Babiš, Horáček, Janeček a další. Zájem o svěřenské fondy prudce roste | E15.cz

Babiš, Horáček, Janeček a další. Zájem o svěřenské fondy prudce roste

Nguyen Thuong Ly

Nguyen Thuong Ly

Dát svůj majetek do svěřenských fondů je v Česku čím dál populárnější. Za rok se jejich počet více než ztrojnásobil, v současnosti jich ministerstvo spravedlnosti eviduje 1817. V loňském létě se přitom číslo pohybovalo kolem 540. Fondy mají od loňského ledna povinnost zapsat se do evidence svěřenských fondů, jinak nemohou fungovat. Svůj majetek do fondu uložil například premiér Andrej Babiš (ANO), podnikatelé Karel Janeček nebo Michal Horáček.

„Důvod růstu je jednoduchý. Obecné povědomí o fondech se v Česku zvyšuje a lidé si začínají uvědomovat jejich hodnotu při spravování majetku. Pomohl tomu i premiér Babiš, když založil své fondy,“ řekl advokát James Turnbull ze společnosti Svěřenské fondy a trusty.

Marek Nechvátal z Moravia Trust soudí, že řadu nových fondů založily poradenské firmy jako své investice. „Odhaduji, že pouze jedna třetina fondů založených za poslední rok vykazuje prvky skutečného svěřenského fondu, tedy institutu k dlouhodobé správě vyčleněného majetku za určitým účelem,“ řekl Nechvátal.

Glosa Martina Čabana: Babiš a bruselské rebelie jeho lidí

Svěřenské fondy často slouží k řešení dědictví, protože majetek ve fondu se předává mimo klasické dědické řízení. Kromě toho se fondy také zakládají jako ochrana majetku rodiny proti vnějším hrozbám nebo pro předávání rodinného podnikání. „Svěřenské fondy začínají být zajímavé i mezi běžnými lidmi,“ míní Filip Soukup z Norfolk Asset Management.

Veřejnost v současné době nenajde příliš mnoho informací o svěřenských fondech, známé je většinou jen jméno svěřenského správce. To by se ale mohlo změnit. Svěřenské fondy se budou muset do roku 2021 zapsat do evidence skutečných majitelů, kde jsou v současnosti jen firmy.

Zápisník Jany Havligerové: Grilovačky v ohrožení

Fondy budou muset v této evidenci uvést kromě jména správce i informace o zakladateli fondu a lidech, v jejichž prospěch byl fond vytvořen, například dětech. Evidence skutečných majitelů je nicméně v Česku neveřejná. Ministerstvo spravedlnosti se ji však na popud EU chystá částečně otevřít.

„Je důležité si uvědomit, že svěřenské fondy jsou zejména rodinnou, a ne podnikatelskou strukturou,“ upozorňuje Petr Jakubec, předseda Asociace pro podporu a rozvoj svěřenských fondů.

„Není zde žádný veřejný zájem na tom, aby byly informace o fondech přístupné veřejnosti,“ dodal s tím, že současný rozsah veřejných informací o fondech je dostačující.

Staněk pověřil vedením ministerstva kultury ekonomického náměstka Schreiera

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!