Válka na Ukrajině ONLINE: Velké sčítání mrtvých, Rusko v noci vyslalo drony na Ukrajinu

Washington: Cenový strop na ruskou ropu funguje

Spojené státy se navzdory nynějšímu vzestupu cen ropy na světových trzích nadále domnívají, že díky dohodě o cenovém stropu na ruskou ropu se daří omezovat Moskvě příjmy a stabilizovat trhy s energiemi. Podle agentury Reuters to uvedl vysoce postavený činitel amerického ministerstva financí Eric Van Nostrand.

Skupina ekonomicky vyspělých zemí G7, Evropská unie a s nimi Austrálie od loňského prosince zavedly maximální cenu 60 dolarů za barel ruské ropy přepravované po moři. V případě překročení tohoto limitu je zakázáno ropu převážet a pojišťovat její přepravu. Cílem tohoto ujednání je omezit Moskvě příjmy k financování války na Ukrajině, ale zároveň zabránit výraznému výpadku v dodávkách ruské ropy na světový trh.

„Náš postup zasáhl nejdůležitější zdroj peněz Kremlu. Před válkou příjmy z ropy tvořily zhruba třetinu ruského rozpočtu, v roce 2023 však tento podíl klesl pouze na 25 procent,“ uvedl v projevu připraveném pro konferenci v Londýně Van Nostrand, který na americkém ministerstvu financí působí jako náměstek pro hospodářskou politiku.

Ruské údaje podle něj ukazují, že příjmy ruského rozpočtu plynoucí z ropy se v letošním prvním pololetí meziročně snížily téměř o 50 procent a že ruská ropa se prodává s výraznou slevou ve srovnání se severomořskou ropou Brent. Ta je hlavním indikátorem vývoje cen ropy ve světě.

Máme podíl na obou útocích na Krymský most, potvrdil Kyjev

Na loňském i letošním útoku na Krymský most se podílela ukrajinská tajná služba SBU, potvrdil podle agentury Unian tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov. Ukrajinská tajná služba se už dříve přihlásila k loňskému útoku na most, který spojuje poloostrov Krym s Ruskem, a letošní útok jen ironicky komentovala.

„Naši vojáci uvádějí na pravou míru údajnou nedotknutelnost mnohých objektů, jejichž bezpečnost Rusko považovalo za stoprocentní. Patří k nim i Krymský most, o němž hovořili představitelé naší SBU, kteří se účastnili prvního i druhého případu,“ sdělil v televizním vysílání Danilov.

Danilov také zmínil nedávné dronové útoky, které v poslední době zasáhly několik budov v Moskvě. „Pokud jste zaznamenali události, k nimž periodicky dochází přímo v Moskvě, tak mějte na paměti, že ruští partyzáni pracují na ruském území na jedničku,“ sdělil.

EU zakázala vývoz dronů do Běloruska

Nová vlna sankcí Evropské unie proti Bělorusku zahrnuje mimo jiné zákaz vývozu dronů do země, sankce dopadnou také na 38 prominentů režimu a tři státní podniky, mezi nimi ropnou a chemickou firmu Belneftekhim.

Vedle dronů se zákaz vztahuje i na vývoz leteckých motorů. EU se obává, že Minsk může toto zboží vyvážet dále do Ruska, které by techniku využila ve válce proti Ukrajině. Další omezení se nově vztahují na vývoz čipů optických komponentů, výrobních zařízení nebo fotoaparátů.

Zákaz cestování do Evropy nebo zmrazení aktiv postihne několik soudců a prokurátorů, představitele policie nebo novinářů, kteří válku na Ukrajině podporují.

Ruské ministerstvo obrany podle Medveděva od ledna rekrutovalo 231 tisíc lidí

Ruské ministerstvo obrany uzavřelo od začátku roku smlouvu o službě v armádě s 231 tisíci lidmi oznámil zástupcem předsedy ruské bezpečnostní rady, bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv. 

Na jaře několik médií včetně agentury Bloomberg informovalo, že ruské úřady se pokusí rozšířit řady ruské armády o 400 tisíc mužů sloužících na základě kontraktu. V Rusku v té době skutečně nabrala na obrátkách rozsáhlá kampaň, která tento druh služby propaguje. Podle médií v jejím čele stojí právě Medveděv. Oficiálně Moskva cíl nabrat do armády 400 tisíc rekrutů nepotvrdila.

