Dluh Čechů se prohlubuje. Stoupá zájem o dlouhodobé i krátkodobé úvěry
Celkový dluh Čechů ke konci roku 2017 činil 2,14 bilionu korun, meziročně tak vzrostl o 177,5 miliardy korun. Zároveň loni klesl takzvaný ohrožený dluh, u kterého nebyly zaplaceny minimálně tři po sobě jdoucí měsíční splátky. Jeho objem se snížil meziročně o pět miliard na 39 miliard korun. Údaje zveřejnily Bankovní a Nebankovního registr klientských informací.
"Oproti minulosti pozorujeme zvyšování dluhu nejen u dlouhodobých úvěrů, ale také u úvěrů určených ke krátkodobé spotřebě. V souvislosti s účinností nového zákona o spotřebitelském úvěru i regulatorních opatření České národní banky prozatím nedochází k ochlazení úvěrového trhu a postupné zpomalení dynamiky zadlužování obyvatelstva očekáváme nejdříve v druhé polovině tohoto roku," uvedl výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací Jiří Rajl.
Bankovní a nebankovní registr dohromady evidovaly ke konci loňského roku 3,046 milionu klientů s nějakou formou úvěru, tedy o 3928 klientů méně než před rokem. Pouze dlouhodobý dluh mělo 614 tisíc klientů, 1,93 milionu klientů mělo jen krátkodobý dluh a 506 tisíc klientů mělo jak úvěr na bydlení, tak krátkodobou spotřebitelskou půjčku. Celkový počet smluv evidovaný v obou registrech meziročně stagnoval na 5,81 milionu.
"Zatímco počet lidí s úvěry stagnuje, průměrná částka krátkodobého dluhu (tedy dluhu určeného na spotřebu) vzrostla meziročně o 7,4 procenta a dosáhla 180 tisíc korun na jednoho klienta," uvedla výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací Lenka Novotná. Průměrná částka u dluhů určených na bydlení podle ní vzrostla meziročně o 9,4 procenta a poprvé v historii přesáhla 1,5 milionu korun.
Počet klientů s ohroženým dluhem loni v případě úvěrů na bydlení meziročně klesl o 4335 na 24 651 lidí. Své dluhy na bydlení tak nesplácelo 2,2 procenta klientů. V případě krátkodobých půjček počet klientů s ohroženým dluhem stagnoval, když na konci roku 2017 činil 296 904 lidí, tedy o 820 více než před rokem. Šlo tak o 12,2 procenta všech klientů s krátkodobým úvěrem.
Krajem s největším dluhem vůči finančním institucím byla loni Praha. Na jednoho obyvatele Prahy připadl v průměru dluh 285 tisíc korun, zatímco v Ústeckém kraji to bylo 146 tisíc korun na jednoho obyvatele.
Dluh obyvatel Prahy je přitom tvořen především úvěry na bydlení. V průměru se dlouhodobý dluh podílí na celkovém zadlužení obyvatel České republice 79,5 procenta, v Praze je tento podíl 87 procent. Naopak na Ústecku tvoří úvěry na bydlení 68,5 procenta celkového dluhu obyvatel, což je nejmenší podíl ze všech krajů.
