Úřad zároveň ale upozorňuje na to, že výdaje je možné pro roky 2017 a 2018 zvýšit o 11,5 miliardy korun, tak aby byla dodržena dohoda koaličních stran. Dohoda počítá příští rok se schodkem 60 miliard a o rok později 50 miliard korun.
Podmínkou pro navýšení schodku je podle materiálu to, že se zvýší výdajové rámce na následující roky. Výdajové rámce bude vláda v pondělí také projednávat. Jejich růst následně musí schválit Poslanecká sněmovna. Pro letošní rok je schválen rozpočet s deficitem 70 miliard korun.
Ministerstvo v materiálu uvádí, že ve srovnání se schváleným výhledem očekává díky ekonomickému růstu a očekávanému růstu platů ve veřejné sféře zvýšení daňových příjmů a příjmů ze sociálního a zdravotního pojištění. Díky tomu právě může klesnout schodek rozpočtu.
Jako priority ohledně výdajů MF v dokumentu uvedlo snížení schodku rozpočtu proti schválenému rozpočtu na letošní rok, který počítá se schodkem 70 miliard korun.
Dále je to 23 miliard korun jako dotace na obnovitelné zdroje energie, nárůst výdajů ministerstva obrany o čtyři miliardy korun, zvýšení důchodů o zhruba 200 korun měsíčně, zvýšení výdajů na sport o 1,7 miliardy na šest miliard korun nebo zvýšení příspěvků na péči a výkon státní správy obcím.
Celkové výdaje státního rozpočtu příští rok by tak měly včetně peněz z fondů EU a dalších finančních mechanismů podle návrhu MF činit 1297,6 miliardy korun a příjmy 1249,1 miliardy korun. Příjmy z evropských fondů, takzvaných norských fondů a programu švýcarsko-české spolupráce by měly činit 116,2 miliardy korun.
Návrh státního rozpočtu na příští rok počítá meziročně s růstem výdajů u většiny ministerstev a dalších státních úřadů. Nejvíce mají klesnout výdaje v absolutní částce ministerstvu zemědělství, a to o 2,1 miliardy korun. Naopak největší růst je u ministerstva práce a sociálních věcí o 9,9 miliardy a u ministerstva pro místní rozvoj o 8,5 miliardy korun.
Vyplývá to z návrhu státního rozpočtu, který má ČTK k dispozici. V údajích jsou již nově započteny peníze z fondů EU a dalších finančních mechanismů, jako jsou například tzv. norské fondy.
Celkově ministerstvo financí navrhuje pro příští rok výdaje včetně unijních peněz ve výši 1297,6 miliardy korun. Letos rozpočet počítá s částkou o zhruba 47 miliard nižší, tedy 1250,9 miliardy korun.
Výrazné změny jsou pravděpodobné
Státní rozpočet i jeho parametry zřejmě doznají ještě výrazných změn, vždy tomu tak v předchozích letech bylo. MF totiž navrhuje v materiálu na příští rok schodek rozpočtu 48,5 miliardy korun, upozornilo ale zároveň, že je možné výdaje zvýšit o 11,5 miliardy korun tak, aby byla dodržena dohoda koaličních stran.
Ta počítá příští rok se schodkem 60 miliard korun. Podmínkou pro navýšení schodku podle materiálu je, že se zvýší výdajové rámce na následující roky, které bude vláda rovněž v pondělí projednávat. Jejich růst následně musí schválit Poslanecká sněmovna.
Premiér Bohuslav Sobotka například nedávno uvedl, že by měly stoupnout platby za státní pojištěnce o čtyři až pět miliard korun. Koalice se shodla s kraji a zástupci lékařů a odborů na desetiprocentním růstu platů v nemocnicích v roce 2017. Shoda není v tom, kde na to vzít. Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček tvrdí, že stát musí přidat příští rok aspoň čtyři miliardy, aby růst platů nedopadl na pacienty.
Dále je třeba dořešit požadavek na zvýšení platů učitelů o deset procent a dalších státních zaměstnanců o pět procent. Vláda také musí dořešit opatření proti suchu a nedostatku vody, na které chce ministerstvo zemědělství dát v příštím roce 2,4 miliardy korun. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) na konci dubna uvedl, že požadavky ministerstev na příští rok převyšují o 40 miliard korun možnosti rozpočtu.
Polovina rozpočtu pro MPSV
Tradičně téměř polovina výdajů rozpočtu jde na vrub ministerstva práce a sociálních věcí, které by mělo získat na výdaje přes 554 miliard korun, tedy meziročně o 9,9 miliardy více ve srovnání se schváleným rozpočtem na letošní rok. O 8,5 miliardy na 21,9 miliardy korun by měly vzrůst výdaje ministerstva pro místní rozvoj.
O čtyři miliardy více by mělo získat ministerstvo obrany a jeho výdaje stoupnout na 51,9 miliardy korun. Bez započtení peněz z EU má ministerstvo obrany jeden z nejvyšších nárůstů výdajů. Rozpočet mimo jiné totiž počítá s růstem počtu vojáků o 1049.
Ministerstvu vnitra by mělo mít výdaje vyšší o 1,6 miliardy korun, z toho 1,1 miliardy je na posílení bezpečnosti a 250 milionů ročně jako investiční dotace pro jednotky dobrovolných hasičů.
Naopak nižší o 2,1 miliardy by měly být ve srovnání se schválených rozpočtem na letošní rok výdaje ministerstva zemědělství. O 259 milionů korun méně by měl dostat Český telekomunikační úřad. Celkové výdaje jednotlivých kapitol státního rozpočtu v roce 2017 (včetně peněz z EU a dalších finančních mechanismů, například tzv. norských fondů)
