Pandemické půjčky Česka šplhají k půl bilionu korun. Vyjdou levněji než před krizí

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Profimedia.cz

Česká vláda si během koronavirové pandemie od počátku března napůjčovala na finančních trzích už 427 miliard korun. To odpovídá takřka dvojnásobku všech půjček Česka za celý loňský rok, či takřka osmi procentům celé české ekonomiky. Stát tak nabral během několika týdnů většinu předpokládaného objemu peněz na svůj celoroční chod. 

Ochotnou protistranou se staly domácí finanční domy, které tak využily volné peníze za situace výpadku zájmu o úvěry. 

„Na trhu dluhopisů platí, že kdo si pro peníze přijde včas, ten je ve výhodě. Výhodnost momentálních podmínek pro financování navíc zvyšuje očekávání, že ČNB srazí svou úrokovou sazbu v dohledné době skoro na nulu,“ říká na adresu hektického vládního půjčování ekonom banky UniCredit Pavel Sobíšek s tím, že stát letos potřebuje nabrat celkem 459 miliard korun.

Česku zatím přejí úroky. Zatímco v polovině ledna platil stát například za desetiletou půjčku roční úrok 1,8 procenta, nyní je to o třetinu méně. „Ministerstvo financí bude vydávat státní dluhopisy ve zbytku roku s ohledem na potřebu financování danou splátkami státního dluhu a výsledkem hospodaření státního rozpočtu,“ říká mluvčí úřadu Zdeněk Vojtěch s tím, že rezort nezmínil cílový objem částky, kterou by si chtěl během letoška napůjčovat. Ta totiž bude svázaná s realitou veřejných financí. 

„Existuje velmi reálné riziko výraznějšího schodku rozpočtu v letošním roce, ministerstvo financí navíc plánuje značný schodek i v roce příštím,“ zdůrazňuje portfolio manažer Consequ Ondřej Matuška a dodává, že stát půjde s emisí dalších dluhopisů tak daleko, dokud se nevyčerpá poptávka investorů. Ta zatím vzhledem k přebytku peněz v bankách trvá. 

„Největšími kupujícími v těchto posledních primárních aukcích, které překvapily rekordně vysokými vydanými objemy, byly zejména domácí banky, které ve zvýšené míře nakupovaly do vlastních knih, pravděpodobně s ohledem na očekávání snížené aktivity v oblasti úvěrů,“ soudí Matuška. Poté, co ČNB navíc během března snížila základní úrokovou sazbu na jedno procento, nabízí nyní státní dluhopisy o několik desetin procenta vyšší výnos než prosté úložky bank u centrální banky. 

Výsledkem extrémní emisní politiky v letošním roce bude výrazný růst zadlužení země. To kleslo díky příznivému vývoji ekonomiky od roku 2013 ze 42 na zhruba 30 procent českého HDP.