Dojde i v Česku na záporné sazby? Bankovní rada jejich zavedení nevyloučila

ČNB

ČNB Zdroj: Eduard Erben, E15

peníze
Budova ČNB
ČNB
ČNB
5
Fotogalerie

Firmy už nyní v některých českých bankách platí za vysoké vklady, jen za negativní úrok je k mání i část dluhopisů české vlády. Záporné úrokové sazby se v Česku mohou stát skutečností kdykoli během boje za slabou korunu. Uvedla to v pátek ČNB v záznamu ze zářijového jednání bankovní rady. Zavedení záporné sazby by podle banky podpořilo politiku devizových intervencí a pomohlo ekonomice lépe se vyrovnat s budoucím uvolněním koruny.

„Panoval konsensus, že není možné vyloučit zavedení záporných měnově politických sazeb jako nástroje na podporu kurzového závazku či hladkého průběhu opuštění závazku,“ uvádí záznam. Někteří ekonomové přitom už nyní považují záporné sazby za nejpravděpodobnější strategii centrální banky.

„Zavedení záporných sazeb předpokládáme v našem základním scénáři, tudíž s pravděpodobností přes padesát procent,“ uvedl ekonom Komerční banky Marek Dřímal. Podle něho ČNB zavede záporné sazby zhruba měsíc až dva před uvolněním kurzu koruny. „To by mělo nastat v posledním čtvrtletí příštího roku,“ dodal Dřímal. 

Záporné sazby ovlivňují bankovní byznys už nyní. Některé z bank tak například účtují firmám sankční úrok za vklady převyšující určitou hranici. „Obecně u korporátních klientů účtujeme 0,15 procenta pro vklady, které ke konci roku překročí sto miliónů korun a jsou vyšší než průměrné zůstatky v daném roce,“ sdělila Kristýna Havligerová z České spořitelny. Komerční banka si zase z vkladů převyšujících čtyřicet miliónů eur bere od září úrok půl procenta ročně.

Už od loňska jsou v záporu i výnosy některých českých státních dluhopisů, a to v současnosti až do splatnosti šesti let. Podle ekonomů přináší kontroverzní výsledky. „Efektů je více, především však nižší náklady státu na státní dluh, ale také problémy penzijních fondů, pojišťoven a dalších investorů při snaze dosáhnout či udržet rozumných výnosů,“ uvádí hlavní ekonom Deloitte David Marek.

Zmínka centrálních bankéřů o záporných sazbách prý souvisí i s aktivitou spekulantů. „ČNB vytáhne toto téma ze šuplíku, kdykoliv dojde ke zvýšení tlaku na devizový kurs koruny,“ říká hlavní ekonom UniCredit Pavel Sobíšek. Letos v září tak ČNB podle odhadů Generali Investments utratila za intervence 75 miliard korun, tedy nejvíce od loňského srpna.