pro vývoz zemědělských komodit zaměřuje poté, co v červenci odstoupilo od dohod, které po Černém moři umožňovaly bezpečnou plavbu lodí naložených ukrajinským obilím. Podle údajů britské vlády od té doby ukrajinská kapacita pro vývoz obilí klesla zhruba o třetinu.

Ukrajinu navštívil šéf japonské diplomacie, předal jí techniku pro odminování

Na neohlášenou návštěvu Ukrajiny dnes přicestoval japonský ministr zahraničí Jošimasa Hajaši. Zemi bránící se už déle než rok a půl ruské agresi předal 24 jeřábů pro odstraňování min z míst obývaných civilisty. Jde o první cestu šéfa japonské diplomacie do Kyjeva od začátku ruské invaze.

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal po schůzce s Hajašim a zástupci velkých japonských firem podle agentury Unian řekl, se mu dostalo ujištění, že Japonsko bude Ukrajinu nadále podporovat, pomáhat během nadcházející zimy a zpřísňovat protiruské sankce. Japonští podnikatelé představili projekty v telekomunikacích, v infrastruktuře a v medicíně, s nimiž chtějí navázat spolupráci s ukrajinskými partnery, uvedl Šmyhal.

Hajaši měl v Kyjevě na programu také jednání s prezidentem Volodymyrem Zelenským a se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou. S ním mluvil o plánu uspořádat v Japonsku začátkem příštího roku konferenci o hospodářské obnově Ukrajiny.

Hajaši podobně jako mnoho dalších zahraničních hostů navštívil Buču na předměstí Kyjeva, která se stala jedním ze symbolů zvěrstev spáchaných Rusy na Ukrajině.

V březnu Kyjev navštívil japonský premiér Fumio Kišida. Při jednání s ukrajinským prezidentem Zelenským před květnovým summitem skupiny G7 v Hirošimě oznámil balíček pomoci Ukrajině v hodnotě půl miliardy dolarů (11,1 miliardy korun).

Agentura Unian píše, že v květnu Japonsko poprvé od druhé světové války poskytlo vojenskou pomoc válčící zemi, tedy Ukrajině. Obsahovala například stovku automobilů a 30.000 balíčků s příděly pro ukrajinské vojáky.

Na rumunském území se dnes našly kusy dronu podobného těm, které používá Rusko, uvedl resort obrany v Bukurešti. Prezident informoval šéfa NATO.

KLDR pořádala k výročí vzniku státu vojenskou přehlídku, dopis zaslal Putin i Si

Severní Korea uspořádala k výročí založení státu přehlídku polovojenských skupin. Severokorejský režim doplňuje svou už tak rozsáhlou armádu o různé polovojenské, záložní a bezpečnostní skupiny, jako jsou například Dělnicko-rolnické Rudé gardy (WPRG). Zdravici do Pchjongjangu zaslali čínský i ruský prezident, oba chtějí s KLDR prohloubit vztahy, poznamenala agentura Reuters.

Severokorejský vůdce Kim Čong-un sledoval přehlídku na ústředním náměstí Kim Ir-sena v metropoli. Při oslavách 75 let od založení státu Kima doprovodila jeho dcera Kim Ču-e, která se na veřejnosti po boku otce začala objevovat zhruba před rokem, uvedla stanice CNN.

Kim jednal s čínskou delegací včetně čínského vicepremiéra Liou Kuo-čunga, uvedla severokorejská státní tisková agentura KCNA. Přehlídky se zúčastnil i ruský armádní sbor písní a tanců Alexandrovci, poznamenala CNN.

Čínský prezident Si Ťin-pching poslal do KLDR dopis, ve kterém vyjádřil ochotu posílit strategickou komunikaci a spolupráci. Ruský prezident Vladimir Putin také zaslal Kimovi dopis, v němž uvedl, že obě země rozšíří bilaterální vztahy, aby zajistily bezpečnost a stabilitu na Korejském poloostrově a v severovýchodní Asii.

Očekává se, že Kim tento měsíc odcestuje do Ruska, aby se setkal s Putinem a jednal o dodávkách severokorejských zbraní, které by Moskva mohla využít při své invazi na Ukrajině.

Módí řekl, že summit G20 se shodl na závěrečné deklaraci včetně části o Ukrajině

 Lídři členských zemí se na víkendovém summitu skupiny G20 v Dillí dohodli na formulaci závěrečné deklarace včetně pasáže o válce na Ukrajině. Oznámil to dnes podle tiskových agentur indický premiér Naréndra Módí. Podle DPA klíčová a dosud sporná pasáž o geopolitické situaci a Ukrajině odpovídá požadavkům Ruska i Západu. Podle indického vyjednavače nakonec zavládl "stoprocentní konsensus", uvedla agentura Reuters.

Moskva dosáhla toho, že její útočná válka proti Ukrajině již není výslovně odsuzována, jako tomu bylo loni, píše DPA. Místo toho deklarace nyní pouze zmiňuje příslušné rezoluce Organizace spojených národů. Západ naopak vyjednal formulaci, podle níž se všechny státy musí zdržet útoků na územní celistvost či politickou nezávislost jiných zemí. Obsažena je také kritika "použití nebo hrozby použití jaderných zbraní", které jsou podle deklarace nepřijatelné, uvedla DPA, která má dokument k dispozici.

Text se podle německé agentury také zabývá potravinovou bezpečností, zákazem vývozu obilí a hnojiv z Ruska nebo protiruskými sankcemi.