Polsko a Litva jednaly o situaci na hranicích

Litevský prezident Gitanas Nauseda a polský premiér Mateusz Morawiecki jednali o situaci na hranicích, které obě země sdílejí  s Běloruskem a ruskou enklávou, Kaliningradskou oblastí. Obě země vnímají oblast společné hranice nedaleko polského města Suwałki, které je dlouhá jen několik desítek kilometrů a z obou stran obklopena nepřátelskými státy, jako mimořádně bezpečnostně citlivou. Oba členské státy NATO přitom ze strany Ruska i Běloruska zaznamenávají narůstající počet provokací. 

K nynějšímu setkání došlo poté, co Varšava oznámila, že do polského vzdušného prostoru nakrátko vlétly dva běloruské armádní vrtulníky. „Rusko a Bělorusko zvyšují tlak na hranicích, narůstá počet jejich provokací,  a musíme být připraveni na to, že počet těchto provokací bude dále narůstat," uvedl po jednání Morawiecki.

Sedm zraněných při ruském ostřelování Chersonu, hlásí Kyjev 

Nejméně sedm zraněných si dnes vyžádalo ostřelování Chersonu na jihu Ukrajiny ruskými děly, uvedl na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na místní úřady. Ruská palba podle nich zranila hasiče zasahující u hořícího kostela a také cestující v kolemjedoucím trolejbusu městské dopravy.

"Zraněni byli tři cestující z trolejbusu, který jel okolo kostela během ruského ostřelování. Sanitka rychlé pomoci je odvezla do nemocnice. Devětatřicetileté ženě a třiapadesátiletému muži byla poskytnuta lékařská péče. Těžké zranění hrudního koše a poranění lebky utrpěl čtyřiasedmdesátiletý senior, lékaři bojují o jeho život," uvedl na telegramu šéf oblastní správy Oleksandr Prokudin.

Sberbank vykázala za čtvrtletí rekordní zisk 380,3 miliardy rublů Moskva 

Největší ruská banka Sberbank měla ve druhém čtvrtletí podle mezinárodních účetních standardů rekordní zisk 380,3 miliardy rublů (89,5 miliardy korun). Přispěl k tomu nárůst objemu úvěrů a zlepšení marží. Firma o tom informovala ve zprávě o výsledcích hospodaření. Banka zlepšila svůj odhad růstu ruské ekonomiky v letošním roce na přibližně 1,8 procenta, v předchozí prognóze počítala se stagnací hospodářství.

Ruská centrální banka finančním ústavům nařídila po ruské vojenské invazi na Ukrajinu loni v únoru omezit zveřejňování informací. Sbebank, jejíž zisky se loni propadly o téměř 80 procent, tedy nezveřejnila pro většinu čísel meziroční srovnání.

Žoldnéř z války na Ukrajině je podezřelý z šestinásobné vraždy v ruské vsi

Bývalý ruský žoldnéř z Wagnerovy skupiny je podezřelý z vraždy šesti lidí, pěti mužů a jedné ženy, jejichž těla se našla před několika dny ve spálených domech ve vsi Derevjannoje v Karélii na severozápadu Ruska. Zločin vyvolal celostátní rozruch, napsal místní server Karelia news.

Soud uvalil vazbu na dva podezřelé, sedmatřicetiletého Igora Sofonova, který se nedávno vrátil z války proti Ukrajině, a jeho společníka, osmatřicetiletého Maxima Bočkarjova. Vinu popírají. Oba mají za sebou "obrovskou kriminální minulost", uvedl portál. S odvoláním na neoficiální zdroje naznačil, že Sofonov byl do války nejspíše zverbován během odpykávání předchozího trestu ve vězení, což by také vysvětlovalo, proč má najednou čistý trestní rejstřík. Trestanci zverbovaní do války dostávají podle médií po odsloužení určité doby na bojišti milost od ruského prezidenta Vladimira Putina.

Jednání o Ukrajině v Džiddě má nastolit agendu pro mírový summit

V saúdskoarabské Džiddě se o víkendu sejdou diplomaté, experti a poradci hlav států, aby projednali desetibodový mírový plán pro Ukrajinu prezidenta Volodymyra Zelenského a dohodli se na termínu, místu konání a agendě mírového summitu, napsala agentura Interfax-Ukrajina s odkazem na zástupce ukrajinské prezidentské kanceláře. Spojené státy bude zřejmě zastupovat poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan, napsal list The Guardian. Osobně se jednání v Džiddě zúčastní náměstek českého ministra zahraničí Jan Marian.

O nacházejícím jednání v Džiddě koncem července s odvoláním na diplomaty jako první informoval list The Wall Street Journal. V Saúdské Arábii se podle něj sejdou zástupci až 30 západních a klíčových rozvojových zemí. Rusko pozváno není.

Ruská protivzdušná obrana sestřelila šest dronů při přeletu nad Kalužskou oblastí, uvedl podle médií nejprve gubernátor a pak ministerstvo obrany.

