Původním plánům dělají mimo jiné čáru přes rozpočet dlouhé lhůty Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) při vydávání rozhodnutí při přezkumu veřejných zakázek na základě podání jak ze strany jednotlivých řídicích orgánů, tak samotných účastníků veřejných soutěží. Dokud úřad nerozhodne, takto „zablokované“ prostředky nemohou být vyplaceny příjemcům ani předloženy k proplacení do Bruselu.
Ve „frontě“ je podle informací deníku E15 už přes padesát miliard korun, v červnu to přitom bylo 38 miliard. Skokový nárůst představuje 15 miliard korun, z toho 13 miliard v Operačním programu Doprava.
„ÚOHS je nezávislou institucí, chceme proto využít evropské legislativy, která umožňuje prodloužení časových limitů čerpání pro případy, kdy soudní nebo správní řízení zpožďuje certifikaci výdajů. V těchto případech poskytovatel dotace nemá objektivně možnost zajistit plynulost čerpání,“ vysvětluje první náměstek ministra pro místní rozvoj Daniel Braun.
„Analyzujeme data a plánujeme tyto případy projednat s Evropskou komisí, můžeme tím pomoci problémovým programům a snížit riziko nevyužití celé alokace,“ dodává náměstek. Jeho rezort je národním koordinátorem v oblasti implementace evropských fondů.
| Letos se má čerpat ještě 116 miliard |
|---|
| Česká republika musí mít na konci roku 2013 vyčerpáno zhruba 437,2 miliardy korun z evropských zdrojů, což je asi 64 procent z celkové sedmileté nabídky přibližně 684,7 miliardy. Dosud bylo využito 321,5 miliardy, do konce roku musí Česko vyčerpat ještě asi 115,7 miliardy. Padesátimiliardová blokáda na ÚOHS se blíží letošním výdajům silového ministerstva vnitra. |
Česká snaha dosáhnout u komise prodloužení lhůt pro letošní čerpání se rovněž opírá o článek 95 nařízení Rady (Evropských společenství) z roku 2006. V něm stojí, že částka, které se může týkat automatické zrušení závazku (tedy nevyčerpání alokace), se snižuje o částku, kterou nemohl certifikační orgán (ministerstvo financí – pozn. red.) vykázat komisi, neboť operace byly pozastaveny soudními řízeními nebo řízením o opravném prostředku s odkladným účinkem.
V kauze ÚOHS jde o druhý z výše popsaných případů. „Odkladný účinek se dá chápat tak, že jde o objektivní překážku dotačních operací, která vznikla tím, že se podáním soudnímu nebo správnímu orgánu odkládá vykonatelnost pravomocně napadeného rozhodnutí,“ dodává Braun.
