Sto let má nejen stát, ale i řada institucí
České dráhy, Česká tisková kancelář, Svaz průmyslu a dopravy, ale i univerzita či kbelské letiště byly založeny týž den jako Československo. Revoluční rok 1918 se ale nesl i ve znamení kontinuity s rozpadající se monarchií.
Už druhý den po revolučním 28. říjnu 1918 mohli lidé v denním tisku poprvé spatřit zkratku ČTK. Československá tisková kancelář se totiž podobně jako další instituce zrodila jako státní úřad ve stejný den jako republika, a letos proto také slaví sté výročí. První agenturní zprávy pocházely z Národního výboru, který převzal správu nového státu.
Výročí mají také České dráhy, jejichž předchůdkyně Československé státní dráhy vznikly rovněž 28. října před sto lety. Dráhy tehdy převzaly téměř celou dosavadní železniční síť a jednalo se v tu dobu o jediný dostupný moderní dopravní prostředek, protože vlastnit auto byl luxus.
Před sto lety bylo v Praze otevřeno letiště ve Kbelích, které sloužilo jako hlavní uzel až do roku 1937, kdy jej nahradilo nové moderní letiště v Ruzyni. Sto let mají také Svaz průmyslu a dopravy, Státní památkový úřad nebo Veterinární a farmaceutická univerzita Brno. Vznikly také církevní nebo legionářské instituce.
Se změnou režimu se ale také zrodila řada spolků právě „zdola“. Po válce byl povolen do té doby zakázaný Sokol a rok 1918 je rovněž považován za počátek československého trampingu.
„Většina nejdůležitějších nově založených institucí má ale pozdější datum založení než 1918, tedy léta 1919 až 1926,“ upozorňuje historik z Akademie věd profesor Milan Hlavačka. Sté výročí tak v nejbližších letech oslaví například Český rozhlas, České aerolinie, ČNB, Česká pošta nebo Masarykova univerzita v Brně.
Ne všechno ale vznikalo nově. „Tehdy se především přejmenovávalo a přejmenovávalo se kdeco,“ říká Hlavačka. „Politické strany z národně sociální na národně socialistické, císařské instituce na republikánské, rakouské na československé, Karlo-Ferdinandova univerzita v Praze pak byla přejmenována na Karlovu,“ dodal.
„Den 28. říjen si s sebou nese nátěr revolučnosti a on v řadě případů revoluční byl, třeba co se týká ekonomiky. Ale stejně tak s sebou nese stejně silnou dávku kontinuity,“ míní historik a profesor Ivan Šedivý z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Například samospráva fungovala podobně jako předtím. „Už zákon z 29. října řekl, že všechny zákony zůstávají v platnosti, až teprve postupně se měnily,“ říká Šedivý.
Neměnila se ani mentalita lidí. „To nebyli najednou jiní lidé. Chovali se a uvažovali velmi podobně jako za Rakouska-Uherska,“ uvedl Šedivý
