Sněmovna v prvním čtení schválila hlasy vládní koalice základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jde o jeho příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Rozpočet počítá se schodkem 280 miliard korun. Bývalá vláda Andreje Babiše (ANO) navrhla schodek o 97 miliard vyšší.
Loňský schválený schodek činil 500 miliard, hospodaření nakonec skončilo deficitem 420 miliard korun. Rozpočet počítá s příjmy 1613,2 miliardy korun a výdaji 1893,2 miliardy. Nyní už poslanci nemohou tyto základní parametry měnit, mohou jen přesunovat peníze uvnitř rozpočtu.
Celkové příjmy a výdaje podpořilo 103 poslanců vládní koalice. Stalo se tak po téměř jedenáctihodinové debatě, v níž rozpočet kritizovali hlavně zástupci ANO včetně bývalých ministrů. Ke kritice se přidalo i hnutí SPD. Opozice hlasovala proti rozpočtu. Ačkoli si poslanci již dopředu schválili možnost jednat celou noc a také v sobotu, stihli o rozpočtu hlasovat ve 21:40.
Nová koaliční vláda Petra Fialy (ODS) předložila svůj návrh rozpočtu s vyššími příjmy, nižšími výdaji i nižším schodkem. Protože Česko dosud nemá schválený rozpočet pro letošek, hospodaří od ledna v rozpočtovém provizoriu. Rozpočet má nabýt účinnosti dnem následujícím po jeho vyhlášení. „Takže máme předpoklad, že rozpočtové provizorium by mohlo skončit nejpozději v polovině března a pak bychom už mohli hospodařit podle schváleného rozpočtu,“ upozornil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Vláda již dříve uváděla, že provizorium bude trvat nejdéle do konce března.
Jak se počítá inflace a najdete ve spotřebním koši
Premiér Fiala označil rozpočet za protiinflační a úsporný. K rozpočtu se před poslanci tradičně vyjádřil prezident Miloš Zeman. Řekl o něm, že není protiinflační, ani prorůstový.
Zeman měl výhrady k návrhu rozpočtu například kvůli škrtům v platbách do veřejného zdravotního pojištění za státní pojištěnce nebo snížení investic. Kritizoval také, že návrh neruší žádné daňové výjimky, které podle něj stát stojí 380 miliard korun. Vyzval členy dolní komory k obnovení vyššího zdanění příjmů fyzických osob, což by příjmy státu zvýšilo o 90 miliard. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v reakci na Zemanův projev rušení většiny daňových výjimek odmítl.
Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) rozpočtu vytkla, že nynější vláda pouze vzala původní návrh bývalého kabinetu a seškrtala v něm, co se dalo. Další politici ANO pak rozebírali jednotlivé oblastI rozpočtu podle svého zaměření. Vytýkali nedostatek peněz na jednotlivé účely nebo zpochybňovali vládou uváděné úspory.
„Já si myslím, že rozpočet by hlavně neměla být hra s čísly, o které každý zasvěcený ví, že to není pravda,“ prohlásil bývalý předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO). Škrty v rozpočtu jsou podle něj jenom na papíře. Pozastavoval se například nad tím, že v době zdražujících potravin nechává stát 65 korun denně na potravinové dávky pro vězně. „Já jsem slyšel dnes pana ministra Stanjuru, že chce štíhlý stát. Já jsem netušil, že začne zrovna vězni,“ podotkl.
Do kritiky rozpočtu se zapojili i poslanci SPD. Například Jan Síla uvedl, že návrh rozpočtu snižuje příliv peněz do zdravotnictví. Je jen těžko pochopitelné, proč se šetří na zdravotnictví, které je dlouhodobě podfinancované, domnívá se.
Ekonomický expert ODS, místopředseda Sněmovny Jan Skopeček řekl, že nynější návrh rozpočtu je maximum možného a nešlo šetřit víc. „Je to pouze rozcvička na rozpočty v příštích letech,“ uvedl. V dalších letech bude podle něho potřeba velkým tempem snižovat schodek a snížit podíl výdajů, které určují zákony. „Nepůjde to bez systémových změn ve zdravotním a penzijním systému,“ poznamenal.
Rozpočet nyní dostanou k projednání sněmovní výbory. Rozpočtový výbor projedná jejich doporučení v úterý 1. března. Druhé čtení na plénu, kdy mají poslanci možnost přednášet své návrhy na přesuny peněz, má přijít na řadu v pátek 4. března. Závěrečné schvalování by se mělo odehrát ve čtvrtek 10. března.