Během jednání nebylo zprvu jasné, zda dohoda o závěrečné deklaraci bude vůbec možná. BBC News dříve informovala, že odstavec o geopolitickém dění a Ukrajině v návrhu závěrečné deklarace víkendového summitu G20 je zatím prázdný, neboť se čekalo na ruský postoj. Podle BBC se lídři zemí skupiny největších ekonomik G20 již dříve shodli například na bankovní reformě nebo regulaci kryptoměn.

Pokud by víkend kvůli sporům ohledně Ukrajiny skončil bez společné deklarace, poškodilo by to obraz Indie jako mocnosti schopné urovnávat globální problémy, o který indický premiér Naréndra Módí usiluje, poznamenává AP.

Západní země podporující Ukrajinu, jež více než půldruhého roku čelí ruskému vpádu, předem upozornily, že závěrečnou deklaraci z Dillí podpoří pouze v případě, že bude obsahovat důrazné odsouzení utrpení vyvolaného invazí. Indie, která patří mezi země, jež ruskou agresi výslovně neodsoudily, navrhla, aby deklarace odrážela postoj Moskvy a Pekingu, že summit není místem pro řešení geopolitických záležitostí.

Expert: Rusko ztrácí kapacity ovlivňovat světové dění, neslábne ale v propagandě

Rusko podle Zdeňka Kříže z Fakulty sociálních studií brněnské Masarykovy univerzity ztrácí kapacity ovlivňovat světové dění, a to především vojenské a hospodářské. Podle něj je to trend, který začal před rokem 2022, kdy Rusko vojensky napadlo Ukrajinu, a neúspěšná válka jej urychluje. Kříž, který se specializuje na mezinárodní bezpečnostní organizace či bezpečnostní politiku, to napsal v analýze pro ČTK.

Odborník uvedl, že pokud zůstaneme v Evropě, tak se zdá, že narůstá ruský vliv v Maďarsku a na Slovensku. "Podle mého soudu jde o důsledek informačních a vlivových operací, které Rusko dlouhodobě vede v celé Evropě. Co se týče mimoevropských zemí, tak se vykrystalizovala skupina přibližně 40 států takzvaného globálního Jihu, která ruskou agresi proti Ukrajině aktivně neodsuzuje. Neznamená to ale, že by ruskou politiku podporovala," uvedl Kříž.

Podle něj tyto státy jenom sledují svoje hospodářské zájmy a těží z ruské slabosti. Do této množiny podle něj patří Čína i Indie. Podle Kříže má dnešní Rusko jenom dva autentické spojence, totiž Bělorusko a podmíněně Arménii. "Zároveň ale probíhají opačné procesy v postsovětském prostoru, kde upadá ruský vliv na Kavkaze a ve Střední Asii. A zdá se, že tato válka tyto trendy spíše urychluje. Viditelné je to zejména v Kazachstánu a ve výše zmíněné Arménii," sdělil odborník.

Rusko podle něj ztrácí pozici státu schopného hrát roli "jazýčku na vahách" ve světové politice. Ztrácí kapacity světové dění ovlivňovat. "Zejména kapacity vojenské a hospodářské. Ale opět jde o trend, který začal dávno před rokem 2022 a neúspěšná válka jej pouze urychluje," uvedl Kříž.

Pokud jde o schopnosti ve smyslu ovlivňovat světové veřejné mínění, Kříž si nemyslí, že by do tohoto okamžiku tato schopnost Ruska zásadně poklesla. "Podle mého soudu ruská propaganda a její spolupracovníci ve světě fungují vcelku efektivně podobně jako před válkou. Avšak vliv vlastním příkladem v případě Ruska nefunguje. Málokdo ve světě chce 'být a žít jako Rusko'," míní Kříž.

Uvedl, že pokud Rusko odejde z války s nějakým "výpalným" v podobě teritoriální zisku, bude to podnětem pro revizionistické státy, usilující o změnu současného mezinárodního řádu či revizi hranic stanovených po nějaké válce nebo mírové smlouvě, aby se také pokusily někde něco získat. Pokud podle odborníka Rusko utrpí porážku, tyto revizionistické státy budou mít podle něj námět k přemýšlení.

Uvedl, že ruská invaze je pouze důsledkem přesvědčení mocných v Moskvě, že bude "krátkou vítěznou válku", která posílí ruskou pozici. "A že USA se po porážce globálního Západu v Afghánistánu nezmohou na reakci, která by Rusku výrazně uškodila. A přirozeně důsledkem naprosto bezprecedentního podcenění akceschopnosti ukrajinského státu. Ukázalo se, že Moskva nezná ani situaci na svém 'zadním dvorku'," uvedl Kříž.

Odstavec o Ukrajině v návrhu závěrečné deklarace víkendového summitu G20 je zatím prázdný; čeká se na postoj Ruska, napsala stanice BBC

ABC News: Příští americký balíček pro Ukrajinu by mohl obsahovat střely ATACMS

Příští balíček americké vojenské pomoci pro Ukrajinu by mohl zahrnovat balistické střely ATACMS, které mají dolet až 300 kilometrů. S odkazem na dva zdroje v administrativě prezidenta Joe Bidena o tom informoval americký zpravodajský server ABC News. Zdroje ale upozorňují, že obsah zbraňového balíčku se ještě může změnit a rakety mohou na Ukrajinu dorazit až za několik měsíců.

Jeden z amerických úředníků řekl, že ATACMS se "blíží" k Ukrajině. Zároveň ovšem dodal, že plány na poskytnutí vojenské pomoci se mohou před oficiálním oznámením ještě upravit. Jiný činitel tvrdí, že rozhodnutí poskytnout rakety je již "na stole".