Ukrajinská protivzdušná obrana nad Kyjevem zničila asi 15 ruských dronů

Ukrajinská protivzdušná obrana v noci na dnešek nad Kyjevem zneškodnila asi 15 dronů Šáhed íránské výroby, kterými na metropoli opakovaně útočí Rusko. Informuje o tom portál RBK Ukrajina s odvoláním na šéfa kyjevské vojenské správy Serhije Popka.

O tom, zda v Kyjevě vznikly nějaké škody, nebo zda si útoky vyžádaly oběti, zatím žádné zprávy nejsou. Popko uvedl, že v Kyjevě dnes protiletecký poplach trval tři hodiny a od začátku ruské invaze na Ukrajinu loni v únoru ho hlavní město zažilo už osmsetdvacetkrát. Nyní Rusové na Kyjev útočili osmou noc v řadě.

Rusové nutí Ukrajincům z obsazených oblastí ruské občanství, uvádí vědci v USA

Úřady na Ruskem ovládaných ukrajinských územích nutí tamní Ukrajince, aby přijímali ruské občanství. Když to nechtějí udělat, hrozí jim postihy, včetně deportace nebo vazby, uvedli ve středu výzkumníci z americké Yaleovy univerzity.

Obyvatelé Ruskem okupovaných částí Záporožské, Chersonské, Doněcké a Luhanské oblasti jsou vystaveni systematickým snahám zbavit je ukrajinské identity. Ti Ukrajinci, kteří nechtějí přijmout ruské občanství, "čelí hrozbám, zastrašování, čeká je omezení přídělů humanitární pomoci i základních potřeb a možná vazba nebo deportace," uvedli autoři zprávy s tím, že cílem těchto praktik je přinutit je stát se občany Ruska. "Znepokojivé je na tom to, že jde o porušování ženevských a haagských konvencí," řekl šéf výzkumného týmu Nathaniel Raymond. Podle něj jsou tyto ruské praktiky velmi rozšířené.

AP: Země na východním křídle NATO posilují bezpečnost u hranic kvůli Wagnerovcům

Země NATO, které se nacházejí na východním křídle Severoatlantické aliance, stále více znepokojuje přítomnost žoldnéřů ruské Wagnerovy (v ruském přepisu Vagnerovy) skupiny v Bělorusku. Napsala to dnes agentura AP, podle níž Polsko, Litva a Lotyšsko informovaly o tom, že vysílají další vojáky a techniku k hranicím s Běloruskem.

Trojice zemí je v pohotovosti už od roku 2021, kdy k jejich hranicím začalo přes běloruské území proudit množství uprchlíků a migrantů z Blízkého východu, Afghánistánu nebo Afriky, odkud prchají před chudobou nebo ozbrojenými konflikty. Varšava a pobaltské státy obvinily běloruského vůdce Alexandra Lukašenka, jenž je nejbližším spojencem Ruska, že migranty využil jako hybridní zbraň, přičemž cílem bylo vyvolat nestabilitu na Západě.

Reuters: Ukrajinský přístav na Dunaji po ruských útocích přerušil provoz

Ukrajinský přístav Izmajil na Dunaji po dnešních ruských vzdušných útocích přerušil provoz, sdělily agentuře Reuters dva nejmenované zdroje. U přístavu v ústí Dunaje čekají desítky zahraničních komerčních lodí, lze také podle agentury vyvodit z nástrojů pro sledování námořní dopravy.

Mnohé z těchto lodí se zaregistrovaly na vplutí do Izmajilu z Černého moře, kde se podle Reuters chystají naložit obilí. V přístavu ale v noci na dnešek podle Kyjeva napáchaly vážné škody ruské drony. Podle videa zveřejněného ukrajinskou armádou se v přístavu hasiči potýkali s požárem, který zachvátil vícero pater jedné z budov.

Putin ani Zelenskyj nejsou připraveni na mír, řekl brazilský prezident Lula

Brazílie usiluje o mír na Ukrajině, ale ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ani ruský prezident Vladimir Putin na něj nejsou připraveni. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva to dnes podle agentury Reuters řekl na prvním setkání se zahraničními zpravodaji od svého nástupu do funkce 1. ledna. Lula také kritizoval šéfa brazilské centrální banky, jemuž přičítá odpovědnost za podle prezidenta „nejvyšší reálnou úrokovou míru na světě“.

„Ani Putin ani Zelenskyj nejsou připraveni na mír,“ řekl Lula. Dodal, že mírový návrh, na kterém pracuje Brazílie s dalšími neutrálními zeměmi, bude připravena ve chvíli, kdy budou Moskva a Kyjev připraveny jednat.