Ve čtvrtek 6. ledna uplynul rok od útoku příznivců bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa na sídlo obou komor Kongresu USA. Událost si vyžádala pět mrtvých, možná až stovky zraněných a škody za více než třicet milionů dolarů. Především však prohloubila rozdělení současné americké společnosti. Otřásla také důvěrou západních zemí v „kolébku moderní demokracie“. Exprezident Trump navíc i po roce od tragédie zůstává neotřesitelným lídrem Republikánské strany.
„Zatímco třeba teroristické útoky z 11. září 2001 Američany v mnohém sjednotily, 6. leden 2021 naopak ukazuje na politickou a společenskou polarizaci,“ vysvětluje amerikanista z Ostravské univerzity Jan Beneš. Jeho slova potvrzuje také průzkum veřejného mínění, který loni na podzim vypracovali vědci z Monmouth University.
Podle něj téměř tři čtvrtiny republikánských voličů nadále věří Trumpovu nepodloženému tvrzení, že nynější prezident USA Joe Biden vyhrál volby v roce 2020 podvodem. Na základě jiného průzkumu, provedeného v říjnu na Quinnipiac University, by až 78 procent republikánů chtělo, aby Trump znovu kandidoval na šéfa Bílého domu v roce 2024.
Připomeňte si, jak Donald Trump opustil Bílý dům
Americká demokracie oslabila
„Voliči republikánů a demokratů se neshodnou na tom, co přesně se 6. ledna ve Washingtonu událo, zda šlo o povstání a snahu násilím zvrátit výsledek voleb, nebo o legitimní protest, který se jen trochu vymkl z rukou. Neshodnou se ani na tom, jak moc je za útok odpovědný Trump nebo jestli byl Biden zvolen legitimním způsobem,“ souhlasí Beneš.
Vedle běžných občanů útok na Kapitol zhoršil také atmosféru mezi samotnými zákonodárci. „A to do takové míry, že už tak zablokovaný a usnášení nepříliš schopný Kongres je ještě více rozdělený podle ideologických linií, spolupráce na legislativních návrzích je mizivá a někteří kongresmani spolu dokonce odmítají mluvit. Stav demokracie v USA je tedy v mnoha ohledech neutěšený, a to i kvůli 6. lednu,“ míní Beneš.
Server Politico tento týden upozornil na další zajímavou skutečnost. Ačkoli se bezprostředně po tragédii ve Washingtonu od Trumpa odvrátili i někteří jeho věrní spolustraníci či obchodní partneři a média spekulovala, že dosluhující prezident skončí jako persona non grata někde v ústraní, stal se pravý opak.
Trump nadále kraluje republikánům
Rok od útoku na Kapitol je Trump stále dominantní tváří Republikánské strany. Už podpořil desítky sobě nakloněných kandidátů do letošních kongresových voleb, mnohé z nich i finančně. Pokud by se rozhodl za dva roky znovu bojovat o prezidentský úřad, je podle Politica prakticky jisté, že nominaci od republikánů získá.
„Tím, že obrovské množství republikánských, a hlavně Trumpových voličů věří tomu, že Biden předchozí volby zfalšoval, může Trump a jemu nakloněná část Republikánské strany ze 6. ledna paradoxně profitovat,“ doplňuje Beneš.
Naproti tomu naprostá většina Trumpových tehdejších spolupracovníků, kteří v reakci na tragickou událost rezignovali a exprezidenta kvůli ní kritizovali, se buď stáhla z veřejného dění, nebo se k Trumpovi opět hlásí. Týká se to například bývalé ministryně dopravy Elaine Chaové nebo Micka Mulvaneye, jenž v čase útoku sloužil jako speciální vyslanec USA v Severním Irsku.
Vyšetřování jen tak neskončí
Zda se kontroverzní exprezident znovu vrátí k moci, bude samozřejmě záležet také na průběhu vyšetřování loňské tragédie. To je i po dvanácti měsících stále daleko od svého konce. Dosud bylo v souvislosti se 6. lednem obviněno přibližně 700 osob. Odsouzena však byla pouze desetina z nich. Nejpřísnější trest si odnesl jeden z demonstrantů Robert Palmer, kterého federální soud v prosinci poslal do vězení za napadení policistů na více než pět let.
Trump zatím nijak potrestán nebyl a činnost vyšetřovací komise se dokonce snaží omezovat prostřednictvím Nejvyššího soudu. „Na jaro jsou plánována další veřejná slyšení, která mají osvětlit, co přesně se 6. ledna stalo a kdo je za to odpovědný,“ dodává Beneš.
Agentura Bloomberg v úterý napsala, že ministr spravedlnosti Merrick Garland, který se až dosud snažil nechat pracovat vyšetřovací komisi nezávisle, se vzhledem k blížícím se volbám do Kongresu zřejmě bude muset v nadcházejících měsících do případu osobně vložit. „Obvinění proti Trumpovi a jeho kolegům mohou zahrnovat bránění Kongresu ve výkonu jeho funkce, ale i ovlivňování výsledku federálních voleb,“ uvedl Bloomberg.
Útok na Kapitol měl dopady rovněž na fungování velkých technologických společností. Asi nejvýraznějším krokem bylo zablokování Trumpových účtů na sociálních sítích Twitter, Facebook a YouTube. Američtí kongresmani v současné době chystají zákony, které mají platformy přinutit k důslednějšímu mazání dezinformací a nenávistných projevů na internetu.
„Nějaký zásadní posun v tomto ohledu ovšem dosud nenastal, což ostatně dokazuje nekončící šíření dezinformací o koronaviru v online prostoru,“ uzavírá Beneš.
Útok na Kapitol
|
