Žebříček úpadku demokracie: USA klesají, svobody mizí i v dalších vyspělých zemích
Demokracie ustupuje po celém světě. Podle údajů Economist Intelligence Unit klesl od roku 2014 průměrný index demokracie o 0,38 bodu. Ústup svobod a občanských práv se netýká jen rozvojových zemí, ale zasahuje i některé vyspělé státy OECD. Které země jsou nejvíce postiženy a proč důvěra občanů v demokratické instituce citelně slábne? Index sleduje, do jaké míry mohou občané svobodně volit, užívat občanské svobody a účinně participovat na politickém dění. Pohybuje se od 0 do 10, přičemž 10 znamená nejvyšší úroveň demokracie.
10. USA
Pokles: 8,11 b. → 7,85 b.
V žebříčku zemí OECD seřazených podle největšího poklesu demokracie mezi lety 2014 a 2024 skončily na desátém místě Spojené státy. Země sice stále představuje symbol liberální demokracie, ale její vnitřní stabilita byla vážně narušena extrémní politickou polarizací. Důvěru v demokratické procesy poškodil zejména útok na Kapitol v roce 2021 a opakované zpochybňování výsledků voleb Donaldem Trumpem. Mezi lety 2014 a 2024 Spojené státy v indexu demokracie klesly o 0,26 bodu.
9. Rakousko
Pokles: 8,54 b. → 8,28 b.
Rakousko si sice nadále udržuje pozici „plné demokracie“, ale čelí mírnému a trvalému oslabování demokratické úrovně, patrnému už od roku 2006 (tehdy 8,69 bodu). Tento pozvolný pokles je typický pro mnoho západních států, kde voliči ztrácejí důvěru v tradiční politické elity. V Rakousku k tomuto trendu přispěly především korupční aféry (například kolem bývalého kancléře Sebastiana Kurze) a rostoucí podpora krajní pravice, které narušily důvěru v instituce a politickou kulturu. Oslabení se tedy týká spíše těchto aspektů a funkčnosti vládnutí, nikoli přímého a výrazného omezování občanských svobod.
8.Itálie
Pokles: 7,85 b. → 7,58 b.
Itálie se potýká s politickou nestabilitou a nárůstem vlivu populistických hnutí. Časté střídání vlád a posilující krajní pravice vedly k oslabení důvěry v politické instituce. Mezi lety 2014 a 2024 došlo k poklesu o 0,27 bodu. Tento trend je spojený s politickými skandály, neefektivními vládními rozhodnutími a neustálými koaličními krizemi, které omezují vládní stabilitu. V roce 2018 dosáhla krajní pravice v Itálii historického vzestupu, což vyvolalo napětí mezi tradičními politickými stranami. Pokles demokracie v zemi se týká především oslabení nezávislosti médií a poklesu účasti občanů v politickém dění.
7. Belgie
Pokles: 7,93 b. → 7,64 b.
Belgie čelí problémům s federálním uspořádáním, kde napětí mezi vlámskou a valonskou částí země zpomaluje politická rozhodnutí. Tento politický rozkol vedl mezi lety 2014 a 2024 k poklesu indexu o 0,29 bodu, což naznačuje politickou stagnaci a nízkou vládní efektivitu. Demokracie zde netrpí autoritářstvím, ale systémovým rozdělením moci, které brání efektivnímu vládnutí a zpomaluje schopnost země reagovat na klíčové výzvy, jako jsou klimatické změny nebo sociální integrace.
6. Jižní Korea
Pokles: 8,06 b. → 7,75 b.
Jižní Korea si i přes politické skandály a střídání prezidentů udržela po celou uplynulou dekádu vysokou úroveň demokracie okolo 8 z 10 bodů indexu. V roce 2024 však země čelila bezprecedentnímu pokusu o politický převrat, kdy prezident Yoon Suk-yeol vyhlásil výjimečný stav a obvinil opoziční strany z protistátních aktivit, což vyvolalo obavy z autoritarismu. Tento krok vedl k mobilizaci armády, uzavření parlamentu a útokům na média. Ačkoli tento pokus o puč skončil neúspěchem, situace podtrhla zhoršující se politické klima. S příchodem nové administrativy se však objevil nový impuls pro reformy, které by mohly stabilizovat politické prostředí.
