NKÚ: Stát ani po letech neví, jak Česku pomohly investiční pobídky | E15.cz

Kritika NKÚ: Stát ani po letech neví, jak Česku pomohly investiční pobídky

ČTK

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Stát ani po letech neví, jak Česku pomohly investiční pobídky, kritizuje Nejvyšší kontrolní úřad. Od roku 2000 do roku 2019 přitom příjemci vyčerpali přes 75 miliard korun, většinou v podobě slevy na dani z příjmů. Kontroloři také konstatovali, že ministerstvo průmyslu a obchodu nesleduje dodatečné náklady státu, které pobídky provázejí. Resort v reakci na zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu uvedl, že systém investičních pobídek v roce 2019 upravil, aby podporoval vytváření vyšší přidané hodnoty.

Od roku 2000, kdy byl schválen speciální zákon o poskytování investičních pobídek, do září 2020 přislíbilo ministerstvo průmyslu a obchodu 955 pobídek. Ty měly mimo jiné pomoci snížit nezaměstnanost. Počet pobídek však v posledních letech navzdory klesající nezaměstnanosti rostl, a to až do konce roku 2018, zjistil Nejvyšší kontrolní úřad.

Většina státní podpory mířila do zpracovatelského průmyslu, a to na investice bez povinnosti vytvářet vyšší přidanou hodnotu. „Do tohoto odvětví plynulo 96 procent pobídek přislíbených ministerstvem průmyslu a obchodu od roku 2012 do září 2020,“ zjistili kontroloři.

Podmínka, že projekt musí mít vyšší přidanou hodnotu, například zaměstnat osoby s vyšší kvalifikací, provádět výzkum nebo spolupracovat s výzkumnou institucí, byla do zákona doplněna až v září 2019. Zájem o pobídky pak výrazně klesl, konstatuje Nejvyšší kontrolní úřad.

Na rok a půl starou novelu zákona upravující systém investičních pobídek se odkazuje v reakci na zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu ministerstvo průmyslu. „Nyní se zaměřuje na výzkum, vývoj a vytváření vyšší přidané hodnoty, to vše v souladu s Inovační strategií Česka,“ sdělila mluvčí ministerstva Štěpánka Filipová. Dodala, že část nastavení podmínek novela přesunula ze samotného zákona do nařízení vlády, aby bylo možné v budoucnu reagovat na změny v ekonomice mnohem pružněji.

Hodnocení poskytnutých pobídek zpracovává pro ministerstvo průmyslu externí společnost, jak vyžaduje Evropská komise. Podle Nejvyššího kontrolního úřadu ale hodnocení nevypovídají o tom, jak státní podpora přispěla ke zvýšení zaměstnanosti nebo podpoře hospodářského rozvoje. „V hodnoceních není například uveden skutečný počet nově vzniklých pracovních míst nebo kolik podpořené společnosti opravdu investovaly,“ kritizují kontroloři. Zároveň upozornili, že příjemci podpory mohou splnit jen minimální hodnoty dané zákonem. To znamená, že nemusí dodržet ani očekávaný objem investic ani počet nově vytvořených pracovních míst, které plánovali při žádosti o pobídku, uvádí Nejvyšší kontrolní úřad.

Kontroloři také kritizovali, že ministerstvo průmyslu a obchodu nemusí sledovat dodatečné náklady státu, které pobídky provázejí, ani je nezapočítává do výdajů na tyto pobídky. Jde například o náklady na budování infrastruktury u průmyslových zón, ve kterých působí podpořené společnosti, nebo o náklady na posílení policie v souvislosti se zaměstnáváním cizinců v těchto zónách. Ministerstvo nesleduje ani dopad pobídek na další podniky v regionu, které působí ve stejném oboru jako příjemci pobídky, uvádí Nejvyšší kontrolní úřad.

Autor: ČTK

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video