Národní plán obnovy, který má do české ekonomiky rozpustit 179 miliard korun z evropských peněz, se bude měnit. Plán původně určený k oživení ekonomiky po pandemii covidu se musí podle vlády Petra Fialy (ODS) upravit kvůli nereálným termínům i třeba inflaci. Na realizaci bude vláda potřebovat o jedenáct miliard korun více.
Se současnou podobou plánu přišla bývalá vláda Andreje Babiše (ANO), která dostala v roce 2021 za úkol vymyslet, jak rozdělí štědrý balík peněz na mimořádnou obnovu evropských ekonomik pro covidovém útlumu. Některé záměry se ale později ukázaly jako prakticky neprůchozí, například miliardová dotace na nákup elektromobilů pro podnikatele a firmy nebo několikamiliardové onkologické centrum ve Vinohradské nemocnici. Nynější ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) dostal za úkol plán do května aktualizovat.
„Změny, o kterých uvažujeme, se dotýkají téměř všech komponent, ale jejich finální počet není uzavřen. Výrazně více změn je v digitální části plánu,“ přiblížila Miluše Trefancová z tiskového oddělení rezortu. Změny se podle ní týkají termínů a milníků záměrů, u jiných projektů je zase třeba více peněz, které by reflektovaly zvýšenou poptávku, inflaci a vyšší náklady. „Na dokrytí těchto potřeb plánujeme využít zhruba jedenáct miliard korun z dodatečných prostředků, které nám EU poskytne na základě dopočtu původní alokace,“ dodal Síkela. Některé investice a reformy bude chtít vláda z plánu vymazat, jasno má být nicméně až v květnu.
Česká republika zatím obdržela z Národního plánu obnovy 1,8 miliardy eur, tedy přes 42 miliard korun. Poslední splátka přišla začátkem letošního roku. Dotace mají směřovat do digitalizace, ekologické transformace, dopravní infrastruktury, vzdělávání, veřejné správy a zdravotnictví. Všechny projekty musejí být hotové do roku 2025 a je tedy otázkou, zda Česko dokáže včas vyčerpat celých sedm miliard eur.
Výplatu peněz z Národního plánu obnovy loni zdržely kauzy kolem expremiéra a podnikatele Andreje Babiše. Česko podle Evropské komise dostatečně neodhalovalo a nepotíralo střet zájmů vrcholných politiků. Pokud by země do poloviny loňského roku nepřijala potřebné reformy, o část peněz by přišla. Vláda proto narychlo novelizovala například zákon o evidenci skutečných majitelů.
Národní plán obnovy se musí aktualizovat i kvůli tomu, že vláda chce požádat o půjčku z evropského Nástroje pro oživení a odolnost. „Hlavním účelem této půjčky je naplnění cíle daného plánem REPowerEU, tedy transformace energetiky a zbavování EU energetické závislosti na Rusku a fosilních palivech,“ uvedl Síkela. Výše půjčky se bude odvíjet od termínu a dalších podmínek čerpání, minimálně to bude 2,9 miliardy eur.
