Česko neplní spojenecký závazek výdajů na obranu. Vláda narychlo hasí problém
Schválený zákon o státním rozpočtu na letošní rok má mnohamiliardové díry v příjmech i výdajích. Roste pravděpodobnost, že prodej emisních povolenek nepřinese tolik finančních prostředků, jak vláda naplánovala. A zároveň školství, podpora obnovitelných zdrojů a také rozpočet ministerstva obrany spolknou výrazně více peněz, než si kabinet odklepnul.
Na většinu těchto rizik už loni upozorňovali analytici, včetně Národní rozpočtové rady. Nyní ostře sledované výdaje na armádu by v případě Česka letos nedosáhly ani dvou procent HDP, tedy původního a dnes už nedostatečného stropu v NATO.
K dosažení závazku chybí miliardy
Vojsko má na tento rok schválených 154,4 miliardy korun. Další úřady, jako je například Správa státních hmotných rezerv nebo Národní bezpečnostní úřad, pak mají do obrany investovat dalších 6,4 miliardy korun. Ty prostředky chce vláda stejně jako loni zahrnout do dvouprocentního limitu. Konečné slovo ale bude mít bruselská centrála NATO, která každoročně posuzuje všechny členské země.
Přesto ani výsledných 160,8 miliardy korun nestačí. K aliančnímu cíli chybí ještě osm miliard, jak plyne z prognózy ministerstva financí. To byl důvod, proč rezort obrany loni požadoval 169 miliard. Povinnost vyčlenit nejméně dvě procenta HDP na obranu si přitom Fialův koaliční kabinet prosadil v zákoně o financování obrany státu z roku 2023.
„Jsem přesvědčen, že to uděláme tak, abychom ta dvě procenta dodrželi. Do budoucna ale bude bezpečnější dávat přes dvě procenta. Abychom prostě měli mírnou rezervu,“ připustil premiér Petr Fiala (ODS). Vláda tento týden odsouhlasila záměr, aby armádní výdaje rostly o 0,2 procenta hrubého domácího produktu ročně, a do konce dekády tak dosáhly rovných tří procent HDP.
Na všechno peníze stačit nebudou
Zhoršující se geopolitická situace ale neutěšený stav dlouhodobě podfinancovaných českých a většiny evropských ozbrojených sil stále více obnažuje. „Významným tématem, které zásadně ovlivní veřejné finance v krátkodobém i střednědobém horizontu, je očekávané zvyšování výdajů na obranu a potřeba jejich zohlednění v rámci fiskálních pravidel,“ píše ve svém aktuálním stanovisku Národní rozpočtová rada (NRR).
Proto by dočasně změkčila pravidla rozpočtové odpovědnosti, aby se mantinely státních financí mohly zvětšit o tolik, o kolik stoupnou výdaje na obranu nad hranici dvou procent HDP. „Vzhledem k nutnosti bezprostřední reakce totiž nelze předpokládat, že by bylo možné provést rychlou kompenzaci zvýšených vojenských výdajů snížením jiných významných výdajových položek a vše zvládnout v rámci aktuálních pravidel,“ upozorňuje rada.
Navzdory tomu se Česko citelným úsporám nevyhne. Podle NRR není možné souběžně posilovat obranyschopnost, dekarbonizovat, rozvíjet energetiku a budovat dopravní infrastrukturu. „Bude nutné omezit, případně alespoň snížit meziroční tempo růstu objemu prostředků plynoucích do nevojenských aktivit,“ předpokládá NRR.
Investice do armády i po roce 2030
Šéf státní pokladny Zbyněk Stanjura (ODS) už navrhl, aby vláda mohla v rozpočtech na roky 2026 až 2033 zvyšovat výdaje na obranu nad dosavadní dvě procenta HDP, a to i nad schválené výdajové rámce.
Stanjura předložil změnu Poslanecké sněmovně v návrhu zákona o řízení a kontrole veřejných financí.
„Pokud by vláda na rozpočtový rok stanovila výdaje na obranu ve výši přesahující dvě procenta HDP, bylo by možno o tento rozdíl zvýšit celkové výdaje v návrhu zákona o státním rozpočtu, a tím překročit stanovený výdajový rámec,“ vysvětlil ministr.
Stanjura poslancům řekl, že rozdíl mezi dvěma procenty a skutečnou výší se nebude započítávat do výdajových limitů, které tak budou moci být vyšší. Dodal, že návrh předkládá až nyní, protože ho ještě začátkem týdne probíral s evropskými ministry financí. Zvýšení limitů navrhuje na osm let, tedy do roku 2033. Vysvětlil to tím, že pět let bude třeba na růst výdajů na obranu a další tři roky na stabilizaci.
