Babiš bude řídit chytrou karanténu. Hygienikům pomůže armáda
Nad koronavirem bude bdít nový orgán. Vláda se dohodla na zřízení Rady pro zdravotní rizika, kterou povede premiér Andrej Babiš (ANO). V osmičlenné radě zasednou i další členové kabinetu, zástupci epidemiologů nebo krajů. Hlavním úkolem má být dohled na rozvojem chytré karantény, která podle kritiků zatím zcela nenaplnila svůj potenciál.
Konkrétně chce rada řešit zastaralé fugování hygienických stanic, neefektivní trasování nakažených nebo nedostatečnou organizaci testovacích laboratoří. Dosud měl chytrou karanténu pod sebou ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO), který ale přiznal, že naráží na nedostatečnou personální kapacitu jak na ministerstvu, tak na jednotlivých hygienických stanicích. Nově mu má pomoci armáda, která projekt řídila do konce května, než ho převzal Vojtěchův rezort.
„Bude na tom dělat více lidí a bude to centrálně řízeno, to jsou ty klíčové změny. Od té doby, co z toho armáda odešla, se to de facto rozpadlo na čtrnáct krajských hygienických stanic. Každá z nich k situaci přistupuje různě,“ řekl ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), který opětovné zapojení armády prosazoval. Do rady zasednou kromě Hamáčka a Vojtěcha i ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO).
Vojtěch podle svých slov s epidemiology očekával z hlediska šíření pandemie „slabší“ léto, během kterého chtěl na ministerstvu dotvořit tým k chytré karanténě a doplnit kapacity na hygienických stanicích. „Ta místa by se měla přes léto obsadit, aby byli hygienici připraveni na případnou druhou vlnu na podzim,“ řekl ministr, který za současné zhoršené situace vítá pomoc armády, která již odborný tým na chytrou karanténu má. „Budeme rádi za pomoc, zejména v organizaci laboratoří a odběrných míst. Z hlediska odbornosti musí ale být silná role ministerstva zdravotnictví, jako je řízení celé epidemie, nastavování protiepidemiologických opatření,“ dodal.
Vlajkovou lodí chytré karantény měla být mobilní aplikace, která měla pomoci při trasování lidí, kteří se potkali s nakaženými. Podobně jako v zahraničí však nástroj selhává zejména proto, že o ní lidé neví nebo si ji odmítají nainstalovat. Kromě toho mohou pomoci data od mobilních operátorů a bank, ti však shodně tvrdí, že stát jejich služeb využívá ke trasování jen sporadicky.
„Chytrá karanténa není jen o používání elektronických nástrojů, ale vytvoření celého systému,“ upozorňuje nicméně hlavní hygienička Jarmila Rážová. „Jde o sdílení dat, digitalizaci, komunikaci mezi různými programy, aby kolegové nemuseli jeden údaj vkládat do čtyř různých systémů,“ řekla Rážová.
Hygienické stanice podle některých lidí, například vládního zmocněnce pro IT a digitalizaci Vladimíra Dzurilly, naráží nejen na nedostatek zaměstnanců, ale v některých případech také na jejich nedostatečnou znalost práce s počítačem a digitálními technologiemi. Hygienici se stále spoléhají zejména na to, co jim po telefonu řeknou o svém pohybu sami nakažení. Dzurilla pro Český rozhlas uvedl, že „systém je jen tak schopný jako lidé, kteří ho obsluhují“. Rážová se kolegů zastala. „Chápu kolegy na krajských hygienických stanicích, kteří jsou pod velkým tlakem. Jsou to jenom lidé a musí si na ty systémy zvyknout,“ uvedla.
Trasování nicméně i přes potíže funguje dobře, míní ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek. „Daří se trasovat velmi efektivně, daří se zachytávat lidi s žádnými nebo velmi mírnými příznaky, kteří se izolují a dál virus nešíří. Žádné nekontrolovatelné šíření v Česku nehrozí,“ uvedl Dušek s tím, že úřady disponují s přesnějšími a rychlejšími daty než dřív. „Máme data, o kterých se nám v březnu ani nesnilo,“ dodal.
Opozice považuje chytrou karanténu za nejlepší nástroj, jak šíření viru kontrolovat. Má ale pochybnosti o tom, zda se ji vládě daří realizovat. „Chytrá karanténa má stále mouchy a nefunguje dokonale, tím dochází k tomu, že nakažení nejsou dostatečně včas vytrasováni a mohou nakazit další lidi,“ myslí si lékařka a politička za ODS Zdenka Němečková Crkvenjaš, podle které je klíčové zapojení armády. O zřízení nového vládního dohledového orgánu má ale pochyby. „Myslím, že nejsou zapotřebí nové orgány. Je to vždy složitější, když do toho začne mluvit více lidí. Vhodnější by bylo, kdyby to řídil jeden rezort,“ uvedla.
„Vláda by měla říct, kdy chytrá karanténa pomohla. Realita je totiž taková, že v klubu Techtle Mechtle se někteří návštěvníci dozvěděli o nákaze až z médií a nevědomky ji šířili dál,“ řekla o pražském ohnisku předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
