O dvě stě tisíc lidí více než v minulosti žije ve zdánlivě bohatém Středočeském kraji. Jeho příjmy na opravy přetížených silnic či provoz nemocnic tomu však neodpovídají, na obyvatele dostává 9,4 tisíce korun ročně. Oproti tomu mnohem méně lidnatá Vysočina má na obyvatele 13,7 tisíce korun. Důvodem výrazných rozdílů mezi regiony jsou zastaralá pravidla pro přerozdělování daňových výnosů, přesněji téměř dvacet let starý zákon o rozpočtovém určení daní.
Hejtmani proto navrhují spravedlivější systém. Jejich snaha však naráží na napjatou situaci ve státní pokladně, opatření by si vyžádalo čtyři miliardy korun ročně. Vládní poslanci se na úpravách paragrafů, jež by navíc připravily o peníze Prahu, zatím neshodují.
„Státní rozpočet není v takové kondici, abychom navyšovali podíly samospráv na výnosech ze sdílených daní,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Navzdory tomu se Asociace krajů snaží využít situace, kdy Poslanecká sněmovna mění v rámci konsolidačního balíčku normu o rozpočtovém určení daní. Opatření státu přihraje zhruba deset miliard korun ročně výměnou za nárůst daně z nemovitostí. Výnos nadále zůstane stoprocentním příjmem obcí a měst.
Stanjura měl na srpnové schůzce s hejtmany údajně slíbit, že pokud návrh na spravedlivější přerozdělování celkového daňového inkasa krajům nezablokuje žádná z pěti koaličních stran, objeví se v úsporném balíčku. Ten začnou projednávat sněmovní výbory.
„Zatím není dohoda na ničem, debata je o parametrech. Je pravda, že pro některé kraje není systém výhodný, ale předkládaná úprava by připravila o peníze především Prahu,“ uvedl vládní politik, který si přál zůstat v anonymitě.
Podle návrhu hejtmanů by hlavní město přišlo o 920 milionů korun ročně. Zároveň by si nemohlo nárokovat tolik prostředků na opravy silnic 2. a 3. třídy jako jiné regiony, protože má těchto komunikací málo. Přitom je to právě délka silnic nižších kategorií, která spolu s počtem obyvatel tvoří dvě nejdůležitější kritéria, na jejichž základě by se každý rok daně nově přepočítávaly a přerozdělovaly. Na obou by mimo jiné vydělal Středočeský kraj, v němž žije téměř 1,4 milionu lidí. Pražanů je přes 1,3 milionu.
„Návrh se mi zamlouvá, je spravedlivější než současný stav,“ míní šéf poslanců TOP 09 a bývalý starosta středočeských Roztok Jan Jakob.
Vedle hlavního města by tratily i další regiony. Například 470 milionů korun by musel oželet Moravskoslezský kraj, o 400 milionů méně by mělo Ústecko. Takové zásahy do hospodaření by však hejtmani těžko obhajovali před krajskými volbami, které se konají příští rok. Proto chtějí od státu částečné kompenzace za čtyři miliardy.
Vybrali si však nevhodnou dobu. Rezort financí před týdnem zveřejnil údaje, podle nichž hospodaření obcí a krajů skončilo v polovině roku ve výjimečně vysokém přebytku 61,2 miliardy korun. Proti stejnému období loňského roku je to o téměř pětinu více, výsledek je nejlepší od roku 2013. Obce mají na účtech 36,1 miliardy, kraje 24,5 miliardy.
„Podobně jako má státní rozpočet vyšší příjmy, mají je i ty obecní a krajské. Narostly také transfery neboli dotace územních samospráv. To jsou hlavní důvody tak vysokého přebytku,“ vysvětlil Stanjura.
Obecní i krajské samosprávy však namítají, že stále bojují s vysokou inflací, která se odráží v cenách zboží a služeb. Štědrá bilance je navíc dočasná. „Příjmy nyní zvyšuje hlavně inkaso z daně z nemovitostí, v dalších měsících už nabíhat nebude. Zároveň nás na podzim čekají největší platby,“ řekla výkonná ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková.
Navrhovaná kritéria pro nový přepočet daňových výnosů pro kraje
- 40 % počet obyvatel kraje
- 20 % délka silnic ve správě kraje (II. a III. tř.)
- 13 % rozloha kraje
- 8 % struktura kraje
- 6 % zdravotnická záchranná služba (počet výjezdových skupin v kraji)
- 4 % počet žáků středních škol zřizovaných krajem
- 2 % urgentní příjmy typu I v krajských nemocnicích
- 7 % vyrovnávací koeficient (pro všechny kraje shodný)
Pramen: Asociace krajů
