Česká národní banka v srpnu pokračovala v intervencích proti posilující koruně, když na devizovém trhu utratila 28,6 miliardy korun za nákup eur. Jde letos o druhý nejvyšší objem za jeden měsíc. Vyplývá to z údajů o devizových obchodech, které dnes ČNB zveřejnila. Více letos utratila ČNB za intervence jen v lednu, kdy nakoupila eura za 58,2 miliardy korun.
Režim devizových intervencí centrální banka zahájila v listopadu 2013 s cílem oslabit korunu a držet její kurz poblíž 27 korun za euro. Od té doby do konce letošního srpna intervenovala v objemu zhruba 592 miliard korun.
"Za nutností intervenovat vidíme dva základní důvody. Tím prvním je fakt, že česká ekonomika je díky zahraničnímu obchodu natolik silná, že dokáže hladce pokrýt dividendové i úrokové náklady placené do zahraničí a ještě jí pár miliard zůstane. Tyto peníze si pak firmy chtějí vyměnit za koruny, čímž by za normálních okolností českou měnu posílily. Druhým důvodem může být atraktivita koruny pro zahraniční spekulanty. Čím blíže budeme konci kurzového režimu, tím více se budou snažit situace využít a zkusí se podílet na očekávaném posílení kurzu po exitu. A nejspíš to nebudou jen tak malé částky, jako vidíme doposud," uvádí analytik ČSOB Petr Dufek.
Centrální banka zahájila intervence v listopadu 2013 nákupem eur za zhruba 200 miliard korun. Další intervence přišla loni v červenci, kdy ČNB koupila více než miliardu eur za zhruba 28 miliard korun. Poté v srpnu nakoupila eura za zhruba 100 miliard korun a v září za 63 miliard korun.
Od listopadu do února byla ČNB každý měsíc na trhu aktivní a koupila eura za dalších 126 miliard korun. Po březnové přestávce se ČNB na devizový trh vrátila znovu v dubnu, kdy intervenovala za téměř 11 miliard korun, a v intervencích pokračovala tak i v dalších měsících.
"Vzhledem k poměrně dobrému výkonu tuzemské ekonomiky a pokračujícím značným přebytkům zahraničního obchodu lze ovšem čekat silný tlak na zhodnocení koruny, a tím i intenzivnější aktivitu ČNB v oblasti aktivní intervence v nadcházejících měsících," uvedl hlavní ekonom Roklen Lukáš Kovanda.
Upozornil, že objem devizových rezerv v držení ČNB v poměru k hrubému domácímu produktu se nyní pohybuje kolem 41 procent. "To je stále z hlediska ČNB poměrně komfortní úroveň. I při aktuálně pozorovaném a také vyhlíženém citelném zesílení spekulativních tlaků tak má ČNB stále dostatečný manévrovací prostor, aby závazek uhájila," dodal.
Bankovní rada na konci září zopakovala, že jako pravděpodobný termín ukončení režimu devizových intervencí vidí polovinu roku 2017. Rada zároveň uvedla, že kurzový závazek neukončí dříve než ve druhém čtvrtletí 2017.
