Kdo má vlastní kotel, je sám svým pánem. Kdo bydlí v centrálně vytápěných domech, toho může čekat po letošní zimě rozčarování, a to i přesto že bude méně topit. Současný způsob rozúčtování nákladů na teplo a teplou vodu podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) nemotivuje obyvatele k šetření. Chce proto změnit vyhlášku tak, aby bylo nastavení plateb mezi obyvateli domu férovější.
„Na základě dat o statisících bytů od Asociace rozúčtovatelů tepla se ukázalo, že existuje nemalé množství osob, pro které jsou současné limity ve vyhlášce nevýhodné a mohlo by je to odrazovat od dalšího šetření teplem,“ řekla mluvčí rezortu rozvoje Veronika Hešíková.
Ministerstvo proto přistoupilo k analýze, zda lze více podpořit úsporné chování uživatelů tak, „aby byla zachována určitá přiměřenost v rámci rozúčtování, a přitom nedocházelo k obohacování teplem na úkor dalších osob v domě“. Na úpravě vyhlášky se podílí také ministerstvo průmyslu a obchodu.
V současné době se náklady na teplo v centrálně vytápěných domech dělí na základní a spotřební složku. Základní složku, která činí 30 až 50 procent výsledného účtu, tvoří výměra bytu vůči ploše domu. Spotřební složka tvořící 50 až 70 procent účtu se odvíjí od skutečné spotřeby domácnosti tak, jak ukážou měřiče nebo indikátory umístěné na radiátorech. Do výpočtu spotřební složky zasahuje několik faktorů, například poloha bytu v domě nebo orientace bytu na určitou světovou stranu. Podle ministerstva dojde zřejmě k úpravě spodní a horní hranice spotřební složky. O jakou část to bude, rozhodne připravovaná analýza.
Diskuze nad poměrem obou složek se podle energetického specialisty Petra Kotka vedou dlouhodobě. „Kdyby se počítala pouze spotřební složka, tak na to doplatí lidé pod střechou či na kraji domu. Doplatí na to také lidé vytápějící sousedy, kteří jsou uprostřed dispozice, mají vypnuté radiátory a vytápějí je ze všech stran sousedé. Spoléhání pouze na základní složku zase není spravedlivé pro lidi, kteří chtějí šetřit,“ vysvětluje.
U dobře izolovaných domů by bylo podle Kotka nejspravedlivější nastavení spotřební složky ve výši 80 až 90 procent. „Zároveň by bylo nutné měřit teplotu interiéru rádiovým čidlem teploty nebo Wi-Fi teploměrem. Pokud by se ukázalo, že teplota místností je trvale 20 stupňů, ale spotřeba tepla na měřidlu neodpovídá predikované spotřebě bytu, byla by tomuto bytu rozpočtena vyšší základní složka. U souseda, kde spotřeba převyšuje predikovanou spotřebu, protože vytápěl souseda, sám měl 20 stupňů a nepřetápěl si byt na 25 stupňů, by byla základní složka odečtena,“ popisuje možné řešení Kotek. Predikované hodnoty spotřeby tepla na vytápění by se daly podle něj odečíst z průkazu energetické náročnosti budovy.
Ke změně vyhlášky vyzval vládu v září i Senát, aby byli lidé motivovanější k úsporám tepla. Kabinet má podle horní komory také zajistit rychlejší postup instalace inteligentních dálkových měřičů tepla, které mají být podle energetického zákona ve všech bytových domech do konce roku 2026. Poslanci mají nyní na stole zákon, podle něhož by uživatelé bytů měli díky tomu dostávat údaje o spotřebě tepla a teplé vody aspoň jednou měsíčně.
Předseda Svazu českých a moravských bytových družstev Jan Vysloužil se domnívá, že změna vyhlášky donutí lidi k úsporám jen částečně. „Největší motivací k šetření a ke změně chování je samozřejmě cena energií a již nyní lze sledovat, že bez jakýchkoli změn parametrů se lidé začali chovat daleko úsporněji,“ uvedl. „Spíše by tady pomohla větší osvěta a kladení důrazu na praktické zkušenosti, že snížení průměrné teploty v bytě o jeden stupeň přinese úsporu energií mezi šesti až sedmi procenty,“ dodal.
Změna poměru mezi základní a spotřební složkou je podle něj namístě. „Důvodem je skutečnost, že velká část domů je již zateplena, prostupy tepla vnější obálkou domu jsou nižší a na významu nabývají prostupy tepla mezi jednotlivými byty,“ domnívá se Vysloužil, podle kterého častěji dochází ke „krádežím tepla“.
Debata se povede také nad nastavením limitních hodnot nákladů na vytápění, podle nichž není možné mít spotřební náklady vztažené na metr čtvereční nižší než 80 procent průměru a vyšší než 200 procent průměru. Platí tedy, že i velmi spořivý člověk ušetří na spotřební složce maximálně dvacet procent oproti průměru celého domu a velmi nehospodárně se chovající člověk zaplatí za spotřební složku maximálně dvojnásobek průměru. Zvýšení horní hranice by ale podle Vysloužila nemělo smysl, protože jej překročí velmi malé procento domácností. Snížení dolní hranice by ale mohlo vést lidi ke kýženému úspornému chování.
Jaké chyby dělají lidé při snaze ušetřit? Lidé ve snaze uspořit často ráno před odchodem do práce zcela vypnou radiátory. Protože je jim při příchodu domů večer zima, otočí hlavice na „pětku“. Místnosti se za chvilku přetopí na 25 až 27 stupňů a dochází k vyšší spotřebě tepla. „Lidé ještě do toho otevřou okno a rychle přetopenou místnost vyvětrají a stáhnou hlavici na druhý nebo třetí stupeň. Spousta tepla tak vyletí pánubohu,“ říká energetický specialista Petr Kotek. Lepší je místnost temperovat a „nekvedlat“ hlavicí příliš často tam a zpátky. Pokud je místnost prochladlá, je lepší nastavit hlavici na druhý až třetí stupeň a počkat si. Řešením není ani domluvit se se sousedy a minimálně topit. Vymrzlý dům může plesnivět a obyvatele pak čekají mnohem vyšší náklady, než jaké ušetří za topení. |
