Inflace v Česku momentálně činí 18 procent. Důvodem je drahé bydlení, a to hlavně výdaje za energie. Celkově se inflace zvedla od srpna o 0,8 procenta. Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny také o 0,8 procenta, uvedl Český statistický úřad. Jedná se o nejvyšší hodnotu meziroční inflace od prosince 1993. Ceny zemního plynu se oproti předchozímu měsíci zvýšily o více než 15 procent a ceny elektřiny o 3,6 procenta.
V srpnu meziroční růst cen poprvé po třinácti měsících zpomalil na 17,2 procenta, ale v září zdražování znovu zrychlilo. Nejvíce k tomuto zrychlení přispěly položky oddílu bydlení, zejména ceny energií a paliv, které byly meziročně vyšší o téměř 50 procent. Inflace v září skončila nad očekávání analytiků, kteří vesměs předpokládali stagnaci.
„Zdražování nekončí. V září do vývoje spotřebitelských cen promluvily zejména vyšší ceny zemního plynu. Projevil se také začátek školního roku a zdražení zboží a služeb související se vzděláváním. Jedinou pozitivní zprávou je levnější benzín,“ okomentoval čísla hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek.
Inflace se však podle jeho názoru blíží vrcholu. „Poptávkové inflační tlaky se již vyčerpaly a nyní naopak bude výrazný útlum domácí poptávky inflaci brzdit. Nabídkové faktory jsou už do značné míry do inflace zahrnuté,“ poznamenal s tím, že důležitou roli mohou dále sehrát inflační očekávání. Ta by se mohla odrazit například ve vyšších požadavcích odborů na růst mezd.
„Šetření mezi firmami ukazuje, že krátkodobá i střednědobá inflační očekávání stále stoupají. To může být hlavní komplikace při návratu k normálním, nízkým hodnotám inflace,“ uvedl Marek.
Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek se domnívá, že velké inflační riziko nadále představují ceny energií. „Jsou sice zastropované, avšak k onomu stropu ještě úplně nevyšplhaly. Zároveň se drahé energie stále více přelévají do cen zboží a služeb prodávaných na trhu. Proto jejich inflační potenciál není zcela vyčerpaný, a bude proto tlačit inflaci dál nahoru,“ napsal ve svém komentáři.
S dvoucifernou inflací proto podle Dufka můžeme počítat minimálně až do poloviny příštího roku. Na druhou stranu však nepředpokládá, že by se letos inflace dostala na hranici 20 procent. „Oproti prognóze centrální banky je inflace nyní o 2,4 procentního bodu nižší, a tak ČNB nejspíš ani v listopadu nezvýší svoji hlavní úrokovou sazbu,“ podotkl Dufek.
K poklesu meziroční inflace pod úroveň 10 procent by mělo dojít až ve druhé polovině příštího roku, predikuje hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. „Náš výhled na kroky ČNB se prozatím nemění, úrokové sazby ČNB již pravděpodobně dále zvyšovat nebude, ponechá je však na vyšší úrovní delší dobu,“ uvedl. Klíčová úroková sazba ČNB je v současnosti na sedmi procentech.
Zdražování v Česku - Vývoj cen základních potravin od roku 2015 do poloviny roku 2022
