O chovu vzácných zvířat mluví vedení zoo i politici řadu měsíců. Právě Čína, která je domovem pandy, by mohla zvíře České republice poskytnout. Z programu cesty po Číně vyplývá, že zástupci Prahy zavítají mimo jiné do pekingské zoo a znovu projeví zájem o chov pandy v trojské zoo.
O samotné zápůjčce zvířete by podle čínských zákonů musel rozhodnout prezident. S tím se ovšem primátorka na zahraniční cestě potkat nemá. O možnosti chovat pandu se diskutovalo i při nedávné návštěvě čínské delegace v Praze. Obě strany podepsaly memorandum.
V divoké přírodě žije přes 1800 pand velkých, přičemž jejich počet stoupá. Dalších asi 300 jich je v zajetí, převážně v Číně. Panda velká patří přesto mezi nejohroženější živočišné druhy. Jejich přirozeným domovem je několik horských hřebenů v centrální Číně. Od druhé poloviny 20. století se panda stala národním symbolem Číny a je zobrazována na čínských zlatých mincích.
Neziskové organizace i někteří politici kritizují spolupráci s totalitní Čínou, která podle nich popírá lidská práva. Čínská vláda používá takzvanou pandí diplomacii k propagaci své země. Podle opozičních zastupitelů pražská koalice neřeší podstatné problémy. „Metro D nemáme, pražský okruh nemáme, týmy odborníků nemáme, máme jen plakáty na segwaye a slibujeme pandu,“ reagoval na návštěvu Číny zastupitel Jiří Nouza (TOP 09).
