„Absolutně se mi nezdá, jakým způsobem se čerpaly prostředky na pořizování metropolitního a strategického plánu. Nedostali jsme za ně, co jsme očekávali,“ uvedla Krnáčová s tím, že bude chtít také vědět, kdo za to nese odpovědnost. Už v létě IPR prověřovali magistrátní kontroloři. „Zjistili jsme zásadní nedostatky v nakládání s majetkem,“ dodala Krnáčová.
V roce 2014 Praha poskytla IPR neinvestiční příspěvek asi 293 milionů korun. Na letošek má IPR rozpočet asi 300 milionů a zaměstnává více než stovku zaměstnanců. V návrhu rozpočtu má navýšení asi o čtyři miliony korun, část mají za následek zvýšení mezd a noví zaměstnanci.
Plán omezí výškové budovy
Na konci listopadu IPR dokončil první fázi přípravy metropolitního plánu a odevzdal jej vedení Prahy. Projednávání bouřlivě diskutovaného návrhu by mělo začít na jaře příštího roku. Nový územní plán začala Praha zpracovávat před třemi roky, má nahradit plán schválený v roce 2000.
Měl by přinést mimo jiné výškovou regulaci staveb. Vysoké budovy tak již nebudou moci vznikat jako nahodilé solitéry. Plán zároveň rozdělí metropoli do téměř 800 lokalit. Každá lokalita si pak s sebou ponese pravidla pro následnou výstavbu, nebo ochranu zeleně. Podle IPR by tak neměly vznikat případy, kdy ve vilové čtvrti vyroste několikapatrový bytový dům.
IPR vznikl transformací z Útvaru rozvoje města za primátora Tomáše Hudečka (nestr., tehdy TOP 09). Institut má za úkol mimo jiné připravit nový územní plán a plánovat rozvoj města. Institut se profiluje jako odborné pracoviště se zaměřením na výzkumnou činnost v oblasti architektury, urbanismu, rozvoje, tvorby a správy města.