5. Švédsko
Pokles: 9,73 b. → 9,39 b.
Švédsko je stále považováno za modelovou demokracii, ale posilování krajní pravice a politická polarizace změnily politickou kulturu země. Mezi lety 2014 a 2024 došlo k poklesu o 0,34 bodu, což naznačuje oslabení demokratického konsenzu a rostoucí napětí mezi politickými a sociálními skupinami. Tento trend je spojený s diskusemi o migraci a integraci a s vyostřenými názory na migrační politiku. I přesto si Švédsko stále drží vysokou úroveň demokracie (9,39 bodu), což ho řadí na třetí místo mezi zeměmi OECD. Tento pokles je spíše symptomem vnitřní sociální krize než skutečným úpadkem politických svobod.
4. Maďarsko
Pokles: 6,90 b. → 6,51 b.
Maďarsko je učebnicovým příkladem eroze demokracie. Premiér Viktor Orbán od roku 2010 systematicky centralizuje moc, mění ústavu a ovládá média. Mezi lety 2014 a 2024 poklesl index demokracie o 0,39 bodu, což svědčí o permanentní změně politického systému směrem k autoritářskému režimu. Ztráta nezávislosti médií a justiční nezávislosti podkopává základy demokracie. Tento trend je zřetelný i z dlouhodobého pohledu – ještě v roce 2006 byla úroveň demokracie v Maďarsku 7,53 bodu, tedy o celý bod vyšší než dnes.
3. Kanada
Pokles: 9,08 b. → 8,69 b.
Kanada zůstává „plnou demokracií“, ale rostoucí polarizace kolem otázek klimatické politiky a práv původních obyvatel oslabují její demokratické základy. Mezi lety 2014 a 2024 došlo k poklesu o 0,39 bodu; analytici z toho viní společenskou nespokojenost a politickou fragmentaci, které podkopávají důvěru veřejnosti v politické instituce. Tento trend je méně dramatický než v jiných státech, ale stále ukazuje na určitý úpadek. Zlom nastal v roce 2021, kdy došlo k výraznému poklesu o 0,37 bodu, což bylo způsobeno pandemickými opatřeními a rostoucí politickou polarizací. V roce 2014 byla Kanada podle žebříčku sedmou nejkvalitnější demokracií mezi zeměmi OECD, o dekádu později jí patří až 13. místo.
2. Turecko
Pokles: 5,12 b. → 4,26
Turecko prošlo od roku 2014 dramatickými změnami, které měly zásadní dopad na jeho demokracii. Hlavní události, které vedly k erozi demokratických základů a posunu k autoritarismu, byly protesty v Gezi Parku (2014) a zejména neúspěšný vojenský puč v roce 2016. Ten umožnil rozsáhlé čistky v justici, armádě a médiích. Ty posílily moc prezidenta Erdoğana a vedly k ústavním změnám oslabujícím nezávislost institucí. Mezi lety 2014 a 2024 index demokracie klesl o 0,86 bodu, přičemž koncentrace moci a oslabování opozice i nezávislých médií nadále podkopávají demokratické procesy.
1. Mexiko
Pokles: 6,68 b. → 5,32 b.
Mexiko zaznamenalo největší pokles demokracie v OECD – mezi lety 2014 a 2024 ztratilo 1,36 bodu –, což signalizuje trvalou erozi demokratických procesů. Hlavními podkopávajícími faktory jsou násilí kartelů, korupce a rostoucí militarizace veřejného života. Nově zvolená prezidentka Claudia Sheinbaumová (od roku 2024) navazuje na centralizaci moci svého předchůdce Lópeze Obradora. Pokles indexu demokracie odráží především oslabení právního státu a svobod, kdy vliv armády a korupce podkopává nezávislost institucí a zvyšuje nedůvěru občanů.
